Projekce a modelování veřejných výdajů ČR Tomáš Roubal

Přehled prezentace Projekt Kulatý stůl Modelování – Modelování v zahraničí – Model Kulatý stůl 1 – Model Kulatý stůl 2 Závěr

Kulatý stůl – platforma pro diskusi Zadavatel – Vláda, Usnesení 632/2007 Spolupráce s politickými stranami – platforma pro dialog a věcnou diskusi napříč pol. spektrem Spolupráce s širokou a odbornou veřejností – možnost uplatnit názory, připomínky, řešení Spolupráce s ostatními složkami veřejné správy – ministerstva (MZ, MPSV, MV, MF), ÚZIS, ČSÚ, UK PřF… - tvorba nových datových toků a jejich využití pro rozhodování i do budoucna

Projekt má 2 fáze 1. fáze - Analýza stavu zdravotnictví, identifikace hlavních problémových okruhů – Zpráva o stavu, vývoji a výhledu zdravotnictví – Shoda „odborníků“ politických stran – Obsahuje názory odborné veřejnosti 2. fáze – hledání řešení těchto problémů – Inspirace v zahraničních systémech zdravotnictví – Modelování scénářů budoucího vývoje – Návrhy politických stran

Zahraniční inspirace modelů Uznávaný nástroj pro rozhodování „policy makers“ – OECD, WB, EU, Velká Británie, Itálie, Austrálie, Japonsko, USA, McKinsey … Nejzajímavější – Future Elderly Model – velmi podrobný odhad technologického vývoje – Wanless report – odhady změn v jednání lidí – EU Ageing – propracovaná metodika, srovnatelnost – Austrálie – projekce dle vývoje nemocnosti – Elpida – Beta faktor

Model je nástroj, hračka Cílem je ukázat, které determinanty ovlivní udržitelnost financování průběžně financovaného systému, ne prognózy budoucnosti Závisí na dostupných datech, modelování pouze veřejných rozpočtů Modeluje zvlášť – výdaje na zdravotnictví, dlouhodobou péči, Příspěvky na péči, starobní důchody

Model obsahuje projekce do roku 2050 Alternativy demografického vývoje Projekce HDP (příjmy veřejného systému) Změny nákladové křivky obyvatel (výdajů) – Hypotéza o změnách ve zdraví obyvatel – Hypotéza o nákladech spojených se smrtí – Konvergence k EU15 Změny v hodnotě jednotky produkce zdravotnictví – Technologický pokrok a změna mezd zdravotnického personálu

Demografické projekce Vývoj počtu obyvatel, Vývoj počtu zemřelých – Europop 2008 – Eurostat 2008 – Přírodovědecká fakulta UK – Burcin a Kučera, standardní 3 varianty Ovlivňuje příjmy i výdaje

Příjmy systému Úzce spojeny s počtem obyvatel, jejich produktivitou a participací na trhu práce – Projekce HDP – MF ČR – Participace na trhu práce propojena se scénáři zdraví lidí – Alternativy vývoje produktivity práce – Scénáře věku odchodu do důchodu – vliv na participaci na trhu práce – Platba státu závisí na nezaměstnanosti a participaci na trhu práce

Výdaje systému Základem je věkově specifická nákladová křivka Statické – měníme její tvar podle různých hypotéz Data – SHA

Hypotézy determinant nákladů Změna zdraví obyvatel – aproximace dle rostoucí délky života – Kolik let člověk prožije ve zdraví bez spotřeby zdravotní péče Náklady spojené se smrtí – nejvyšší náklady spojené se zdravím/nemocí jsou těsně před úmrtím, spojené se snahou o záchranu života Vývoj výdajů na dlouhodobou péči – Konvergence k výdajům obvyklým v zemích EU

Vývoj hodnoty jednotky Produkt se ve zdravotnictví a dlouhodobé péči špatně definuje Obecně lze rozdělit na 2 části – Lidský kapitál (práce lékařů, sester, stomatologů…) – Kapitál (cena léčiv, technologií, komplementu…) Pokud by byl volný trh – relativní změna hodnoty jednotky pouze díky nárůstu produktivity (nebo změny preferencí), ve zdravotnictví však je toto regulováno => vývoj hodnoty jednotky je společenské (politické) rozhodnutí

Co model neobsahuje Podchycení, která péče, kde a komu není poskytována (a naopak nadměrně poskytována) Změna onemocnění směrem k chronickým bude mít vliv na neformální péči (vlastní měření tlaku, cukru, …) Změny ve společenských preferencích a vývoji regulace – pokud není objem financí ve zdravotnictví regulován, dosahuje až 20% HDP (viz. USA) Extrémní situace – krach ekonomiky, války, …

Předběžné výsledky modelu Ekonomická výkonnost je hlavním tahounem finanční udržitelnosti průběžně financovaného systému Stárnutí představuje problém především pro dlouhodobou ošetřovatelskou péči a pro starobní důchody Změna ceny jednotky produkce relativně vůči ostatní ekonomice (např. zdražení léčiv, technologií, ceny práce ve zdravotnictví) má významný vliv na náklady Průběžně financovaný systém zaručí stabilizaci příjmů zdravotnictví okolo 6% HDP

Model 2. generace – zatím nedostatek dat Analýza vývoje nemocnosti a jednotlivých vlivů na nákladovou křivku – existují studie, odhady Analýza vývoje závislosti (disability) starší populace – Data z Příspěvků na péči, Posudky ÚP, data MPSV Analýza chronických onemocnění a jejich nákladů – Data SHA Analýza léčené prevalence – nejsou přesná data věkově specifické nákladové křivky budou dynamické, podle dostupnosti a dle nemocnosti

Závěr Analýza financování je výchozím bodem pro diskusi o celém systému Objem dat a technologický pokrok nám umožňují lepší poznání skutečnosti a poskytují tak kompetentním aktérům lepší podklady pro rozhodování Je obtížné komunikovat problémy budoucnosti současné populaci Analyzovat a hodnotit nelze pouze veřejný (oficiální) sektor, ale i roli rodiny, komunity a občanského sektoru

Děkuji za pozornost