36 Národní obrození I Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Národní obrození – proces národního uvědomění a vytváření novodobého českého národa. Historické souvislosti: rozpad feudalismu reformní snahy v duchu osvícenství: zrušení jezuitského řádu (1773) zavedení povinné školní docházky od 6 do 12 let (1774) patent o zrušení nevolnictví (1781) toleranční patent (1781) Josef II. Marie Terezie

- jeden z prvních českých osvícenců, zakladatel moderního dějepisectví Gelasius Dobner (1719-1790) - jeden z prvních českých osvícenců, zakladatel moderního dějepisectví - vydal Hájkovu kroniku a řadu latinských pramenů k českým dějinám - snažil se odstranit předsudky o Husovi a o husitství - psal latinsky Gelasius Dobner na rytině Jana Balzera vytvořené podle obrazu J.Q.Jahna

- narodil se v Rychnově nad Kněžnou František Martin Pelcl (1734-1801) - narodil se v Rychnově nad Kněžnou - stal se prvním profesorem české řeči a literatury na pražské univerzitě

- vydal Balbínovu Obranu v latině sto let po jejím napsání, český překlad vyšel o dalších sto let později. - napsal dílo Nová kronika česká – měla nahradit nepravdivou Hájkovu kroniku - ke konci života psal i česky

Josef Dobrovský (1753-1829) - vůdčí osobnost I. generace NO - narodil v Ďarmotech u Rábu, zemřel v Brně - vystudoval teologii, ale kněžské dráze se nevěnoval (zůstala mu jen přezdívka modrý abbé) - k pokusům mladších kolegů o vzkříšení češtiny jako plnohodnotného jazyka vědy i umění se stavěl skepticky - je považován za zakladatele bohemistiky a slavistiky

Dobrovský bojoval proti puristům (brusičům českého jazyka), z české slovní zásoby se vytratily pojmy, které do ní puristé pašovali: cestliti – putovat, prstouny – prsty, drus – drát, brazva – malba, krajinčan – domorodec, Chvoř - Saturn, Nočena – Luna, Zizlila – Venuše žehroň - kometa, zelenochrupka - salát nosoplenka – kapesník, sestromuž – švagr, hlubozník – basa, mislivíř – student, součtura – spolužák, citedlnost – hmat, pozorovák – inspektor, cucka – dýmka, mravotnosta – policajt, nosovočka – brýle, vyzřelka – brýle, vodnosta – generál, rokodník – kalendář, silnoslabinec – klavír, stehnonožka – šunka, věstnice – univerzita, zbožobna - továrna, vlasoprach – pudr. Dobrovský trpěl chorobou, která poznamenala jeho psychiku, což je patrné i z obrazu Františka Horčičky.

- narodil se v Klatovech. Václav Matěj Kramerius (1753-1808) – novinář, překladatel, vydavatel knih, Zasloužil se o rozvoj české žurnalistiky a o šíření česky psaných knih. Pamětní deska v Husově ulici v Praze - narodil se v Klatovech. - po gymnáziu studoval filozofii (a pak dva roky práva) na pražské univerzitě - stal se novinářem - v roce 1790 založil nakladatelství a knihkupectví Česká expedice, v němž postupně vydal 84 titulů česky psaných knih G. Zoula: Poprsí Krameriovo (1899)

Počátky českého novinářství V. M. Kramerius vydávání českých novin obnovil. Krameriusovy c. k. pražské poštovské noviny (1789-1825), později Krameriusovy c.k. vlastenecké noviny, měly literární přílohu Pražský posel. První české noviny vydával Karel František Rosenmüller. Nesly název Český Postilión neboli Novíny české (1719-1772).

Václav Thám (1769 – 1816?) - básník, dramatik a herec. - narodil se v Praze - stal se úředníkem pražské policie, brzy však přešel k divadelní kariéře - stal se jedním z hlavních činitelů divadla Bouda, později i divadla U Hybernů - roku 1799 odjel z Prahy a hrál na různých místech nejen v Čechách - Thámovy osudy vylíčil Alois Jirásek v románu F. L. Věk, který byl zfilmován Thámův portrét se nedochoval. Takto je jeho podobizna zachycena na pamětní stříbrné minci.

Václav Thám uspořádal almanach Básně v řeči vázané (1785), který obsahoval ukázky ze starší české poezie, překlady z němčiny a „původní“ anakreontskou poezii. Máj V strakatém oděvu znovu se směje ten přeslavný a veselý máj, sladký a radostný hlahol již věje přes všecky hory, palouky, háj. Přirozenost nám dovoluje v poli ty nejkrašší kvítky trhati, protož chci okrášlit věncem jakkoli vlasy mé, a budu skákati. Nemám-li tomu, jenž vše to učinil, za to se proukázat vděčně? Veselým zpěvem, by mne z toho nevinil, chci ho chválit, velebit věčně.

Karel Ignác Thám (1763-1816) Václav Thám - průkopník českého divadelnictví - psal první novočeské hry (Břetislav a Jitka aneb Únos z kláštera, Vlasta a Šárka aneb Dívčí boj u Prahy) - jeho bratr Karel Ignác Thám (1763-1816) hry překládal (Macbeth, Loupežníci)

Obrozenecké divadlo Obrozenecké divadlo plnilo nejlépe vzdělávací a výchovné úkoly, mohlo oslovit i negramotné a chudé obyvatelstvo.

Pražské Divadlo v Kotcích (1739-1783) Divadelní scény Pražské Divadlo v Kotcích (1739-1783) – česky hráli cizí herci, jazyková úroveň představení nebyla vysoká - první novočeská hra Kníže Honzík (1771) nevynikala kvalitou, šlo o překlad německé veselohry Kotce

Stavovské divadlo Původní hry začalo soustavněji uvádět Nosticovo divadlo na Ovocném trhu (od roku 1785), česká představení se zde musela střídat s německými (název scény se změnil na Stavovské divadlo, když budovu zakoupily zemské stavy pro uvádění českých her).

(Královské-císařské vlastenecké divadlo) Václavské náměstí koncem 19. století, pohled od Můstku, dobová pohlednice Bouda (Královské-císařské vlastenecké divadlo) - na Koňském trhu (Václavské náměstí), - hrála se dramata bratří Thámů - pro své finanční potíže byla budova roku 1789 stržena - od roku 1792 bylo toto divadlo přesunuto do zrušeného kláštera U Hybernů

Antonín Jaroslav Puchmajer (1769-1820) - spisovatel, překladatel a vlastenecký kněz - zasloužil se o rozvoj českého básnictví - založil první Básnické sdružení v Čechách - první mluvnice cikánštiny (Románi Čib) - Rýmovník (slovník rýmů) - Óda na Jana Žižku a Óda na jazyk český

Sebrání básní a zpěvů - almanach z roku 1795 Vrána a liška Na vysokém dubě, držíc sejra v hubě, paní vrána seděla, sejr svůj snísti hleděla. Vtom ho liška ucýtivši honem z doupky běžela, a se k vráně přiblíživši tuto řeč jí držela: „Jakž jsi pěkná, sestro zlatá! jakž jsi všecka hezoučká! Žlutá, modrá, kropenatá, červená i běloučká! Kdybys hlas jak peří měla, tuť bych tobě věřit chtěla, že jsi nejpěknější ptáček v naších lesích ohniváček.“ – Vrána, jíž ta marná chvála, pravdivá se býti zdála, chutě zazpívati chtěci, sejra z huby pustila, jehož liška uchopěci, takto k vráně pravila: „Ne tvůj, sestro, hlas a peří, ale sejr mi mile voní. Pochlebníku kdo co věří, věz, že pozdě bycha honí. Po druhé ty majíc sejra, střež se lišky hůř než vejra.“ Sebrání básní a zpěvů - almanach z roku 1795 Vrána a liška

Magdalena Dobromila Rettigová (1785-1845) - první významná novočeská autorka - se svým manželem českým buditelem a spisovatelem J. A. S. Rettigem pobývala v Přelouči, Ústí nad Orlicí, Rychnově nad Kněžnou, v Litomyšli - byla typem „biedermeierovské“ hospodyně: preferovala pokojný život v rodinném kruhu, sousedskou vstřícnost, zaměřovala se na detaily vytvářející pohodlné domácí zázemí - Domácí kuchařka

Národní obrození Seznam použitých pramenů: Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: Hora - Hořejš, Petr:Toulky českou minulostí 6, Baronet, Praha 1997 Polášková, Taťána a kol.: Literatura pro 2. ročník středních škol – Učebnice. DIDAKTIS Brno 2009 Polášková, Taťána a kol.: Literatura pro 2. ročník středních škol – Pracovní sešit. DIDAKTIS Brno 2009 Prokop, Vladimír: Dějiny literatury od starověku do počátku 19. století. O.K. –Soft, Sokolov 2001 Sárközi, Radek: Elektronická učebnice literatury, Abeceda, o. s., Most Soukal, Josef a kol.: Literatura pro 1. ročník středních odborných škol. SPN, Praha 2000 http://zlataky.cz/r2015-vaclav-tham-stribrna-pametni-mince-p-633.html http://cs.wikipedia.org/ http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/spickovi-kuchari-budou-soutezit-v-rodisti-magdaleny-dobromily-rettigove/pictures/osobnosti/rettigova_kucharka.jpg#pic