TKÁNĚ OLGA BÜRGEROVÁ.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
OD BUŇKY K ČLOVĚKU 8. ročník.
Advertisements

A jak je to u živočichů? (tkáně)
BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA – TKÁŇ – ORGÁN.
Tkáně Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
OBECNÁ BIOLOGIE TKÁNĚ.
Obecná stavba kosti. Růst a pevnost kostí. Kostní věk
Svalová tkáň Anatomie II..
Pojivová tkáň.
BUŇKY A TKÁNĚ V LIDSKÉM TĚLE
VY_32_INOVACE_9C3 TKÁNĚ.
Svalstvo.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Regenerační schopnost tkání. Zevní a vnitřní prostředí organismu.
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
Škola: Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/
Stavba a funkční třídění pojivové tkáně
4. Neuron.
POHYBOVÁ SOUSTAVA Svaly tvoří zhruba 40 % váhy těla
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
TKÁNĚ OLGA BÜRGEROVÁ.
Základní vzdělávání - Člověk a příroda - Přírodopis – Biologie člověka
POHYBOVÝ SYSTÉM SCHÉMATA, OBRÁZKY.
VAZIVO A JEHO PRŮKAZ Autoři: Petra Satori a Jana Odvárková
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola
Tkáně.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Tkáně a orgány. Tkáň je soustava buněk a mezibuněčné hmoty, které mají společnou funkci a typické uspořádání. Orgány jsou složeny z různých tkání. Adhese.
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
POJIVA Nejrozšířenější typ tkáně
Biologie člověka.
Biologie člověka.
SVALY Obecná charakteristika.
TEST Pohybová soustava Septima A. 8. listopadu 2006.
ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
Přírodopis Žáci byli poučeni o bezpečnosti práce, chování a hygienických zásadách v hodinách.
Stavba a funkční třídění svalové a nervové tkáně
NERVOVÁ SOUSTAVA SZŠ A VOŠZ PŘÍBRAM.
Tkáně
Typy svalové tkáně Kontrakce růst a regenerace Rychlá, po poškození
BIOLOGIE ČLOVĚKA DÝCHACÍ SOUSTAVA
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
Přednáška z anatomie pro fyzioterapeuty
Příjemce podpory – škola: Hotelová škola, Obchodní akademie a Střední průmyslová škola Teplice, Benešovo náměstí 1, p.o. Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/
Název materiálu: VY_32_INOVACE_07_TKÁNĚ1_P1-2
Č.projektu : CZ.1.07/1.1.06/ Tkáně. Č.projektu : CZ.1.07/1.1.06/ Pokuste se vystihnout pojem tkáň soubor tvarově podobných buněk s určitou,
Název školy: Základní škola a Mateřská škola při dětské léčebně, Janské Lázně, Horní promenáda 268 Autor: Bc. Renáta Bojarská Datum: Název: VY_32_INOVACE_01_PŘ8_BO.
Biologie člověka vědní obory: anatomie fyziologie
SOMATOLOGIE Mgr. Pavlína Krbcová.
Základní stavba lidského těla
TKÁNĚ - EPITELY.
ZÁKLADNÍ FUNKCE SVALOVÉ SOUSTAVY
Svalová soustava.
Tkáň svalová.
Základní škola a mateřská škola J.A.Komenského
Epitely jednovrstevné
Pojivová tkáň Vazivo Chrupavka Kost.
Pojivová tkáň.
STÉLKA předchůdce pletiv a orgánů chromista, rostliny, houby
Pojivová tkáň Vazivo Chrupavka Kost.
BUDOVACÍ TKÁNĚ.
Název materiálu: VY_32_INOVACE_08_TKÁNĚ2_P1-2
Základy biologie dítěte – okruhy učiva ke studiu
EPITELOVÁ TKÁŇ.
Úvod do biologie člověka
Opěrná soustava Autor: Mgr.Diana Mücksteinová
Téma: Tkáně.
5. cvičení Epitely.
Hustá pojiva Pojiva oporná
Tkáň soubor buněk stejného tvaru a funkce Tkáň v lidském těle:
6. cvičení Pojiva Budovací tkáně.
Transkript prezentace:

TKÁNĚ OLGA BÜRGEROVÁ

Organismy mají hierarchickou strukturu Buňka - tkáň - orgán - orgánová soustava celkem asi 216 typů buněk v lidském těle tkáň = skupina buněk stejné struktury a funkce jednoduchá tkáň - tvořena jedním typem buněk složená tkáň - tvořena různými buňkami

TYPY TKÁNÍ existují 4 typy tkání: epitely pojiva svalová tkáň nervová tkáň

EPITELY rozprostřené do plochy z jedné nebo více vrstev buněk - něco kryjí nebo vystýlají téměř bez mezibuněčné hmoty, buňky nasedají těsně na sebe pod vrstvou buněk a sousední tkání vrstva kolagenních a retikulárních vláken v tenké dvojvrstvě = bazální membrána chybí v nich cévy, naopak jsou bohatě inervovány

EPITELY

Dělení:podle uspořádání b. plošný (jednovrstevný x vícevrstevný; plochý plicní sklípky, kubický-štítná žláza, cylindrický-střevo, víceřadý-dých.cesty, přechodní -močové cesty) mnohovrstevný-dlaždicový-pokožka,cylindrický –spojivka, přechodní –močový měchýř trámčitý (buňky uspořádána do trojrozměrných trámců - jaterní lalůčky, endokrinní žlázy) retikulární (buňky se dotýkají pouze svými výběžky - thymus)

Dělení: podle funkce krycí a výstelkový, kůže žlázový (tvořen buňkami, které se specializují na produkci látek a jsou uspořádány ve žlázy) za účasti nervových buněk i epitely smyslové(sluchové buňky vnitřního ucha, čichové políčko) resorpční epitel - pokud u krycího epitelu převažuje vstřebávání tenké střevo pro tvorbu spermií zárodečný

Podle: počtu vrstev jednovrstevný vícevrstevný

Podle tvaru: epitel plochý epitel cylindrický(válcový) epitel kubický(krychlový)

POJIVA vazivo chrupavka kost Především z mezodermu Zejména podpůrná funkce Charakteristický je mezibuněčný prostor (na rozdíl od epitelů). Mezibuněčná hmota je produktem buněk, které se v ní nacházejí podle typu buněk a mezibuněčné hmoty rozlišujeme vazivo chrupavka kost

vazivo chrupavka kost Především z mezodermu Zejména podpůrná funkce Charakteristický je mezibuněčný prostor (na rozdíl od epitelů). Mezibuněčná hmota je produktem buněk, které se v ní nacházejí podle typu buněk a mezibuněčné hmoty rozlišujeme vazivo chrupavka kost

Se skládá ze složky amorfní a vláknité Amorfní: voda, ionty, glykosaminoglykany, proteoglykany, glykoproteiny vláknitá složka: kolageny a elastiny kolageny = pevná a neelastická elastiny = elastická, dává např. kůži pružné vlastnosti

Fixní - vznikají v dané tkáni, produkují její mezibuněčnou hmotu (vaziva - fibroblasty a fibrocyty, myofibroblasty, retikulární buňky, adipocyty; chrupavka - chondroblasty a chondrocyty; kostní tkáň - osteoblasty, osteocyty a osteoklasty bloudivé (=volné) - nachází se v pojivové tkáni pouze na přechodnou část svého životního cyklu (např. leukocyty, žírné buňky)

Mezibuněčná hmota převažuje svým množstvím nad buňkami typy vazivové tkáně: mezenchymové vazivo, rosolovité vazivo, kolagenní vazivo, elastické vazivo, retikulární vazivo, tukové vazivo (bílá a hnědá tuková tkáň)

Strukturální podpůrná obrana organismu (imunokompetentní buňky, fagocytující buňky, mezibuněčná hmota představuje fyzikální bariéru bránící dalšímu pronikání mikroorganismů) úloha při výměně látek v organismu a v transportu živin (těsné spojení s krevními cévami) zásobárna živin (tuků, vody a různých elektrolytů) úloha v procesu hojení tkání po poranění (má velkou regenerační schopnost)

Bezcévná podpůrná tkáň, vzniká z mezodermu Bezcévná podpůrná tkáň, vzniká z mezodermu. Vytváří ji specializované buňky: chondroblasty - aktivně vytváří mezibuněčnou hmotu. Chrupavka tím nabývá na objemu a chondroblasty se do této hmoty uzavírají. Poté se jejich metabolismus snižuje a mění se na chondrocyty výživu chrupavky zajišťuje tekutina kolující v mezibuněčné hmotě

Chrupavka hyalinní (předchůdce kostí) Chrupavka vazivová (např. spoje mezi kostmi) Chrupavka elastická (např. ušní boltce savců)

Kost celulární: obsahuje kostní buňky: osteoblasty osteocyty osteoklasty

V případě zlomeniny se osteocyty znovu aktivují do podoby tzv V případě zlomeniny se osteocyty znovu aktivují do podoby tzv. osteoklastů proto se kosti mohou hojit, zatímco chrupavky nikoli

Hladká svalovina aktin a myozin netvoří sarkomery vřetenovité jednojaderné buňky činnost pomalá, bez únavy nepodléhá vůli např. trávicí trubice, cévy, děloha Hladká svalovina

sarkomery jsou buňky mají větší množství jader (vzniká tak soubuní = syncytium) dlouhá vlákna (až 10cm jedna buňka) s příčným pruhováním činnost rychlá, unavitelná, nutnost nervových podnětů podléhá vůli upíná se na kostru

Sarkomery jsou síť buněk s můstky a příčným pruhováním každá buňka má však jen jedno jádro; buňky jsou spojeny jemnými přepážkami označovanými jako interkalární disky činnost rychlá, stálá, bez únavy, vlastní automacie, látkově a nervově ovlivnitelná nepodléhá vůli

Vzniká z ektodermu dendrity - vedou akční potenciály dovnitř buňky (dendros = strom) axon - vede akční potenciály z buňky ven synapse - místo, kde se setkávají dvě nervové buňky neurosvalová ploténka - nervová zakončení v příčně pruhovaných svalech