AKUTNÍ STAVY U DĚTÍ NEZPŮSOBENÉ ÚRAZEM

Akutní stavy doprovázející chronická onemocnění u dětí Astma bronchiale Epilepsie Diabetes mellitus

Astma bronchiale ANATOMIE DÝCHACÍCH CEST

CHARAKTERISTIKA ONEMOCNĚNÍ chronická zánětlivá choroba dýchacích cest, charakterizovaná zvýšenou reaktivitou na různé stimuly vyznačuje se záchvatovitou výdechovou dušností, provázenou na dálku slyšitelnými pískoty při výdechu jeho příčinou je překrvení a otok bronchiální sliznice, sekrece vazkého hlenu a kontrakce stěny průdušek postihuje 10 – 15% dětí

ETIOPATOGENEZE velmi složitá, hlavní příčinou u dětí je alergie Alergické astma (atopické astma) - přehnaná reakce na antigen (prachy, pyly, plísně, roztoče, potraviny, léky), chronický zánět v dýchacích cestách, psychické vlivy, tělesná námaha

ASTMATICKÝ ZÁCHVAT objevuje se neočekávaně, ve dne i v noci vyznačuje se výdechovou dušností pacient je úzkostný, neklidný, bledý, potí se, má zrychlenou srdeční akci, má suchý, dráždivý kašel vyhledává polohu vsedě s opřením horních končetin

LÉČBA je komplexní odstranění provokujících faktorů protizánětlivá terapie – trvalá denní aplikace bronchodilatační terapie – aplikace léků úlevových

POSTUP U DÍTĚTE S ASTMATICKÝM ZÁCHVATEM zajistíme polohu vsedě nebo v polosedě podáme naordinované inhalační bronchodilatancium zhruba po 5 minutách můžeme dávku opakovat, pokud je i tato neúčinná, přivoláme RZP

EPILEPSIE CHARAKTERISTIKA ONEMOCNĚNÍ organicky podmíněné záchvatovéité onemocnění mozku základním rysem jsou opakované epileptické záchvaty, způsobené abnormálním záchvatovitým výbojem mozkových buněk vyskytuje se u 3 - 5% dětí, 1% dospělých

ETIOLOGIE epilepsie idiopatické (primární) – nelze stanovit příčinu, nejčastěji mezi 5. – 20. rokem epilepsie symptomatické (sekundární) – podmíněny postižením ložiskového nebo difúzního charakteru (úrazovým, nádorovým, cévním, zánětlivým, degenerativním, vlivy metabolickými nebo toxickými)

DĚLENÍ EPILEPTICKÝCH ZÁCHVATŮ lokalizované elementární – vědomí je zachováno, projevují se různě, např. křečovými záškuby izolovaných svalových skupin, poruchami citlivosti (tzn. projevy motorickými), poruchami somatosenzorickými (příznaky zrakové, sluchové, čichové), vegetativními (nevolnost, zvracení, závratě, pocení, sucho v ústech či slinění) a psychickými (halucinace, iluze) s komplexní (psychomotorickou) symptomatologií – provázené kvalitativní poruchou vědomí, příznaky motorickými a vegetativními , popř. stavy úzkosti či agresivity vůči svému okolí

DĚLENÍ EPILEPTICKÝCH ZÁCHVATŮ generalizované generalizovaný záchvat bez křečí, tzv. absence (malý záchvat) - klasický pro dětský věk, jde o záchvat bez křečí, ale s náhlou ztrátou vědomí trvající několik vteřin tonicko-klonické epileptické záchvaty (velký záchvat) – náhlá ztráta vědomí, postižený strne, chrčivě dýchá, zvyšuje se napětí svalů, postupně se připojují klonické křeče, které po chvíli ustávají a postižený leží bezvládně; během záchvatu si může pokousat jazyk, rty, pomočit se, pokálit se, potom buď postupně nabývá vědomí nebo usíná celý záchvat trvá 5 – 15 minut a postižený si na něj nepamatuje

UKAZATELE BLÍŽÍCÍHO SE ZÁCHVATU prodromy, tzn. nespecifické příznaky mohou trvat několik dní, hodin i minut bolesti hlavy, poruchy nálady, ospalost, psychické napětí aura je úvodní fází záchvatu jde o projev záchvatové epileptické aktivity ložiska lokalizovaného v senzorické oblasti - čichová , chuťová, zraková, sluchová většina záchvatů se objevuje bez závislosti na poloze či činnosti, někdy jsou vázány na určitou denní dobu nebo na zevní faktory jako např. vynechání jídla, fyzický či psychický stres, požití některých léků, alkoholu, drog, některá onemocnění

LÉČBA farmakoterapie - antiepileptika úprava životního režimu a prostředí – fyzická námaha, pobyt na slunci, v horku, pravidelný rytmus spánku a bdění, absolutní zákaz alkoholu, kouření a drog

POSTUP U DÍTĚTE S TONICKO-KLONICKÝM EPILEPTICKÝM ZÁCHVATEM zajistit bezpečí jedince a okolí uložit na měkkou podložku, podložit hlavu po odeznění křečí zkontrolovat dutinu ústní pokud přetrvává bezvědomí, uložit do stabilizované polohy

DIABETES MELLITUS (CUKROVKA) ANATOMIE SLINIVKY

CHARAKTERISTIKA ONEMOCNĚNÍ porucha metabolismu cukrů, tuků, bílkovin způsobena nedostatkem hormonu inzulínu nebo jeho nedostatečným účinkem na úrovni buněk periferních tkání inzulín produkují B-buňky Langerhansových ostrůvků pankreatu, umožňuje využití glukózy buňkou, tzn. vstup glukózy z krve do tělesných buněk nedostatek inzulínu způsobuje vzestup hladiny cukru v krvi, druhotně i v moči častěji se vyskytuje u dospělých u dětí se nejčastěji objevuje mezi 10. a 15. rokem života

ETIOPATOGENEZE genetické faktory faktory zevního prostředí DĚLENÍ Diabetes mellitus I. typu Diabetes mellitus II. Typu sekundární diabetes mellitus gestační diabetes mellitus porucha glukózové tolerance

DIABETES MELLITUS I. TYPU vyskytuje se výlučně v dětském věku (juvenilní diabetes) je zcela závislý na dodávce inzulínu charakteristický sklonem ke ketoacidóze (rozvratu vnitřního prostředí) KLINICKÝ OBRAZ nadměrné močení zvýšená žízeň hubnutí, svalová slabost suchá kůže, bolesti břicha, nevolnost, bolesti hlavy, poruchy soustředěnosti, spavost

LÉČBA podávání inzulínu dieta tělesná aktivita

KOMPLIKACE akutní – hyperglykemické a hypoglykemické kóma chronické HYPERGLYKEMICKÉ KÓMA jde o stav, kdy dochází k vzestupu hladiny glykémie společně s rozvratem vnitřního prostředí organismu rozvíjí se postupně, několik hodin i dní příčiny: vynechání inzulínu, nedostatečná dávka dosud nepoznaný diabetes nedodržování diety projevy : vystupňované příznaky diabetu žízeň, nadměrné močení, únava, nevolnost, zvracení, zápach dechu po acetonu, červené tváře, poruchy vědomí

jde o stav, kdy dochází k poklesu hladiny glykémie příčiny: HYPOGLYKEMICKÉ KÓMA jde o stav, kdy dochází k poklesu hladiny glykémie příčiny: nadměrná dávka inzulínu nedostatečné množství jídla nebo jeho vynechání nepravidelnost v přijmu potravy změna tělesné aktivity požití alkoholu rozvíjí se velmi rychle – během několika minut projevy : příznaky CNS – zvýšená dráždivost, dezorientace, úzkost, neklid, porucha artikulace, dvojité vidění, poruchy vědomí příznaky vegetativního systému – tachykardie, třes, hlad, pocení, bledost

POSTUP U DÍTĚTE S HYPOGLYKEMICKÝM KÓMATEM urychlené podání sacharidů u dítěte při vědomí, které může polykat, podáme sacharidy ve formě kostky cukru nebo potravin bohatých na sacharidy – med, čokoláda, sladký nápoj u dětí v bezvědomí – podat roztok glukózy do žíly, event. podat glukagon (hormon s opačným účinkem než inzulín) do svalu, RZP