Řízení soustav UCTE a rozvoj koordinace jako podmínka přežití Pavel Šolc Ředitel sekce Strategie ČEPS, a.s.

Obsah  Principy řízení propojených soustav UCTE  Současné výzvy spolehlivosti provozu vyvolané trhem s elektřinou a změnou ve struktuře zdrojů  Potřebné změny v organizaci a řízení spolupráce TSO v Evropě

Úlohy TSO při zajištění spolehlivosti provozu ES  Plánování a predikce provozu a hodnocení rizik  Zabezpečení systémových rezerv  Rozvoj a optimální využití nástrojů řízení  Vytváření a dodržování pravidel spolupráce propojených soustav  ES ČR je součástí propojeného systému UCTE Největší synchronní systém z hlediska počtu obyvatel a výkonu 23 států (18 EU), 35 TSO

Mapa sítě UCTE

Řízení soustavy UCTE  Decentralizovaný model řízení –Neexistuje centrální řízení –Systém je založen na samořízení jednotlivých částí ve stanovených mezích, přičemž odchylky se vzájemně vyrovnávají –Řízení dílčích regulačních oblastí jednotlivými TSO –Pravidla spolupráce vymezují mantinely na rozhraní Regulace velkých odchylek Řízení rovnováhy Držení rezerv –V normální situaci se udržuje rovnováha celku prostřednictvím rovnováhy jednotlivých prvků –V havarijní situaci spolupracují sousedé

Struktura UCTE

 Striktní dodržování pravidel –Trvalé a bez výjimek –N-1  Udržování rezerv –Kapacita sítí (N-1, TRM) –Kapacita zdrojů (N-1, dodržení salda)  Kvalitní příprava provozu a předikce  Předvídatelný stabilní provoz (nejsou zajištěny informace pro kontinuální vyhodnocování situace) Předpoklady fungování spolupráce

Principy řízení soustavy UCTE  Princip solidarity –Soustava UCTE udržuje 3000 MW rezerv primární regulace která funguje autonomně na solidárním principu a zajišťuje prvotní regulaci výpadku –Primární regulace je rovnoměrně rozložena po území UCTE (=> omezení sítí) –Vyžaduje rezervu v sítích, snižuje nároky na lokální rezervy  Princip neintervence –Každá soustava je povinna kontinuálně regulovat svojí odchylku „na nulu“ (nepřeregulovávat !), tj. saldo výměn s okolím na plánované a odsouhlasené hodnotě –V případě jakéhokoliv výpadku obnovit rovnováhu prostřednictvím svých rezerv do 15 minut (trumpetová charakteristika obnovy)

Výzvy liberalizovaného trhu pro řízení spolehlivosti  Oddělení vlastnictví zdrojů a odpovědnosti za spolehlivost  obchod řídí spolehlivost  Snížení volných rezerv + trh = prudké výkyvy cen  Regulace = tlak na náklady (chybí obecně uznávaná hodnota spolehlivosti)  Obchod s elektřinou a podpora OZE => změny toků v sítích –Snížení dostupnosti rezerv –Tlak na optimalizaci nákladů a kompromisy se spolehlivostí –Snížení rezerv v sítích –Rychlé změny struktury výroby

Provoz ES zemí UCTE je stále častěji na hranicích možností  Zhoršuje se kvalita frekvence  Toky v sítích se častěji a více odlišují od predikcí  Roste objem paralelních toků  Roste počet případů a doba trvání neplnění N-1  Roste míra nejistot v provozu Vnitrodenní trhy s elektřinou Vliv provozu VtE  Nedostatek sdílených informací – události ve vzdálených oblastech nás mohou ovlivnit ale nemáme k dispozici informace  Větší náchylnost k šíření poruch  Roste riziko útoků na infrastrukturu

Jak udržet spolehlivost v měnících se podmínkách ?

Společenská dohoda o hodnotě a přijatelných nákladech spolehlivosti  Spolehlivost již má svojí explicitní cenu (SyS)  Dosud v ní nejsou zahrnuty všechny náklady (odlišná praxe zemí EU)  sjednotit postupy zajištování spolehlivosti a evidenci nákladů  Vyjádřit hodnotu nespolehlivosti  Definovat parametry spolehlivosti a vyjádřit společensky žádoucí hodnotu standardů  Definovat parametry spolehlivosti spolupracujících soustav  Vymezit odpovědnost TSO za jejich dodržování  Najít konsensus a harmonizaci v dělení nákladů na spolehlivost (G, L)

Regionální integrace trhů a sdílení rezerv – úspory z velikosti  Vytváření větších regulačních bloků s pružným systémem parametrů řízení prvků  Saldování odchylek dílčích soustav  Sdílení rezerv (větší rozsah havarijních výpomocí)  Trh s regulační energií  Výměny podpůrných služeb mezi soustavami  Ale !! –Národní zájmy a odpovědnost TSO vůči národním legislativám  integrační kroky a dohody musí vycházet z úrovně národních vlád

Účinná koordinace na úrovni EU a UCTE  Centralizace –Plánování rozvoje sítí (dodržované a vynutitelné společné priority) –Plánování provozu (výměna informací, koordinace odstávek – vliv vertikální integrace a konkurence mezi šampióny) –Toky dat v reálném čase –Řízení havarijních situací  Výraznější legislativní kroky v 3. balíčku –Rozhodovací pravomoci ACER –Institucionalizace a rozhodovací pravomoci ENTSO –Účinné vynucovací mechanismy

Evropský dispečink  Koordinace plánování provozu sítí a nastavení PST  Řízení datových toků a vyhodnocování provozu  Dynamické řízení rezerv a spolehlivosti a hodnocení rizik  Řízení toků v sítích a koordinace redispatch  Instrukce národním dispečinkům v mezních a havarijních situacích  Ale !! – Kdo, kde, jak a na základě čeho zřídí ? –Zřeknutí se národních mechanismů ( a odpovědností) ?

Zapojení spotřeby do řízení rovnováhy i toků v sítích  Nová generace „smart“ měřících systémů (AMM)  Nástroje a systémy řízení těchto prvků a jejich integrace do systému řízení ES –Investice do instalace –hierarchie řízení mezi různými společnostmi – PPS, PDS ?  Navazující nástroje řízení zátěže u spotřebitelů  Vyhodnocovací systémy (zúčtování odchylek)  Tržní nástroje pro zajištění motivace –Hodinové/produktové ceny i pro malé spotřebitele –Bonifikace schopnosti řízení zátěže

Závěrem  Systém řízení synchronní oblasti UCTE již neodpovídá současným potřebám trhu s elektřinou (komplexnost, dynamika, efektivnost)  Je nezbytné provést zásadní změny –Centralizace –Dynamizace  Účinné a silné orgány s vynucovacími pravomocemi na úrovni EU jsou nezbytností  Posílení kolektivní bezpečnosti jde ruku v ruce se snížením schopnosti kontrolovat rizika na úrovni národního systému

Vedeme elektřinu nejvyššího napětí Pavel Šolc Ředitel sekce Strategie ČEPS, a.s Elektrárenská 774/2 Praha 10