Václav Urbánek Převzdělanost a výdělky absolventů VŠ Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu

Známá pravda: Vzdělání vynáší, a to nejenom peníze – např. střední délka života: Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu

Ale o peníze jde až v první řadě... Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu

I když ženy na to mírně doplácejí: Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu

Vysvětlení rozdílů v příjmech podle vzdělání je mnoho. V posledních desetiletích se hodně pracuje s teorií lidského kapitálu – americký ekonom Gary S. Becker byl jedním ze zakladatelů (jeho kniha Human Capital: A Theoretical and Empirical Analysis, with Special Reference to Education, 1964) Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu

6

7 Nejznámější výpočet – Mincerova rovnice (rok 1974)

Zjednodušeně řečeno, člen b v Mincerově rovnici je přírůstek platu za jeden rok vzdělání – také se označuje jako návratnost investice do vzdělání. Člen b byl změřen mnohokrát, výsledky dost rozmanité. Pro Českou republiku se uvádí v hodnotě 14.3% pro muže a 14.1% pro ženy (OECD 2012). Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu

9

Co se však stane, když vysokoškolák nenajde místo odpovídající jeho vzdělání (ať už ihned po absolvování nebo v dalším profesním životě)? Kvalifikační nesoulad (nejčastěji JOB MISMATCH) má formu horizontální – vysokoškolák pracuje v povolání, které se nekryje s jeho vystudovaným oborem (viz graf na dalším obrázku) vertikální – vysokoškolák je více kvalifikovaný než je požadovaná úroveň – překvalifikovanost nebo častěji převzdělanost (overqualification, overeducation); analogicky podkvalifikovanost... Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu

Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu

Důvody kvalifikačního nesouladu: poptávka po kvalifikovaných pracovnících na trhu je nižší než nabídka takových pracovníků (v celé ekonomice, v odvětvích/oborech, místně, v skupinách pracovníků) – je příliš velký růst počtu vzdělaných nebo technologický rozvoj nestačí? dlouhodobý, krátkodobý nebo cyklický fenomén? může vzdělání nahrazovat jiné schopnosti (u převzdělaných) nebo naopak – heterogeneita schopností, ale i vzdělání? … a mnoho dalších otázek Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu

Nejvíce se studuje vertikální kvalifikační nesoulad, převzdělanost a podvzdělanost. Převzdělanost je nákladná – pro ekonomiku, pro podnik i pro jednotlivce Na úrovni ekonomiky – zbytečně vynaložené prostředky na vzdělání ze strany domácností i státu Na úrovni firem – zejména nižší produktivita, vysoká fluktuace, nespokojenost s prací Na úrovni jednotlivce – nižší návratnost investice do vzdělání (nižší mzda), nespokojenost s prací, změna místa Podvzdělanost – podobné jevy s opačným znaménkem Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu

Výskyt pod- nebo převzdělanosti – intuitivně víme, že existuje, ale problémem je, jak ji změřit z dostupných dat. TŘI MOŽNOSTI 1. Objektivní měření: pomocí katalogů zaměstnání a povolání (ISCO...). Potíž – do povolání se obtížně vřazuje požadované vzdělání 2. Subjektivní měření: pracovník posuzuje, zda jeho vzdělání odpovídá požadovanému 3. Statistické měření: průměr nebo medián let vzdělání v určitém povolání je označen za požadované vzdělání, menší nebo větší počty let (např. o 1 standardní odchylku) jsou pod- nebo převzdělanost Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu

Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu Výskyt převzdělanosti (z meta-analýzy 33 studií v různých zemích OECD, McGuinness 2006) – subjektivní měření

Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu Výskyt vzdělanostního nesouladu v evropských zemích (European Social Survey, Round 5 (2010) – subjektivní měření

Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu Výskyt vzdělanostního nesouladu v České republice (European Social Survey, Round 5 (2010) – subjektivní měření

Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu EU CountriesAllMaleFemale Underqualified Adequately qualified Overqualified Czech Republic Underqualified Adequately qualified Overqualified Years of over schooling Years of under schooling Years of education necessary for job Years of full- time education Age of respondent Years of experience EU COUNTRIES All N=11137 Mean (Std.deviation) 2.86 (1.63) 1.95 (1.29) (2.58) (2.44) (11.66) (11.94) Males N=5393 Mean (Std.deviation) 2.79 (1.58) 1.98 (1.38) (2.61) (2.43) (11.87) (12.26) Females N=5744 Mean (Std.deviation) 2.93 (1.66) 1.92 (1.18) (2.55) (2.53) (11.44) (11.61) CZECH REPUBLIC All N=544 Mean (Std.deviation) 2.76 (1.55) 1.37 (.81) (2.44) (1.69) (10.67) (11.11) Males N=295 Mean (Std.deviation) 2.59 (1.46) 1.23 (.59) (2.28) (1.66) (10.99) (11.25) Females N=249 Mean (Std.deviation) 3.01 (1.66) 1.54 (.99) (2.58) (1.72) (10.29) (10.95) Výskyt adekvátní vzdělanosti, pod- a převzdělanosti v EU (ESSRound 5, 2010)

Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu Pro měření mzdového rozdílu mezi pracovníky s požadovaným, větším a menším vzděláním se používá rozšířená Mincerova rovnice (ORU rovnice) při čemž platí, že:b r ≠ b o ≠b u (nebo b r >b o >|b u |)

Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu Výsledky regrese pro vybrané země EU, ESS Round 5, 2010

Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu

Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu Výpočet výdělků podle Mincerovy původní rovnice (před logaritmováním): Potom, jestliže K o =1 (přímé náklady = 0), pro Českou republiku poměr mezi výdělkem vysokoškoláka (5 let university) na místě s požadovaným vzděláním a výdělkem středoškoláka kde Eu a Es jsou výdělky vysokoškoláka a středoškoláka

Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu Obdobně, pro Českou republiku poměr mezi výdělkem vysokoškoláka (5 let university) na místě s požadovaným středoškolským vzděláním a výdělkem středoškoláka kdeE o je výdělek převzdělaného vysokoškoláka. Jeho výdělek je sice vyšší než výdělek kolegy středoškoláka, ale nižší, než kdyby byl na místě odpovídajícím jeho kvalifikaci.

Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu A dále, pro Českou republiku poměr mezi výdělkem středoškoláka na místě s požadovaným vysokoškolským vzděláním a výdělkem vysokoškoláka na tomto místě kde E R výdělek vysokoškoláka na odpovídajícím místě a E SU je výdělek podvzdělaného středoškoláka. Jeho výdělek je sice vyšší než výdělek kolegy středoškoláka na středoškolském místě, ale nižší, než kdyby měl odpovídající VŠ vzdělání:

Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST A TRPĚLIVOST