ŘECKO – PERSKÉ VÁLKY

Struktura hodiny Opakování 2. Příčiny konfliktu 3. Bitva u Marathónu 4. Bitva u Thermopyl 5. Bitva u Salamíny 6. Bitva u Platají 7. Shrnutí 8. Zápis

Opakování 1. Mykény A) Dórové Přiřaď k číslicím písmena, která s nimi nějak souvisí 1. Mykény A) Dórové 2. Iliada a Odyssea B) H. Schliemann 3. Trója C) Sparta 4. Atika D) Solón 5. antika E) Homér 6. 1000 př.n.l. F) Lví brána 7. Zeus G) dějiny Řecka a Říma 8. heilóti H) řecká kolonizace 9. 594 př.n.l. I) Atény 10. 8. – 6. stol. př.n.l. J) Héra.

……a pro ty, kteří neuspěli, alespoň ……a tady je řešení 1. F 2. E 3. B 4. J 5. G 6. A 7. J 8. C 9. D 10. H ……a pro ty, kteří neuspěli, alespoň obrázek z Řecka

2. Příčiny konfliktu V polovině 6. stol. př.n.l. na území dnešního Íránu vznikají základy perské říše. Tato říše se velice rychle rozmáhá a dostává se až do Malé Asie, kde touto dobou již byly řecké kolonie a osady. Peršané s nimi měli dobré vztahy, ale postupně je začali utlačovat a úplně si je podrobili. Řekové proti nim povstali, centrem odporu byl Milet. Povstání bylo poraženo, ale perský král Dareios chtěl potrestat řeckou stranu za podporu povstalců a rozhodl se celé Řecko ovládnout.

Řecká armáda hoplité – těžkooděnci bojový útvar – falanga ( pevně sevřené řady hoplitů)

Perská armáda - lučištníci - rekrutovaní z provincíí - postrádali organizovanost a disciplínu Hérodot: „ Řekové bojovali v pořádku a v šiku, zatímco barbaři ( Peršané) se nesmyslně vrhali vpřed.“

…..a tady se vše odehrálo

3. Bitva u Marathónu 490 př.n.l. Ř. - Kalimachos, Miltiadés - lepší výzbroj, prudký útok - síla na křídlech - počet: 11000, ztráty 192 P. –Dátis, Artafernés - zatlačili střed řecké formace - zhroucení křídel, útěk - neúspěšný pokus o dobytí Atén - počet: 20000 - 60000 - ztráty: 6400? …..kdopak nám to tady běží? Jak to souvisí s touto bitvou?

Pohřební mohyla Atéňanů stojí 4 km od Mara- thónu. Její obvod je 180 m, výška 10 m. Uvnitř je popel 192 aténských bojovníků, kteří v bitvě zahynuli.

4. Bitva u Thermopyl 480 př.n.l. P. – Xerxes - obsadili Thesálii, pronikli do stř. Řecka - počet: 200000, ztráty 5000 – 25000 - po bitvě vyplenili Attiku Ř. – Leonidas - obsadili soutěsku - počet: asi 7000 - většina poslána pryč - zrádce Efialtés převedl Peršany Řekům do zad - 300 Sparťanů i král padli

„Poutníče, zvěstuj Lakedaimonským, že my tuto mrtví ležíme, jak zákony kázaly nám.“

480 př.n.l. 5. Bitva u Salamíny Ř. – Themistokles - menší lodě (triéry), přizpů- sobené členitému pobřeží - počet: 200 – 350 - ztráty: 40 P. – Xerxes - těžké, obtížně manévrova- telné lodě, na mělčině zlikvidovány - počet: 800 - ztráty: 200 - stáhli se z většiny Řecka, v Thesálii ponecháno pozemní vojsko

6. Bitva u Platají 479 př.n.l. Ř. – Pausaniás - boj dlouho nerozhodný - technická převaha,lepší výcvik, disciplína - počet: 40000 - ztráty: 1360 P. – Mardonios - lepší vojevůdce, zabit - počet: 50000 – 70000 - ztráty: nejsou známy O několik dní později byli Peršané poraženi v bitvě u mysu Mykalé. Tím bylo Řecko i Egejské moře zbaveno jejich nadvlády, řecká města v Malé Asii získala nezávis- lost.

7. Shrnutí Odpovíš správně? 1. Co bylo příčinou bojů Řeků s Peršany? 2. Vysvětli pojmy: hoplit falanga triéra 3. Vzpomeneš si na místa bitev? 4. Znáš roky, ve kterých proběhly? 5. Kdo vyhrál? 6. Zapamatoval sis jména vojevůdců? 7. Co přinesly tyto války Řecku a co Persii? Vrať se k první bitvě a zjisti informace o běžci. Co má s bitvou společného? Hérodotos – otec dějepisu, psal o řecko – perských válkách.

8. Zápis Příčiny: povstání řeckých osad v Malé Asii proti Peršanům, kteří si je podrobili (perský král Dareios) Vojsko: Ř. - hoplité, falanga, na moři triéry P. – lučištníci, na moři těžké lodě Bitvy: 490 př.n.l. - Marathón (Ř) 480 př.n.l. – Thermopyly (P), Xerxés – Leonidas 480 př.n.l. – Salamína (Ř), Peršané odešli z většiny Řecka 479 př.n.l. – Plataje (Ř), o několik dní P. poraženi u mysu Mykalé Důsledky: - Řecko i Egejské moře zbaveny perské nadvlády - řecká města v Malé Asii získala nezávislost Hérodot – psal o ř. – p. válkách, o dějinách Persie, některých států Malé Asie a Egypta (sám tyto země navštívil) - je nazýván „otcem dějepisu“