Období vlády Jagellonců Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

- zvolen českými kališníky 1471 – českým králem zvolen Vladislav Jagellonský Vladislav II. (1471-1516) z rodu Jagellonců – tehdy jeden z nejmocnějších evropských rodů - zvolen českými kališníky

Katolická šlechta uznává Matyáše Korvína 1469 zvolen českými katolíky

ZEMĚ KORUNY ČESKÉ ZA JIŘÍHO Z PODĚBRAD A JAGELLONCŮ 1479 dohoda Vladislav vládne v Čechách; Matyáš v Uhrách, na Moravě, ve Slezsku a obojí Lužici

1490 Matyáš umírá, Vladislav se stává nejen panovníkem zemí Koruny české, ale i uherským králem - až do roku 1918 tvořily české země s uherským státem personální unii spojení dvou (i více) států pod vládu jednoho panovníka Kutnohorský náboženský mír (březnu 1485) náboženská snášenlivost

Vladislav trvale sídlil v Budapešti – Čechy navštívil jen třikrát - král „Bene“- souhlasil se všemi požadavky posledního žadatele Vladislav byl třikrát ženat: Barbora Braniborská Beatrix Neapolská – bezdětná vdova po Matyáši Korvínovi Anna z Foix (1502-1506)

Zasedání moravského zemského sněmu, kresba ze 17. století Stavovský stát = panovník se dělí o moc v zemi se stavy (panský, rytířský, městský) - u nás silné stavy (vládnou zemské sněmy) x slabý panovník Zasedání moravského zemského sněmu, kresba ze 17. století

- týkaly se městských privilegií, šlechta chtěla zrušit práva měst Spory měst se šlechtou - týkaly se městských privilegií, šlechta chtěla zrušit práva měst (chtěla podnikat, zejména vařit pivo) Vaření piva ve středověku

Vladislavské zřízení zemské (1500) - nový zákoník, jímž se šlechta pokusila uzákonit svoji nadvládu nad městy hrozí ozbrojený konflikt

Svatováclavská smlouva (1517) - kompromisní vyrovnání šlechty a měst legalizováno podnikání šlechty, městům bylo potvrzeno právo účastnit se zemských sněmů) - hospodářské podnikání šlechty (rybníkářství, pivovarnictví, vinařství, zakládání hutí, cihelen, skláren, pil) - ve městech - cechovní výroba, dva úspěšné obory (plátenictví, soukenictví) - zhoršování útisků poddaných  nepokoje a vzpoury (povstání havířů v Kutné hoře (1496))

Ludvík Jagellonský (1516-1526) - další pokles panovnické autority v Čechách - vzrůst moci stavů a vlivných šlechtických skupin, vzájemné boje

1526 – vpád Turků do Uher - bitva u Moháče  vítězství Turků, král při útěku zahynul  vymření Jagellonců po meči Sultán Sulejman I.

Českým králem zvolen Ferdinand I. Habsburský - manžel Anny Jagellonské. (Vladislav uzavřel v roce 1515 smlouvu o nástupnictví s Habsburky, kterou oba rody potvrdily dynastickými sňatky).

Za vlády Jagellonců došlo v českých zemích k poslednímu velkému rozvoji gotického umění. Chrám sv. Barbory – Matěj Rejsek Benedikt Rejt

Období vlády Jagellonců Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: Čornej, Petr a kol.: Dějepis pro střední odborné školy. SPN, Praha 2002 Mandelová, Helena a kol.: Středověk (dějepisné atlasy pro ZŠ a víceletá gymnázia). Kartografie, Praha 2002 http://www.ucebnice-dejepisu.ic.cz/ http://zstrebivlice.blog.cz/ http://cs.wikipedia.org/http://hrdytl.blog.cz/0706/18 http://noviny.libochovice.cz/index.php?art=1598 http://www.clavmon.cz/clavis/sttisky/repertorium/urb46.html