Klimatické extrémy České republiky Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802–4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Klima v ČR je mimo jiné ovlivněno: Co ovlivňuje klima v ČR Klima v ČR je mimo jiné ovlivněno: a) Severoatlantickou oscilací: - Významný klimatický jev, který je charakterizován cyklickými změnami tlaku vzduchu. Osciluje v několika periodách (cca 30 let) a je ovlivňován cykly sluneční aktivity (hlavní trvají 22 a 90 let, další 4 až 400 000 let). DŮLEŽITÉ! Výsledný klimatický stav není ovlivněn jen jedním faktorem, ale souhrou několika různých faktorů a cyklů. Pokud je souhra okolností nepříznivá, přichází klimaticky extrémní počasí. Poslední změna cyklů se projevila roku 1997 katastrofálními povodněmi. b) Změnami v atmosféře: - Člověkem změněné složení atmosféry, boření klimatických pravidel.

Za klimaticky extrémní počasí považujeme: Co je extrém? Za klimaticky extrémní počasí považujeme: povodně, období sucha, silné větry (vichřice, orkány…), extrémní zimy a vedra, teplotní výkyvy. ČR leží na rozhraní klimatického severu a jihu, to přináší kombinaci extrémů z obou oblastí. Projevuje se to především: středozemními letními suchy a přívalovými dešti, severskými deštivými léty s náhlými zimními výběžky suché a studené sibiřské výše.

Povodně Jsou způsobeny extrémním přísunem vody (deště, tání sněhu) Obr. 1 Jsou způsobeny extrémním přísunem vody (deště, tání sněhu) a nepřipraveností na něj. Při povodni se řeka vylije ze svého řečiště, zaplaví nejdříve zátopovou oblast, pak popřípadě další území. Velké povodně v ČR - v letech 1997, 2002, 2006… Místní povodně prakticky každý rok. 1997 - zejména na Moravě, 50 osob zahynulo, 2151 zničených domů, 26 mostů strženo, škody za 63 miliard 2002 - až tisíciletá voda, 225 000 obyvatel evakuovaných, škody za 73,3 miliard (zatopeno i pražské metro - 6 mld.) 2006 - kombinace srážek a oteplení (tání sněhu) Autor © Tomáš Zámostný

Extrémní vedra – období sucha Obr. 2 Většinou přichází společně, vedra jsou způsobena prouděním horkého vzduchu, sucha nedostatkem srážkové nebo podzemní vody. S nedostatkem závlahové vody souvisí zemědělské ztráty. Na vysušeném území je velmi vysoké riziko požáru a jeho dalšího šíření. Vedra a následné teplotní výkyvy jsou nebezpečné pro organismus. S vedry souvisejí i druhotné problémy (vykolejování vlaků, zvýšení počtu dopravních nehod). Extrémní vedra jsou globálním problémem, do jisté míry souvisí se skleníkovým efektem a s oteplováním planety (riziko desertifikace).

Teplotní extrémy v ČR Nejvyšší průměrná roční teplota - Hodonín (9,5 °C) Nejnižší průměrná roční teplota - Sněžka (0,2 °C) Absolutně největší teplota (Praha – Klementinum, Praha - Uhříněves) - 37,8 °C (27. 2. 1983), 40,2 °C (27. 7. 1983) Absolutně nejnižší teplota (Praha – Klementinum, Litvínovice u Českých Budějovic) - 27,6 °C (1. 3. 1785), - 42,2 °C (11. 2. 1929)

Srážkové extrémy v ČR Největší průměrný roční úhrn srážek (nejdeštivější místo) - Bílý Potok (1705 mm), na Moravě Lysá hora (1532 mm) Nejnižší průměrný roční úhrn srážek (nejsušší místo) - Libědice (410 mm; okres Chomutov) Největší naměřené denní srážky - 345 mm za 24 hodin (Bedřichov-Nová Louka, 29. – 30. 7. 1897) Největší naměřený měsíční úhrn srážek - 811,5 mm (Lysá hora, červenec 1997)

Srážkové extrémy v ČR Největší naměřený roční úhrn srážek - 2202 mm (Kořenov-Jizerka, 1926) Nejnižší naměřený roční úhrn srážek - 247 mm (Velké Přítočno, 1933) Nejvíce dnů se sněhovou pokrývkou - 186 dnů (Sněžka) Nejvyšší naměřená sněhová pokrývka - 380 cm (Lysá hora, 19. 3. 1924)

Silné větry Vítr je horizontální proudění vzduchu, jež je vyvoláno rozdíly tlaku vzduchu v atmosféře. Čím jsou rozdíly větší, tím je proudění rychlejší. Síla (rychlost) větru se určuje buď číselným vyjádřením (metry za sekundu, kilometry za hodinu), nebo slovně pomocí Beaufortovy stupnice. Například: Šestý stupeň (10,8 – 13,8 m/s; 39 – 49 km/h; 7,3 – 11,9 kg/m²) označuje silný vítr, tj. takový vítr, který na souši pohybuje slabými stromy, při němž sviští telegrafní dráty a je nesnadné používat deštník. Jeho účinky se na moři projevují velkými vlnami, jejichž hřebeny se lámou a zanechávají větší plochy bílé pěny a trochu vodní tříště.1 Největrnějším místem v ČR je Milešovka v Českém středohoří (průměrně 280 dní v roce silný vítr), je zároveň místem s největším výskytem bouřek (až 35 za rok). Poslední dobou se častěji vyskytují vichřice a dokonce i orkány (naposledy ničivý orkán Kyrill, vichřice Emma) – až 216 km/h.

Emma, Kyrill Obr. 4 Obr. 6 Obr. 3 Obr. 5 Obr. 7

Měření klimatických jevů 1) Klementinum: nejdelší tradice měření v ČR, v Praze, založeno r. 1752, pravidelné měření teploty od 1755. 2) Síť měřících stanic ČHMU po celé republice Přístroje: teploměr, anemometr (vítr), aneroid (tlak), barograf (tlak), hygrometr (vlhkost vzduchu), srážkoměr + ombograf (srážky). Obr. 8

Opakování 1) Čím je ovlivňována severoatlantická oscilace? 2) Uveďte tři příklady extrémních klimatických jevů. 3) K čemu slouží Beaufortova stupnice? 4) Kde se v ČR dlouhodobě měří počasí? Střídáním slunečních cyklů. Povodně, sucha, vedra, větry. K určení a k popisu síly větru. V pražském Klementinu.

Zdroje a prameny Obr. 1: Autor © Tomáš Zámostný Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2010-09-17]. Dostupné pod licencí Creative Commons na http://www.wikimedia.org. Obr. 2: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Greece_Forest_Fire_June_18_2007.jpg Obr. 3: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kyrill-Baumbruch.jpg Obr. 4: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bommern_Hochwasser_im_Zuge_des_Orkans_Kyrill_2007-01-20.jpg Obr. 5: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sturmschaden_Berlin_Kyrill_01.jpg Obr. 6: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tempete_Kyrill.jpg Obr. 7: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Forest_damaged_by_hurricane_Kyrill.jpg Obr. 8: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Klementinum,_v%C3%BDchodn%C3%AD_vchod.jpg Literatura: BOLDIŠ, Petr. Bibliografické citace dokumentu podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2: Část 1 – Citace: metodika a obecná pravidla. Verze 3.3. [online], poslední revize 11. 11. 2004 [cit. 14. 3. 2010] - http://www.boldis.cz/citace FARSKÝ, Ivan - MATĚJČEK, Tomáš. Přehled fyzické geografie. Ústí nad Labem: PřF UJEP, 2007. 216 s. ISBN 978-80-7044-938-7. MATĚJČEK, Tomáš. Malý geografický a ekologický slovník. Praha: Nakladatelství české geografické společnosti, 2007. 136 s. ISBN 978-80-86034-68-3. SEIFERT, Vladimír. 100 + 1 záludných otázek – počasí. Praha: Aventinum, 2004. 176 s. ISBN 80-86858-02-2. 1 Beaufortova stupnice In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 9. 1. 2005, 20. 12. 2009 [cit. 2010-03-14]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Beaufortova_stupnice. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

KONEC