Plasty makromolekulární látky snadné tvarování (za určitých podmínek) tvarování teplem, tlakem tvary jsou např.: igelit, novodur, nylon, silon, plexisklo, bakelit a jiné.
Zkratky CPE - chlorovaný polyethylen EP - epoxidová prykyřice PA - polyamid PC - polykarbonát PE - polyethylen PES - polyethersulfon PET(P) - polyethylentereftalát PF - fenolformaldehydová pryskyřice PP - polypropylen PS - polystyren PTFE - polytetrafluorethylen PVC - polyvinylchlorid
Způsob výroby Polymerace – Zaniká a vzniká makromolekulární látka polymery
Dělení plastů
Podle použitého monomeru: vinylové plasty polyethylen (PE) polypropylen (PP) polyvinylchlorid (PVC) polystyren (PS) polymethylmethakrylát (PMMA) polyamidy *Monomer je výchozí látka používaná k výrobě makromolekulárních látek tzv. polymerů jsou to například ethen a propen.
Podle použitého monomeru: polyestery polyethylentereftalát (PET) polyuretany fenoplasty aminoplasty polysiloxany (silikony) fluoroplasty (např. Teflon)
Podle zpracovatelnosti po ohřátí: termoplasty – po ohřátí na vysokou teplotu a ochlazení jsou znovu zpracovatelné reaktoplasty (dříve termosety) – po ohřátí je již nelze zpracovat
katedra tváření kovů a plastů
Podle typu polymerizace, kterou plast vznikl: podle typu polymerizace, kterou plast vznikl řetězová polymerizace stupňovitá polymerizace
Podle teploty skelného přechodu (Tg): podle teploty, kdy polymer přechází ze stavu skelného do stavu kaučukovitého
Podle hustoty: existuje několik zkratek od nejnižší (Ultra Low Molecular Weight – ULMW) po nejvyšší (Ultra High Molecular Weight – UHMW)
Podle dopadu na životní prostředí: plně syntetické – nelze je přirozeně rozložit – zatím většina plastů polosyntetické (bioplasty) – vznikají modifikací přírodních polymerů, např. celulózy (nitrocelulóza, acetát celulózy, viskóza) speciální skupiny jako např.: plasty se zkrácenou životností woodplastic
Zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Plast