Vývoj a výsledky EMS Kroky k vytvoření HMU Michal Částek

Hodnocení EMS EMS - zásadní přelom v měnových otázkách - zaváděl povinnost intervenovat na podporu stability evropských měn - byl zde zaveden úvěrový mechanismus EMS - představuje kompromisní projekt - skloubení postoje SRN, Francie a Itálie - projekt EMS chápaly jakou součást své protiinflační politiky Postupně docházelo ke stabilizaci evropských směnných kurzů kurzové fluktuace o polovinu nižší než v 70. Letech. V období fluktuace ještě o polovinu nižší. EMS - považován za důležitý politický projekt - nástroj, který rozvíjel princip vnitřní solidarity - zejména díky povinnému intervenčnímu mechanismu a díky složení devizových rezerv u EMCF. Schmidt a d ´Estaing považovali EMS za důležitou politickou konstrukci...

Hodnocení EMS EMS fungoval v letech Několik možných přístupů k rozdělení tohoto období vytváření měnové stability v ES - kolísání ECU v rámci mez. fin. trhů 2) konsolidace měnových vztahů 3) vysoká stabilita směnných kurzů 4) konec roku fáze je hodnocena jako objevení nové vlny euroskepticismu a krize EMS - částečně pozitivní projekt - příprava zemí na přijetí projektu HMU Země ES byly však silně svázány s DEM, která byla jádrem ECU - žádná země, ačkoliv měla formálně možnost, nemohl svoji měnu bez souhlasu Německa devalvovat. (Kurzer 1993)

Skupiny zemí v rámci EMS Účastníci EMS jsou rozdělováni do několika skupin zemí: 1) SRN, Fr, Benelux, Dán, Irsko - členové s vysokým stupněm konvergence 2) Port, It, ŠP, VB - země využívající širší rozpětí fluktuace a s vyšší inflací 3) samostatná skupina Řecko - nebylo schopné udržet se v EMS - nedostatečná konvergence ekonomiky.

Krize EMS Existence EMS - provázena vstupováním a vystupováním některých měn ze systému. Obtížné období série spekulativních útoků a následně devalvací několika evropských měn. EMS prožil krizi od září 1992 do srpna ukončena rozšířením fluktuačního pásma. Krize - byla spuštěna kombinací ekonomických a politických faktorů. Politické - Dánové odmítli 2. června 1992 Smlouvu o EU, těsný výsledek referenda ve Francii, nejistota v Británii - schvaloval parlament. Ekonomické: recese americké ekonomiky - vedla k poklesu úrokových sazeb - podpora investic.

Ekonomické příčiny krize EMS Ekonomické příčiny krize: Na druhé straně - SRN po sjednocení - vysoká poptávka - tlak Bundesbanky na zvýšení úrokových sazeb (aby se zamezilo růstu inflace)…vysoký úrokový diferenciál mezi USA a SRN - vedl k nákupu markových rezerv - vysoká poptávka po DEM - zhodnotila kurz DEM vůči USD - tím zhodnotila kurz DEM vůči ostatním ZE měnám - situace byla neudržitelná. V první fázi devalvovaly italská lira, britská libra a španělská peseta…následovaly další devalvace (PTE, IEP, FRF, DKK).

Krize EMS - rozšíření pásma Snaha o udržení pásma byla spojena s vysokými ztrátami CB - jak chtěli udržet své měny ve fluktuačním pásmu prostřednictvím svých intervencí. Ostatní země byly nuceny zvýšit výrazně úrokové sazby či provést devalvaci. K devalvaci měny donuceno ŠP, Port, Irsko. Krize vyvrcholila 2. srpna díky tlakům rozšířeno fluktuační pásmo na +-15 %.úzké rozpětí nadále udržoval NLG a DEM a také DKK. (Vývoj vystupování z EMS - s Fiala, Pítrová). Rozšíření fluktuačního pásma - mělo zajistit prostor pro přijetí rozhodnutí, zda je lepší intervenovat ve prospěch nestabilních měn - nebo zda je výhodnější přistoupit k úpravě parit směnných kurzů. Rozšíření pásma - otevřelo diskusi o skutečné funkčnosti EMS - nebyl schopen vzniklé situaci zabránit - země ale většinou nevyužily rozšířeného pásma - blíže centrálním paritám.

Teoretická rizika EMS EMS je považován za neúplnou měnovou unii - není zde centrálně určována měnová politika a politika devizových kurzů. Systém fixních měn. Kurzů - co do činění s důvěryhodností a se závazkem…závazek slibu do budoucnosti Křehkost fixních kurzů - přestanou odpovídat zájmům domácí politiky, je nejjednodušším řešením z tohoto vystoupit - není pro ně klíčovým ukazatelem udržet svůj kurz v rámci daného fluktuačního pásma Důležité pro systém fixních kurzů - zda je symetrický, kdy budou státy spolupracovat a asymetrický: kde budou následovat měnovou politiku jiného státu - Případ EMS - a Německa (silná pozice v rámci ECU). Spor o vedení měnové politiky - Německo - antiinflační politika vedla k posilování - revalvaci DEM - tlak na ostatní měny. - současný problém eurozóny - následují politiku ECB - antiinflační politika - posilování vůči USD. V neposlední řadě - rostoucí mobilita kapitálu -vyvolává vyšší spekulativní tlaky na měny - zvyšuje náklady na obranu fixního kurzu.