Měření demografických jevů počty událostí (absolutní údaje) hrubé míry specifické/diferenční míry souhrnné ukazatele Standardizace

Hrubé míry D – počet zemřelých N – počet narozených P – střední stav obyvatel

Specifické míry úmrtnosti plodnosti Specifická míra plodnosti žen ve věku x Specifická míra úmrtnosti mužů ve věku x Počet dětí narozených ženám ve věku x Počet zemřelých mužů ve věku x Střední stav žen ve věku x Střední stav mužů ve věku x

Kojenecká úmrtnost ● Úmrtnost v prvním roce života ● Ukazatel vyspělosti státu ● kvocient kojenecké úmrtnosti = počet úmrtí do jednoho roku na 1000 živě narozených dětí ● Kojenecká úmrtnost v Česku činila v roce 2005 3,4‰

Vývoj čistých specifických plodností v ČR v období 1950 – 2001 Pramen: Demografická příručka. ČSÚ, Praha 1996 Pohyb obyvatelstva v České republice v roce 2001, ČSÚ 2003

Čas v demografii

∑1,80 ∑1,85

Fiktivní data, reprodukční období zúženo na 20-26 let

Úhrnná plodnost (1) (2) (3) (4) věk žen počet žen počet specifická narozených míra plodnosti (2)/(1) 15-19 244 000 4 474 0,018 0,090 20-24 225 800 28 013 0,124 0,620 25-29 194 200 36 440 0,188 0,940 30-34 182 300 27 402 0,150 0,750 35-39 181 400 14 044 0,077 0,385 40-44 177 600 3 176 45-49 151 100 182 0,001 0,005 celkem - úhrn plodností 2,880 (3)x5

Úmrtnostní tabulky Rozdělujeme je na – generační (pro jednu generaci narozených při znalostech počtu zemřelých) – okamžikové (podle údajů o počtech zemřelých v daném věku v daném roce, tyto údaje jsou dostupnější než předchozí)

Úmrtnostní tabulky Naděje dožití – průměrný věk tabulkových zemřekých Normální délka života – modální věk tabulkových zemřelých Pravděpodobná délka života – věkový medián tabulkových zemřelých

Úmrtnostní tabulky ČR ženy 2006 – počty zemřelých Naděje dožití 79,9 let Pravděpodobná délka života 82,5 let Normální délka života 86 let

HMÚ x Naděje dožití HMÚ (‰) Naděje dožití (obě pohlaví) Uzbekistán 5 67 Bangladeš 6 69 Mongolsko Indonesie 71 Irak Japonsko 9 83 Belgie 10 80 Německo Švédsko 82 Česko 78

Přímá standardizace - úmrtnost ve věku x ve sledované populaci – střední stav obyv. ve věku x ve standardní populaci – střední stav obyv. ve standardní populaci

D u P å Metoda nepřímé standardizace t = hmu . nst x st hmu t D u P = å . D – počet zemřelých ve sledovaném regionu - úmrtnost ve věku x v populaci standardu Px – střední stav obyv. ve věku x ve sledovaném regionu standardizovaný index (úmrtnosti) teoretický počet zemřelých ve sledovaném regionu (za předpokladu, že specifické úmrtnosti jsou stejné jako ve standardu)

Metoda nepřímé standardizace Region A Region B nadřazená jednotka (standard) věková počet teoretický intenzita skupina obyvatel úmrtnosti zemřelých P x D´ ux D 0-14 5000 13 2500 6 7500 19 2,5 15-39 3000 16 14 5500 30 5,5 40-59 25 3500 34 6000 59 9,8 60+ 1000 87 4500 112 24,9 79 141 Celkem 11500 95 8,3 12000 125 10,4 23500 220 9,4 st hmu = 95/79*9,4 = 1,2*9,4 = 11,3 hmu = 125/141*9,4 = 0,89*9,4 = 8,4

Reprodukční míry ● Ukazují vývoj populace v budoucnosti ● Hrubá míra reprodukce – počet děvčat, které se narodí jedné ženě během jejího reprodukčního období. ● Čistá míra reprodukce – počet děvčat, které se narodí průměrně jedné ženě během jejího reprodukčního období a zároveň se dožije věku matky v době porodu.

Klasifikace narozených pohlaví: stabilní poměr 0,485: 0,515 ž:m, sekundární a primární poměr pohlaví vitalita: živorozenost X mrtvorozenost (mortinalita) X kojenecká úmrtnost legitimita

Porodnost a plodnost podle velikostních skupin obcí (Slovensko 2001-03)

Porodnost a plodnost podle velikostních skupin obcí - graf (Slovensko 2001-03)

United States and Europe Mean number of children ever born to women 18 – 44 by importance of religions: United States and Europe European Value Survey conducted in 2000, National Survey of Family Growth (2002).

Úmrtnost podle velikostních skupin obcí (Slovensko 2001-03)

Trends in life expectancy for men in Russia, USA and Estonia

Standardizovaný index úmrtnosti, okresy ČR, 1996-2000 – muži

Demografická revoluce Proces spojený s rychlým poklesem úmrtnosti (epidemiologický přechod) až postupným poklesem porodnosti (přechod porodnosti) Státy před demografickou revolucí mají nízký přirozený přírůstek, během ní vysoký a po skončení opět nízký (až záporný) Teorie od 30.let 20.století: Landry, Notestein, u nas Pavlík (1961) Postupně akceptováno

Demografická revoluce Demografická revoluce (demografický přechod) – přeměna z extenzivních forem reprodukce na formy intenzivní Začala koncem 18. stol. v Evropě – postupně se šíří do dalších regionů (difuse reprodukčního chování) Souvisí s rozvojem modernizace – vazba na industrializaci, urbanizaci, demokratizaci Často dochází k časovému opoždění poklesu porodnosti za poklesem úmrtnosti → zvýšení přirozeného přírůstku Rozevření nůžek při poklesu porodnosti a úmrtnosti je tím větší, čím později proces změn začíná

Podíly populace podle fází demografické revoluce (2010)

Afrika Amerika

Asie Evropa

Země podle fází demografické revoluce

Úroveň plodnosti a její trendy ve světě

Úroveň podnosti - 2008

Data sheet 2011

Data sheet 2011 - pokračování

změny řádu vymírání v čase