Románský sloh 11.-13. století

Definice Románský sloh je umělecký sloh, který se ve středověku ve 11.- 13. století rozšířil ve stavitelství a výtvarném umění v zemích západní, jižní a střední Evropy. Na východě Evropy se v té době prosadil byzantský styl. Název toho uměleckého slohu je odvozen od slova Řím = Roma (je inspirován stavbami římského impéria). Vzniká v Itálii a odtud se šíří do Evropy. Šiřitelem a nositelem slohu je církev.

Architektura Katedrála v Pise (Itálie)

Charakteristické znaky Těžká klenba (valená - půlkruh, někdy i křížová) Silné, hrubě opracované zdivo Podpěry - silné, hmotné pilíře a sloupy Malé okenní i dveřní otvory (sdružená okna) Hmotnost, malá členitost a vznosnost Stavební materiál - Kámen, Cihly

Druhy staveb Kostely: Centrální kostely – Rotundy Jedna loď Kruhový půdorys Apsida –polokruhový výběžek v němž bylo umístěno kněžiště (většinou na východ) Rotunda svatého Jiří

Druhy staveb Podélné kostely – Baziliky půdorys latinského kříže více lodí např. Bazilika sv. Jiří chór s apsidou západní průčelí (věže) zaklenutí hlavní lodi Bazilika sv. Jiří Půdorys starokřesťanské baziliky

Druhy staveb Kláštery Světské stavby samostatná hospodářská jednotka řídí se určitým řádem - regulí čili řeholí zakládány panovníkem nebo šlechtou střediska vzdělanosti Světské stavby Hrady Mosty Měšťanské domy Opatsví v Cluny

Románské klenby klenba valená valená klenba zpevněná klenebními pasy klenba křížová vznikla křížením 2 klenebních polí zaklenutí kupole

Románské sochařství a malířství Evropa České země a Morava

Románské sochařství: obecná charakteristika funkce šíření náboženských idejí vázáno na kostel a bohoslužbu znaky Antirealismus a transcendentální ráz nezájem o prostor a plastický tvar předepsaná kompoziční schémata tendence k plošnosti a linearismu záliba ve stylizaci Církev zároveň odběratelem a výrobcem, předepisovala náměty i formu zobrazení Transcendentální ráz: smysl lidské existence není v pozemském, ale v posmrtném životě Antirealistický program znamená, že idea se staví nad skutečnost a umění má odvádět pozornost od reálného života, připomínat křesťanské ctnosti a hrozit věčnými tresty. Tento antirealismus je zároveň protikladem k realismu antickému. Projevil se výše uvedenými body: 1. nezájem o plastický tvar: trojrozměrný objem nahrazen plošnou zkratkou či lineárním schématem, zcela vymizela plastická modelace; namísto volné sochy převládl plošný reliéf v sochařství, v malířství dominovala konturovaná kresba, neexistovalo stínování objemu 3. Nezájem o prostor: románský umělec neznal a neužíval perspektivu, neměl smysl pro vystižení vztahu mezi předměty blízkými a vzdálenými, pro skutečný poměr mezi předměty obklopujícími výjev. Místo toho scény, které se odehrávaly v různých prostorových plánech byly zobrazovány v pásech nad sebou, osoby dostávaly měřítko podle svého pořadí v hierarchii náboženských pojmů.(hieratická perspektiva). Postavy byly také umisťovány na abstraktní anebo např. zlaté pozadí (symbol nebe). 2.předepsaná kompoziční schémata: nepracovali samostatně podle přírody, ale podle kreslených vzorníků, které obsahovaly jakési kompoziční vzorce náboženských výjevů, typizované podoby a postoje postav, gesta, atributy, dokonce skladbu drapérie, schémata architektur, přírodních předmětů. Pracovalo se také podle knižních předloh. Tendence k plošnosti a linearismu u románských reliéfů takto posílena. Rovněž snaha individualizovat lidské postavy vymizela, rozlišovalo se pouze pohlaví a věk. tendence k plošnosti a linearismu 4.záliba ve stylizaci: neustálé obměňování již hotových schémat vedlo ke stylizaci a ke vzniku dekorativního ornamentalismu (např. strom ztratil svůj organický tvar a proměnil se v lineární ornament, figurální detaily, např. účes anebo roucho se ornamentalizovaly.Roucho – drapérie bylo chápáno bez vztahu k tělu, které odívalo.

Románské sochařství: obecná charakteristika náběhy k realismu náměty z bajek a legend vliv antiky tendence k obnově figurálního sochařství Tyto dva body jsou jakýmsi protikladem k tomu, co bylo řečeno v předcházejícím snímku. Realismus tam, kde umělec čelil úkolu zobrazit náměty nepředepsanými přírodou. Např. kalendářní, lovecké a válečné výjevy, náměty z bajek či legend. (kamenící v severní Itálii). Vliv antiky zejména na území Itálie a Francie. Zapůsobily zde také výtvarné techniky z antiky ( řezba do slonoviny, kovolitectví, kovotepectví). Takže zdánlivý protiklad: vývoj směřuje k obnově monumentálního figurálního umění. Není však vývoj založen na protikladech?

Románské sochařství Náměty figurálního sochařství Kristus evangelisté Apokalypsa Poslední soud Spása a zatracení Životy světců

Sochařství v Itálii Benedetto Antelami: portál, detaily

Nicola Pisano: kazatelna v dómu v Pise O Nicolovi Pisano: představitel protorenesance

Románské sochařství v českých zemích Poměrně malý počet památek, netvoří souvislou vývojovou linii Druhy Dekorativní sochařství Figurální sochařství Nejvýznamnější díla Biskupský palác v Olomouci Porta Coeli, Doksany Kostel sv. Jakuba v Jakubu u Kutné Hory Mostecký reliéf, svatojiřský reliéf Kouřimští lvi Biskupský palác v Olomouci: Výzdoba oken Porta Coeli,: cisterciácký kostel portál 1260; Kristus v mandorle s královnou konstancí a markrabím Přemyslem s modelem kostela Doksany

Románské malířství Druhy Motivy nástěnné fresky na skle – vitráže katedrály v Chartres a Poitiers – Francie Deskové hlavně Itálie Knižní materiál knih - pergamen z oslí kůže Motivy Kristus v Mandorle výjevy ze Starého a Nového zákonu

Románské malířství - ukázky

Románské malířství - ukázky

Výzdoba rotundy Sv. Kateřiny ve Znojmě

Výzdoba rotundy Sv. Kateřiny ve Znojmě

Románská literatura v Českých zemích Jazyk – staroslověnština a latina Nejdůležitějším literárním útvarem jsou legendy: nedochovaná nejstarší legenda o sv. Václavovi byla sepsána kolem roku 967 latinsky. Crescente fide christiana (Když se šířila křesťanská víra, po roce 974) - rovněž svatováclavská legenda. Fuit in provincia Bohemorum (Byl v zemi české, po roce 975) - legenda o sv. Ludmile. Gumpoldova legenda - zahraniční text o sv. Václavu. Vita et passio sancti Venceslai et sanctae Ludmilae aviae eius (Život a utrpení svatého Václava a svaté Ludmily, babičky jeho) též označovaný jako Kristiánova legenda.

Románská literatura v Českých zemích Chronologii přinášejí Annály Poznámky na okrajích kalendáře Kroniky Kronika česká (Chronica Bohemorum ) Kosmas, latinsky, próza Zbraslavská kronika (Chronicon Aulae Regiae ) Petr Žitavský

Další památky

Basilika San Vicente Dóm sv. Petra