1. výroční zpráva od kocourka Franka z Brna, který byl přinesen domů z I. umísťovací výstavy koček v Brně z SOS kočky Hodonín dne

Vzpomínám, jak jsem před rokem přišel domů:

Druhý den už to bylo lepší:

A další dny jsem obsadil postel. Tak to už jsem byl opravdu doma. A tu postel si uhájím! Na Sally zasyčím a člověčici už mám omotanou kolem tlapky, na ni stačí zavrnět. První políbení se Sally. „Chtěla bys sem taky? Na půlku tě pustím!“ Lady Sally to nevraživě sleduje shora:

Začátkem července jsme odjeli na dovolenou do domku se zahradou Postel tam byla taky, ale Sally mě na ni ze začátku nechtěla pustit, prý je to její letní sídlo! Za okny je v zahradě spousta ptáků! Jen tak moci jít na lov!

Jsou tam i bažanti, strakapoudi, spousta sýkorek, brhlíci, hrdličky. A prý i vzácný hmyz – dravé kudlanky nábožné. Ty jsme ale my kočky neviděly. Bažant u brány zahrady

Mě se docela líbilo v obýváku Lady Sally z Monte Bůů jako obvykle miluje nejvyšší pozice. Ale já si na ni počíhám dole.

Na dovolené nejsme sami, na zahradu, kam my nesmíme, chodí sousedovic Mouri na snídani, a bílou plašanku Lízu krmíme. Mouri: „Tady dávají Kitekat konzervy, ty jsou lepší než granule Friskies od mého páníčka.“ Líza za pohoštění zanechá vizitku, aby všichni věděli že je to její teritorium.

18.7. Líza, vzácné fotky obezřetné plašanky.

Plašanka Líza: „Kdyby ti dva mlsní pokojoví povaleči věděli, co pro mne znamená dvakrát denně půl konzervy Kitekatu! Oni by to ani nežrali, oni prý jen granule Hill‘s, kuřecí srdíčka, játra a řízky, a pro změnu kousek hovězího! A lady Sally občas trochu 12% smetany Kunín, Frank zas jen tučný tvaroh! A v případě nouze kapsičku Felix nebo konzervičku Gourmet Gold! To já ani nevím co to je! Ale zase jsem svobodná, patří mi tři zahrady a chodím si kudy chci já, a svá koťata se snažím vychovat. Lidi by mi je vzali, ale já je dobře schovávám!“

Hrátky v obýváku na chalupě Chvíli si zdřímnu v krabici. Pak si popovídám se Sallynkou

21.7. Odpolední siesta v obýváku, Frank u NB a lady Sally v křesle

22.7. Odpolední siesta v posteli, Sally už mě tam pouští. Prostě kocour musí trvat na svých právech, a spaní v posteli člověčice k nim rozhodně patří!

A kolem 20. září se chystáme zpátky domů do Brna, začíná být chladno Lady Sally v soláriu I člověčici je chladno, tak si přitopíme

Zpátky v Brně. Tady jsme doma!

A tohle je naše stará známá brněnská postel! Já jsem táákhle dlouhý kocour! Sally stačí polštář a pyžamo Tady trávíme každý den skoro celé odpoledne, a já s člověčicí i celou noc!

Dnes je to rok, co jsem byl přinesen domů. Jakpak to oslavíme? Zatím si hraji s peříčkem

Místo kytice jsem dostal kočičí trávu. Tak jsem na ni pozval i Sally. Fontánku na pití jsem dostal vloni k vánocům. Této technické vymoženosti Sally nedůvěřuje, a tak je jen moje.

Taky jsem dostal háčkovanou myšku, kterou člověčice koupila včera na III. Umísťovací výstavě SOS koček z Hodonína. Pomáhala ji vybírat paní Eva, u které jsem tam bydlel. Sally to nezajímá, spí ve svém křesle.

K večeři byl kousek krůtího prsa. Sally jí na lince, aby mě neobtěžovala a nechtěla i mou porci.

Rozmluva nad salátem: „Franku, teď jsem na řadě já!“, říká Sally

Tak takhle žiji se svou člověčicí, která o mně tvrdí, že mám všech pět P: jsem prý Pěkný Přízemní Přítulný Postelový Povaleč! Prý si už nedovede představit že by mě neměla! Sally je spíš sportovkyně se zaměřením na skok vysoký a skříňolezectví, mazlivka tak moc ne. I když jak stárne – letos jí byly tři roky, takže je o rok starší než já – tak se to také mění. Ale v posteli s člověčicí je ochotna spát jen když ta se nehýbe a neruší ji ze spaní, takže jsem ji odtud vypudil. Mě to nevadí, když člověčice nemůže spát, tak se k ní přitulím, vrním a mazlíme se spolu. A také prý pěkně hřeji v nohách. Prostě jsem prý naprosto úžasný kocourek! S pozdravem všem kočkám a jejich lidem Frank V Brně