Obyvatelstvo

Nejlidnatější kontinent Počet obyvatel (2003): 3,82 mld. svět : 6,3 mld. podíl na počtu obyvatel světa: 60,7% podíl na rozloze souše: 23,4% výměra Asie: 31,87 mil. km2 bez Ruska, vč. středoasijských republik a Zakavkazí hustota zalidnění: 118 km2 nejvyšší mezi kontinenty

Vývoj počtu obyvatel, 1950 - 2002

Vývoj počtu obyvatel: 1950 - 2000 Počet obyvatel (miliony) Podíl na populaci světa (%) 1950 2000 Afrika 221 796 8,8 13,1 Latinská Amerika 157 520 6,2 8,6 Severní Amerika 172 316 6,8 5,2 Asie 1 398 3 680 55,5 60,6 Evropa (vč. Ruska) 547 728 21,7 12,0 Oceánie 13 31 0,5 svět 2 519 6 071 100,0

Projekce OSN: střední varianta (Projekce 2004) Počet obyvatel (miliony) Podíl na populaci světa (%) 2025 2050 Afrika 1 344 1 937 17,0 21,3 Latinská Amerika 697 783 8,8 8,6 Severní Amerika 388 438 4,9 4,8 Asie 4 728 5 217 59,8 57,5 Evropa (vč. Ruska) 707 653 8,9 7,2 Oceánie 41 48 0,5 svět 7 905 9 076 100,0

Svět: průměrný roční přírůstek obyvatel

Index růstu počtu obyvatel (svět = 100)

Počet obyvatel (2003): regiony Východní Asie (Čína až Japonsko) 1 512 mil. 39,5 % Jižní a střední Asie (Srí Lanka až Kazachstán) 1 563 mil. 40,9 % Jihovýchodní Asie (Myanmar až Indonésie) 543 mil. 14,2 % Západní Asie (Jemen až Gruzie) 205 mil. 5,4 % Asie celkem 3 823 mil. 100,0 % Vysvětlete příčiny rozdílu osídlení v jednotlivých oblastech.

Největší státy + pořadí ve světě střední stav 2005 (projekce) v mil Největší státy + pořadí ve světě střední stav 2005 (projekce) v mil. obyv. 1. Čína 1 329,9 2. Indie 1 096,9 4. Indonésie 225,3 6. Pákistán 161,2 7. Bangladéš 152,7 10. Japonsko 127,9 12. Vietnam 83,6 13. Filipíny 82,8 17. Turecko 73,3 18. Írán 70,7 19. Thajsko 64,1 24. Myanmar 50,7 25. Korea (J) 48,2 39. Uzbekistán 26,7

Rozmístění: krajně nerovnoměrné (zdůvodnit příčiny)

Čína: hustota zalidnění

Přirozený přírůstek 2004 svět: 1,2 Asie: 1,3 Čína 0,6 Indie 1,7 Palestina 3,4 Jemen 3,3 Sýrie 2,7 S. Arábie V. Timor Afghánistán 2,6 Bhútán 2,5 Čína 0,6 Indie 1,7 Gruzie 0,0 Japonsko 0,1 Arménie 0,3 Kypr 0,4 Korea Tchajwan 0,5 Kazachstán 0,6 Pochopit souvislost ekonomické a sociální situace s vývojem obyvatelstva v jednotlivých státech (oblastech)

Plodnost (úhrn specifických fertilit) 2004 svět: 2,7 hosp. vyspělé země 1,6 rozvojové země 3,0 bez Číny 3,5 Asie 2,5 západní Asie 3,6 jižní + střední Asie 3,2 jihovýchodní Asie 2,7 východní Asie 1,6 Čína 1,6 Indie 3,0 Opět se pokuste vysvětlit důvody rozdílů úhrnů fertility (plodnosti) v jednotlivých regionech (viz. předcházející slide)

Úhrn specifických fertilit 2004 Afghánistán 6,8 V. Timor 6,4 Jemen 6,2 Palestina 5,6 Pákistán 4,8 Laos Hongkong 1,0 Korea (J) 1,2 Japonsko 1,3 Singapur Arménie Gruzie 1,4

Úmrtnost Naděje na dožití při narození (roky) muži ženy 1950-55 2000-05 svět 45,3 63,2 Asie 40,7 65,4 rozdíl -4,6 +2,2 1950-55 2000-05 svět 48,0 67,7 Asie 42,2 69,2 rozdíl -5,8 +1,5 nadúmrtnost mužů se zvětšuje 1950-55: 1,4 let 2000-05: 3,8 let

Naděje na dožití při narození roky, 2004 muži ženy Afghánistán 41 42 Laos 53 56 V. Timor 54 Kambodža 52 60 Irák 57 Bangladéš 61 62 muži ženy Japonsko 78 82 Izrael Hongkong 79 Singapur 77 81 Korea 73 80 S.A.Emir. 75 Indie 61 63 Čína 70 74 Jako již mnohokráte před tím sdělit příčiny takových rozdílů ve střední délce života.

Kojenecká úmrtnost kvocient kojenecké úmrtnosti, 2004 svět: 54 hosp. vyspělé země 6 rozvojové země 59 bez Číny 64 Asie 51 Čína 27 Indie 60 Afghánistán 172 Kambodža 95 V. Timor 94 Tádžikistán 89 Laos 88 Singapur 2 Japonsko 3 Hongkong Korea 5 S.A.Emiráty 8

Etnické složení: jazyky Počet známých jazyků na světě: 6 912 v Asii: 2 269 jazyků (33%) pramen: Ethnologue, Languages of the World, 15th ed. > 1 mil. mluvčích: 347 jazyků (5%) hovoří jimi 94% obyvatel Země > 10 mil. mluvčích: 83 jazyků (1,2%) hovoří jimi 79,5% obyvatel Země problém klasifikace co je to jazyk?

Geografická centra 2 269 asijských jazyků

Nejrozšířenější jazyky v Asii + pořadí ve světě + počet mluvčích v mil. 1. mandarinská čínština 885 4. arabština (235) 5. bengálština 189 6. hindština 182 9. japonština 125 11. Wu - čínština 77 12. indonéština 76 13. korejština 75 15. turečtina 69 16. vietnamština 68 17. telugština 18. kantonská čínština 66 19. marátština 65 20. tamilština 63 22. urdština 58 25. gudžarátština 44

Jazykové rodiny Počet mluvčích (i mimo Asii) Indoevropská 2 563 mil. odhad 2003 Indoevropská 2 563 mil. Sinotibetská 1 276 mil. Afroasijská 340 mil. Altajská (vč. japonštiny a korejštiny) 335 mil. Austronéská 312 mil. Drávidská 222 mil. Austroasijská 101 mil. Thajská 78 mil. Kavkazská 10 mil.

Indoevropská jazyková rodina

Indoevropské jazyky Íránské jazyky Indické jazyky Arménština perština/íránština (fársí) kurdština balúčština tádžičtina paštština (paštó) osetština Indické jazyky písmo: devanágarí nebo arabské (nastaliq) hindština urdština maráthština kónkánština paňdžábština kašmírština ásámština uríština sinhálština maledivština

Afroasijské jazyky v Asii jen semitská větev arabština hebrejština

Kavkazské jazyky Kartvelské Dagestánské Nachské Abcházsko-adygejské gruzínština svanetština Dagestánské Nachské čečenština inguština Abcházsko-adygejské abcházština adygejština kabardinština

Altajské jazyky 5 větví: 1) turkické/turecké 2) mongolské 3) tunguzské 4) korejské 5) japonské

Altajské jazyky Turkické Mongolské Tunguzské Korejské Japonské turečtina ázerbajdžánština uzbečtina kazaština turkmenština kyrgyzština kazaština ujgurština Mongolské mongolština burjatština Tunguzské evenkština mandžuština Korejské korejština Japonské japonština

Drávidské jazyky severní/centrální jižní brahujština góndština telugština tamilština malajálamština kannadština

Sinotibetské jazyky čínské mandarínská čínština… tibetobarmské tibetština nevárština nágština barmština karenština

Thajské jazyky

Austroasijské jazyky mono-khmerské mundské santálština khmerština vietnamština mundské santálština

Austronéské jazyky 1 268 jazyků javánština malajština madurština (filipínština)

Hlavní náboženské systémy světová náboženství buddhismus křesťanství islám etnická nábožentsví hinduismus judaismus šintoismus sikhismus nábožensko-filosofické systémy taoismus konfuciánství animistická náboženství

Hinduismus: víra jako způsob života védské náboženství (cca 1200 – 1000 př. Kr.) védy: šruti upanišady jazyk: sanskrt Máhábhárata, Rámajána principy: áhimsa satja karma dharma… etnické náboženství polyteistické Brahma, Šiva, Višnu, Ganéš, Durga…

Buddhismus: Buddhovo učení Siddhátra Gautama – 563 – 483 př. n. l. Bódhgájá: Buddha 4 vznešené pravdy osmidílná stezka kánon: Tripitaka (= trojí koš); v jazyce páli Vinajapitaka (řádová disciplína) Suttapitaka (Buddhovy proslovy) Abhidhammapitaka (koš výkladů víry) 2. koncil: rozdělení na 2 směry: théraváda (hinájána) mahájána od 13. stol ústup z Indie

Džinismus: harmonie člověka a prostředí Vardhamána (Máhávíra) – Džina (= vítěz) nar. 540 př. n. l. ve Vaišálí stejně jako Buddha vychází z hinduismu (upanišady) asketický život bez touhy po vlastnictví duše v průběhu života zatěžována karmickou hmotou – v závislosti na skutcích duši mají i zvířata a rostliny posvátné texty: učení mistrů 2 sekty: digambarové (= vzduchem odění) švétambarové (=bíle odění) dnes v Indii cca 3 mil. stoupenců

Judaismus: židovské náboženství první monoteistické náboženství Mojžíš: z Egypta do Kenaánu králové: David, Šalamoun texty (Bible – psaný Zákon) Tóra (Pentateuch – pět knih) Proroci Spisy ústní zákon: Talmud diaspora (rozptýlení) od porážky povstání r. 135

Islám: podřízení se boží vůli zjevené náboženství linie Abraháma a Ježíše prorok Muhammad (570 – 632) zjevení r. 611 v Mekkce přísný monoteismus není božstva kromě Alláha a Muhammed je posel Alláhův 622 hidžra (odchod do Medíny); vznik ummy svatá válka (džihád) 630 návrat do Mekky Korán (=přednášení): 114 súr (kapitol) Sunna – ústní tradice (další Muhammadovy výroky) 5 pilířů víry (šaháda, salát, saum, hadždž, zakát)

Sunnité a Šíité sunnité – lid společenství a tradice šíité většina (cca 90% muslimů) Muhammadovým nástupcem nemusí být jeho potomek umírnění šaría – islámský zákoník vycházejí ze znění Koránu (nehledají skrytý smysl) šíité nástupcem Proroka (chalífou) měl být jeho bratranec Alí ší`at Alí (=strana Alího) – šíité cítí se pronásledováni za svou víru váží si mučednictví svatá místa: Nadžaf, Karbala

Konfuciánství: úcta tradici filosofická škola velký vliv na čínskou společnost Kchung-fu-c` (Konfucius) (551 – 479 př. n.l.) Qufu (provincie Šan-tung) – dnes poutní místo kanonické knihy (6) odmítá božstva, nemá kněží (=není náboženstvím) rituály – vykonávají státní úředníci soubor morálních návodů cíl života: zdokonalit své lidství (žen) plněním svých povinností kázeň k sobě, laskavost k druhým uctívaní předků, úcta k rodičům státní ideologie (do r. 1911)

Taoismus: náboženství i filosofie Tao = cesta Lao-c` (Starý mistr): Tao-te ťing (O Tao a ctnosti) 6.–3. stol. př.n.l 2 verze: filosofický t. a náboženský t. bohatá mytologie nejvyšší cíl: dosažení nesmrtelnosti meditace alchymie (elixír nesmrtelnosti)

Sikhismus: žáci a lvi zakladatel: guru Nának (1469-1538) „Neexistují hinduisté, neexistují muslimové“ reforma hinduismu: proti askezi, kastám, polyteismu… přísný monoteismus, nutnost být veden guruem, rovnoprávnost žen…. 9 guru – náboženských vůdců Gobind Ráí Singh: Křest meče Adí Granth (Granth Sáhib) Hari Mandir (Zlatý chrám) v Amritsaru) 5 k: kes, kangha, kripan, kach, kara

Rozšíření (převládající náboženství)

Úkoly k tématu „obyvatelstvo Asie“ Najít si význam a dokázat vysvětlit pojmy: přirozený přírůstek úmrtnost (mortalita) porodnost (natalita) plodnost (fertilita) naděje na dožití (střední délka života) monoteistické/polyteistické náboženství Korán Mekka/Medina Hadžd/Hadži talmud/tora Diaspora Vyhledat si příklady zemí, ve kterých je státním náboženství: hinduismus, budhismus, křesťanství, judaismus. Proč vám může činit problém dát si v islámské zemi vepřový řízeček a v Indii hovězí biftek?