Poslední Přemyslovci

Poslední Přemyslovci Přemysl Otakar I. 1197 – 1230 Václav I. 1230 – 1253 Přemysl Otakar II. 1253 – 1278 Václav II – 1278 - 1305 Václav III. – 1305 - 1306

Zlatá bula sicilská  25.9.1212 v Basileji vydána budoucím císařem Fridrichem II. opatřena pečetí sicilského krále královský titul dědičný, pro nejstaršího syna – PRIMOGENITURA právo volit císaře (kurfiřt) rozsah hranic, vymezen vztah k Říši – prakticky nezávislost nový znak - lev

Zlatá bula sicilská

Zlatá bula sicilská (1212, 26. září)   Fridrich, z boží milosti volený císař římský a po všechny časy rozmnožitel, král Sicílie, vévoda Apulie a kníže Capue. Poněvadž ozdoba a moc císařská předchází náš stav, že nejen hodnosti ostatních knížat, ale také královská žezla uděluje náš majestát, považujeme za slavnou a velikou věc, že v tak velikém dobrodiní naší štědrosti i jiným vzrůstá přírůstek královské důstojnosti, aniž by tím naše vznešenost trpěla nějakou újmu. Proto my, přihlížejíce k přeslavným službám oddanosti. které veškerý lid Čechů od dávného času věrně i oddaně prokazoval císařství římskému, a že jejich jasný král Otakar od začátku mezi jinými knížaty, zvláště před ostatními, nás zvolil císařem a při naší volbě ustavičně a užitečně setrval; jako milý náš strýc, zbožné paměti král Filip, učiniv poradu se všemi knížaty, ustanovil svým privilegiem, i my jej králem ustanovujeme a potvrzujeme, a tak posvátné a důstojné ustanovení schvalujeme a České království svobodně a beze všeho vymáhání peněz i obvyklé spravedlnosti dvora našeho jemu a jeho nástupcům na věky propůjčujeme. Chtějíce, aby kdokoli od nich bude zvolen králem, k nám nebo našim nástupcům přijel a náležitým způsobem odznaky královské přijal. Také povolujeme, aby on a jeho nástupcové drželi všechny hranice, které zmíněnému království patří, ať by jakkoli byly odcizeny. Také jemu a jeho dědicům úplně povolujeme právo a moc potvrzovati biskupy jeho království; avšak tak, aby se těšili té svobodě a bezpečnosti, kterou mívali od našich předchůdců. Ustanovujeme potom z nadbytku naší štědrosti, že řečený jasný král nebo jeho dědicové nejsou povinni choditi na žádný náš sněm, než který bychom svolali do Bamberka nebo do Norimberka. Pokud bychom nařídili konat sněm v Merseburku, jen tehdy jsou povinni přijíti, jestliže kníže polský, jsa pozván, přijde a mají mu poskytnout doprovod, tak jako předchůdcové jeho, kdysi králové čeští, činívali. Avšak tak, aby jim napřed byla určena lhůta šesti neděl k příchodu ke zmíněným sněmům. S tou však výhradou, kdybychom my nebo naši nástupci byli v Římě korunováni, ponecháváme na vůli řečenému králi Otakarovi nebo jeho nástupcům, zda nám pošlou tři sta oděnců nebo zaplatí tři sta hřiven. K trvalé paměti a moci tohoto našeho ustanovení a potvrzení poručili jsme toto privilegium napsati rukou Jindřicha z Paříže, notáře a věrného našeho, a naší zlatou bulou utvrditi, roku, měsíce a indikce níže psaných. Této věci svědkové jsou tito: arcibiskup z Bari, biskup z Tridentu, biskup z Basileje, biskup z Kostnice, biskup z Churu; opat z Reichenau, opat ze St. Gallen, opat z Weissenburgu, Bertold z Neuffen, protonotář královského dvora; hrabě Oldřich z Kiburku, hrabě Rudolf z Habsburku a lantkrabě z Alsaska, hrabata Ludvík a Heřman z Froburku, hrabě Werner z Hohenburku, šlechtic Arnold z Wartu, fojt Rudolf z Rapperswillu, Rudolf z Ramensberku, komorník Albero z Tanenhausu a mnoho jiných velmožů a šlechticů a svobodníků. jejichž svědectvím je toto privilegium potvrzeno. Stalo se léta od vtělení Páně tisícího dvoustého dvanáctého, v měsíci září, v patnácté indikci. skutečného království pána našeho Fridricha, nejjasnějšího zvoleného císaře římského a po všechny časy rozmnožitele říše, krále Sicílie, roku patnáctého. Dáno ve vznešeném městě Basileji rukou místoprotonotáře Oldřicha dvacátého šestého září šťastně. Amen.

Přemysl Otakar I. 1155-1230  Ujal se vlády po období rodinných sporů První český dědičný král 2x ženat, první ženu zapudil Z 1. manželství dcera Markéta, provdala se za dánského krále Valdemara II.,oblíbená, přejmenována Dagmar

Znak českého panovníka Nový znak českého království- stříbrný lev v červeném poli

Sv. Anežka Česká 1211 - 1282 Dcera Přemysla Otakara I.  2x sešlo z královských zásnub Ve 22 letech uvedla do Prahy přísný asketický řád klarisek a založila mužský řád křižovníků s červenou hvězdou, založila klášter na Františku (1233)-( první gotická stavba v Praze) – péče o nemocné a invalidy- špitál Anežka- první abatyše  Politický vliv (bratr Václav I.) 1989 - kanonizována

Václav I. 1205-1253  méně schopný panovník, zvaný Jednooký (při lovu přišel o oko) holdoval zábavě a lovu (hrad Křivoklát) organizoval obranu proti vpádu Mongolů – Praha vybavena hradbami vpád Mongolů- ze Slezska, přes Moravu do Uher- do Čech nedošli- po smrti Čingischánova syna Temudžina se kvůli nástupnickým sporům stáhli zpět

Rozkvět rytířské kultury na královském dvoře silný německý vliv- kopírování cizích módních vzorů česká šlechta si poněmčuje jména: Šternberkové, Lichtenburkové, Valdštejnové, Pernštejnové „dvoření dámě“ – rytířská kultura

13. století – vrchol rytířské kultury běžná kariéra rytíře: páže 7- 14 let panoš 14- 21 let pasování- úderem plochou stranou meče –rytíř přijal meč, zbroj, heslo, erb a zásady rytířství: čestnost, ochrana slabých, …

Rytířské turnaje oblíbený středověký sport, společenská událost „smetánky“ obvykle velmi brutální- smrtelná zranění těžkooděnci s dlouhými dřevci s cílem vyhodit protivníka ze sedla hromadná klání napodobující bitvu

Středověký rytíř

Přemysl Otakar II.  1233-1278 zahájil vládu vzpourou proti otci spiknutí proti králi Václavovi- asi 15tiletý princ Přemysl se nechal vtáhnout do spiknutí a prohlásit „mladším králem“ = velezrada válka Přemysl obklíčen na Pražském hradě, po 10 dnech kapituloval, pokořil, ušetřen

Rozsah státu za PO II.

Přemysl Otakar II.  „král železný a zlatý“ silný, ctižádostivý, bezohledný dočasně připojil k českému království Rakousko a Alpské země (na jihu stát sahal téměř k Jadranu)- rozloha státu se zdvojnásobila území získal sňatkem s dědičkou tohoto území, Markétou Babenberskou (Přemysl 19 let, Markéta 50 let)

Přemysl Otakar II. o „babenberské dědictví“ svedl válku s uherským králem Bélou IV.- bitvu u Kresenbrunnu vyhrál, území udržel aby si naklonil papeže, vydal se na křížovou výpravu proti pohanským Prusům – založil město Královec (Kaliningrad) ve vnitřní politice: cíl oslabit moc velkých pánů (= vysoké šlechty), podporoval církev a města

Přemysl Otakar II. vrcholí zakládání měst za jeho vlády založeno asi 50 měst  z toho 25 založil král zakládal města a kláštery v místech, kde měli páni převahu, např. České Budějovice a klášter Zlatou Korunu uprostřed panství Rožmberků odpor vysoké šlechty

Přemysl Otakar II. nelegitimní synové (milenka Anežka z Kuenringu, nejstarší syn Mikuláš Opavský) neměli nárok na trůn rozvod- oženil se s Kunhutou Uherskou- 1271 se narodil jediný syn Václav

Přemysl Otakar II. Přemysl usiloval o titul císaře- byl však příliš silný-německá knížata zvolila bezvýznamného kandidáta Rudolfa Habsburského Přemysl volbu neuznal- Rudolf uvalil na Přemysla klatbu- vzpoura šlechty v alpských zemích- Přemysl se musel vzdát nových držav r. 1276 Rudolf Habsburský

1278- bitva na Moravském poli Přemysl měl vnějšího nepřítele- Rudolfa a vnitřního nepřítele- rod Vítkovců 1278 – klíčová bitva u Suchých Krut na Moravském poli- snad zrada části českých pánů- král padl  po králově smrti- období bezvládí- sedmiletý dědic v zajetí Morava ve správě Rudolfa  Čechy spravoval Přemyslovův synovec Ota Braniborský- chamtivost, neúroda, kanibalismus

Bitva na Moravském poli 1278

Václav II.  1271-1305 poznamenán fyzicky i psychicky vězněním v dětském věku návrat ve 12 letech vládl za něj Záviš z Falkenštejna, manžel královny vdovy později král Záviše pod záminkou vylákal do Prahy (obavy o trůn), odsoudil k smrti za velezradu

Václav II. povstání Vítkovců potlačil hrozbou smrti jejich vůdce Záviše Záviš popraven před hradem Hluboká r. 1290- povstání potlačeno bohaté nálezy stříbra v Kutné Hoře= posílení královské moci (král majitelem nerostného bohatství)

Václav II.  kolem r. 1300 vymřeli sousední Piastovci (polský trůn) a Arpádovci (uherský trůn) Václav sjednotil rozdrobené Polsko (2. sňatek s Alžbětou Rejčkou)- polský král pro svého syna získal korunu uherského krále ve věku 34 let zemřel, zřejmě na TBC

Václav III.  1289-1306 nastoupil na trůn 16tiletý vzdal se uherské koruny při tažení do Polska (uhájit t polskou korunu) v Olomouci zavražděn (dýkou)-r. 1306 vrah dosud neodhalen. zavražděn na popud Vladislava Lokietka, svého polského rivala? Či spiknutí české šlechty?

Vymření Přemyslovců po meči vládli 421 let, počítáno od prvního historicky jistého data (smrt knížete Bořivoje r. 885) vystřídalo se jich 30 první a poslední domácí dynastie přežily 4 Přemyslovny a levoboček Přemysla Otakara II. Mikuláš zemřel až r. 1318