Senát Parlamentu České republiky EURO: Rozbouřené vody nebo přístav? Způsobí problémy či pomůže české ekonomice? Spasí exportéry? Kdy novou měnu zavést? doc. Ing. Vladimír Tomšík, Ph.D. člen bankovní rady ČNB 20. ledna 2009

Strategie přistoupení ČR k eurozóně Zavedení eura není cíl sám o sobě, cílem je dosažení výhod z přijetí jednotné měny a eliminace rizik s ní spojených. Přijetí eura přinese výhody, avšak tyto výhody budou podmíněny připraveností vstupující ekonomiky. Cesta do eurozóny nejsou dostihy! Vstupem do eurozóny odpovědnost domácí hospodářské politiky zdaleka nekončí, naopak vše začíná.

Současná situace Není stanoveno pevné datum. ČNB preferuje konkretizaci data až podle vývoje relevantních ekonomických veličin (zejména veřejných financí) a jejich udržitelnosti. Mnoho úkolů však nemá těsnou vazbu na datum vstupu (zejména příprava zákonů a podzákonných norem). Posloupnost úkolů s vazbou na datum vstupu ( € ) je sestavena relativně k tomuto datu. Všechny tyto úkoly se nacházejí v intervalu mezi ( € -4) až €.

Úkoly v procesu zavádění eura 1) Úkoly v oblasti legislativní Příprava zákonů, vytváření příslušných vyhlášek 2) Organizačně-technické úkoly Koordinace subjektů finančního trhu, zavedení bezhotovostního i hotovostního oběhu, komunikace s veřejností atd. (Národní koordinační skupina) 3) Úkoly v oblasti makroekonomické Plnění maastrichtských kritérií, načasování vstupu do ERM II (včetně stanovení centrální parity po dohodě s ECB), kontinuální sledování sladěnosti

Makroekonomické úkoly Stabilizace a udržitelnost hospodaření veřejných financí Inflaci udržet nebo stlačit pod úroveň požadovanou maastrichtskými kritérii Důraz však je kladen i na „udržitelnost“ inflace Doporučení vládě ohledně data vstupu do ERM II (po dohodě s ECB) Kontinuální vyhodnocování míry sladěnosti

Hlavní rizika předčasného přijetí Zpomalení konvergence reálné (důchodové) a cenové úrovně Nesladěnost dlouhodobých ekonomických procesů, která umožní odolání ekonomickým šokům Nízká stabilizační schopnost fiskální politiky (dlouhodobá udržitelnost veřejných financí) Nízká flexibilita ekonomiky (nízká pružnost trhu práce)

Je euro záchrana před krizí? Makroekonomický vývoj na Islandu, Pobaltí, Bulharsku či Maďarsku ukazuje, že ekonomiky těchto zemí byly zasaženy krizí bez ohledu na to, zdali jsou členy eurozóny či nikoliv. Makroekonomická stabilita nemůže být zavedena či „dovezena“ zavedením eura, ale musí být postavena na stabilní a zodpovědné hospodářské politice.

ČR měla dlouhodobě nízké úrokové sazby (dokonce nižší než eurozóna) Díky tomu podíl půjček v zahraniční měně na celkových půjčkám je relativně nízký 3M interest rates

To neplatí o zemích jako Island, Maďarsko, Pobaltí, Bulharsko, kde podíl půjček v zahraniční měně na celkových půjčkám je vysoký 3M interest rates

Riziko vyjádřené CDS

Závěr Nemůžeme se spokojit s „těsným průjezdem“ kritérií, ale musíme požadovat jejich pohodlné a dlouhodobé plnění tak, aby zavedení eura pro domácí ekonomiku bylo pak přínosné (maastrichtská kritéria + kritéria sladěnosti) Existence samostatné měny nás nespasí před dopady hospodářské recese vzniklé v zahraničí, nicméně může významně přispět k jejich tlumení díky vlastní měnové a kurzové politice.

Děkuji za pozornost. Vladimír Tomšík