TKÁNĚ OLGA BÜRGEROVÁ

Organismy mají hierarchickou strukturu buňka - tkáň - orgán - orgánová soustava celkem asi 216 typů buněk v lidském těle tkáň /histos, textus/= skupina buněk stejného původu,podobného tvaru sloužící určité funkci, tvoří ji buňky a mezibuněčná hmota

Pokr. jednoduchá tkáň - tvořena jedním typem buněk složená tkáň - tvořena různými buňkami

TYPY TKÁNÍ existují 4 typy tkání: epitely pojiva/krev, lymfa/ svalová tkáň nervová tkáň

EPITELY rozprostřené do plochy z jedné nebo více vrstev buněk - kryjí povrch nebo vystýlají dutiny téměř bez mezibuněčné hmoty, buňky nasedají těsně k sobě pod vrstvou buněk a sousední tkání vrstva kolagenních a retikulárních vláken v tenké dvojvrstvě = bazální membrána mezi buňkami nejsou cévy, naopak jsou bohatě inervovány odolný vůči mechanickým, chemickým,tepelným vlivům

EPITELY

Dělení:podle uspořádání b. plošný (jednovrstevný x vícevrstevný; víceřadý-dých.cesty, přechodní -močové cesty) mnohovrstevný-dlaždicový-pokožka trámčitý (buňky uspořádána do trojrozměrných trámců - jaterní lalůčky, endokrinní žlázy) retikulární (buňky se dotýkají pouze svými výběžky - thymus)

Dělení: podle funkce krycí a výstelkový kůže žlázový (tvořen buňkami, které se specializují na produkci látek a jsou uspořádány ve žlázy) za účasti nervových buněk i epitely smyslové(sluchové buňky vnitřního ucha) a na chemické podněty -např. a/buňky chuťové, čichové b/ na světelné podněty -např. tyčinky a čípky c/ na zvukové podněty -např. sluchový orgán resorpční epitel - pokud u krycího epitelu převažuje vstřebávání tenké střevo pro tvorbu spermií zárodečný

Podle: počtu vrstev jednovrstevný vícevrstevný

Podle tvaru: epitel plochý epitel cylindrický(válcový) epitel kubický(krychlový)

POJIVA především z mezodermu…………..zárodečné listy funkce pojiv: spojovací, oporná,metabolická charakteristický je mezibuněčný prostor (na rozdíl od epitelů),mezibuněčná hmota je produktem buněk,které se v ní nacházejí podle typu buněk a mezibuněčné hmoty rozlišujeme vazivo chrupavka kost

Mezibuněčná hmota: skládá se ze složky amorfní a vláknité amorfní: voda, ionty, glykosaminoglykany, proteoglykany, glykoproteiny vláknitá složka: kolageny a elastiny kolageny = pevná a neelastická elastiny = elastická, dává např. kůži pružné vlastnosti

Buňky fixní - vznikají v dané tkáni, produkují její mezibuněčnou hmotu:vaziva - fibroblasty a fibrocyty, retikulární buňky, adipocyty; chrupavka - chondroblasty a chondrocyty; kostní tkáň - osteoblasty, osteocyty a osteoklasty bloudivé (=volné) - nachází se v pojivové tkáni pouze na přechodnou část svého životního cyklu (např. leukocyty)

Vazivo Fibroblasty – aktivní buňky – produkují mezibuněčnou hmotu, neaktivní – fibrocyt Retikulární fibroblast aktivní buňka, neaktivní retikulocyt,mízní uzliny,slezina Tukové buňky adipocyty – tukové kapénky

Mezibuněčná hmota vaziva Amorfní složka Vláknitá složka obsahuje fibrily- kolagenní –ve všech typech vaziva, pevné na tah, elastické – žlutá barva, protažitelné, retikulární – jemná, tenká, větví se,nosná síť pro buňky

Druhy vaziva Řídké vazivo – kolagenní, elastické a retikulární fibrily, fibroblasty a fibrocyty, vyplňuje skuliny mezi jinými tkáněmi, vazivo mezi funkční tkání se nazývá stroma Tuhé vazivo kolagenní – převaha kolagenních fibril – vazy, šlachy,povázky,

Druhy vaziva Elastické vazivo – žluté,převaha elastických fibril – vazy na páteři Retikulární vazivo – makrofágy Tukové vazivo – tukové buňky adipocyty – tuk v cytoplasmě, rezervoár energie,tepelný izolátor

Funkce vaziva Podpůrná Obalová Skladovací Ochranná Reparativní – jizva Transportní živiny

Chrupavka Bezcévná podpůrná tkáň, vzniká z mezodermu. Vytváří ji specializované buňky: chondroblasty - aktivně vytváří mezibuněčnou hmotu. Chrupavka tím nabývá na objemu a chondroblasty se do této hmoty uzavírají. Poté se jejich metabolismus snižuje a mění se na chondrocyty výživu chrupavky zajišťuje tekutina kolující v mezibuněčné hmotě

Druhy: Chrupavka hyalinní (předchůdce kostí) Chrupavka vazivová (např. spoje mezi kostmi) Chrupavka elastická (např. ušní boltce savců)

Kost Kost celulární: obsahuje kostní buňky: osteoblasty osteocyty osteoklasty

V případě zlomeniny se osteocyty znovu aktivují do podoby tzv V případě zlomeniny se osteocyty znovu aktivují do podoby tzv. osteoklastů proto se kosti mohou hojit, zatímco chrupavky nikoli

Hladká svalovina aktin a myozin netvoří sarkomery vřetenovité jednojaderné buňky činnost pomalá, bez únavy nepodléhá vůli např. trávicí trubice, cévy, děloha

sarkomery jsou buňky mají větší množství jader (vzniká tak soubuní = syncytium) dlouhá vlákna (až 10cm jedna buňka) s příčným pruhováním činnost rychlá, unavitelná, nutnost nervových podnětů podléhá vůli upíná se na kostru

Sarkomery jsou síť buněk s můstky a příčným pruhováním každá buňka má však jen jedno jádro; buňky jsou spojeny jemnými přepážkami označovanými jako interkalární disky činnost rychlá, stálá, bez únavy, vlastní automacie, látkově a nervově ovlivnitelná nepodléhá vůli

Vzniká z ektodermu dendrity - vedou akční potenciály dovnitř buňky (dendros = strom) axon - vede akční potenciály z buňky ven synapse - místo, kde se setkávají dvě nervové buňky neurosvalová ploténka - nervová zakončení v příčně pruhovaných svalech