DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0232 Název projektu EU peníze středním školám Masarykova OA Jičín Název školy MASARYKOVA OBCHODNÍ AKADEMIE, 17. listopadu 220, Jičín Předmět Český jazyk a literatura Tematický okruh Literatura pro 2.ročník Téma Česká literární moderna Označení DUMU VY_32_INOVACE_117 Jméno autora Eva Máchová Datum vytvoření 5.3.2013 Anotace Prezentace autorů Manifestu české moderny, práce s ukázkou.
Manifest české moderny 1875
Manifest české moderny (1) vychází roku 1895 v časopise Rozhledy představy a požadavky nové generace umělců: individualismus, právo na osobité pojetí tvorby František Xaver Šalda, František Václav Krejčí (samotní autoři větší části textu manifestu), Antonín Sova, Otokar Březina, Josef Svatopluk Machar,Vilém Mrštík, Josef Karel Šlejhar mladá generace spisovatelů byla bez jednotného uměleckého programu společný rys = rozchod s vládnoucí politikou, nonkonformismus, polemika s představiteli politiky navazovali na Borovského a Nerudu
Úryvek: „Chceme v kritice to, zač jsme bojovali a co jsme si vybojovali: míti své přesvědčení, volnost slova, bezohlednost. Kritická činnost jest prací tvůrčí, uměleckou, vědeckou, samostatným literárním žánrem, rovnocenným všem ostatním. Chceme individualitu, chceme ji v kritice, v umění. Umělce chceme, ne echa cizích tónů, ne eklektiky, ne diletanty. Nevážíme si pestrobarevného látání přejatých myšlenek a forem, zrýmovaných politických programů, imitací národních písní, veršovaných folkloristických tretek, šedivého fangličkářství, realistické ploché objektivnosti.“ (2) Za pomocí slovníku cizích slov vysvětlete zvýrazněné pojmy. Čeho si autoři Manifestu váží u umělců nejvíce? Pokuste se najít jeden shrnující pojem.
František Xaver Šalda (1867 – 1937) zakladatel české moderní literární kritiky, novinář a spisovatel nejoriginálnější a nejlepší český kritik v meziválečném období pomohl prosadit se mladým umělcům (velmi rychle dovedl rozpoznat talent) umění má vycházet ze života, má být vnitřně pravdivé a neomezené žádnými ideologickými požadavky Dílo: literární věda: Boje o zítřek Duše a dílo Mácha snivec a buřič Básnický typ Jiřího Wolkra Jean Arthur Rimbaud, božský rošťák (3)
Antonín Sova (1864 – 1928) 1898–1920 byl ředitelem pražské městské knihovny těžká, bolestná choroba mu nakonec znemožnila volný pohyb Dílo: ovlivněno: realismem, symbolismem a impresionismem mistrovství: přírodní a subjektivní lyrika přírodní lyrika je spojena s jihočeským krajem milostná poezie je psána písňovou formou Témata: protispolečenské postoje, vlastenectví, hledání morálních a společenských hodnot Sbírky: Květy intimních nálad, Z mého kraje – impresionistická přírodní lyrika (4)
Otokar Březina, vlastním jménem Václav Jebavý (1868 – 1929) - přijal Šaldovy teoretické zásady patrně nejdůsledněji z celé generace základní pocity: deprese, melancholie, pochybnosti o smyslu tvorby byl osmkrát navržen na Nobelovu cenu za literaturu Dílo: na samém pomezí mezi uměním a filozofickou meditací patří umělecky i myšlenkově k nejnáročnějším hodnotám evropského literárního symbolismu - každé vzepětí, opojení či radost je vzápětí vystřídáno depresí, únavou a smutkem Sbírky: Tajemné dálky, Svítání na západě, Větry od pólů, Stavitelé chrámu, Ruce (5)
Josef Svatopluk Machar (1864 – 1942) český básník, prozaik, satirik, publicista a politik, představitel kritického realismu odešel jako bankovní úředník do Vídně nepřítel prázdného vlastenectví navržen na Nobelovu cenu za literaturu Dílo: otevřená kritika měšťácké společnosti (lhostejnost, pokrytectví), církve realistický, strohý, analytický a provokující pohled na skutečnost subjektivní a politická lyrika, veršovaná epika satira, ironie, sarkasmus Sbírky: Tristium Vindobona (Žalozpěvy z Vídně) - politická lyrika Zde by měly kvést růže - veršované povídky, téma postavení žen ve společnosti Magdaléna - veršovaný román (6)
Antická kráska Jí štíhlý zjev za krásné věno a bílou pleť dal štědrý los a Helena jí bylo jméno a měla antický též nos. Kdo zřel ty rysy hrdé hlavy, kdo zřel tu bílou,vážnou líc, dech cítil bázně ostýchavý a zraků nemoh vznést jí vstříc. A hříchem už se zdálo býti chtít složit hlavu v ňadra ta, jež v taktu nepřestala chvíti se žádnou touhou projata. A nezdála se v tomto jasu pro jiného nic stvořena, než obdivuje její krásu, bys k zemi skláněl kolena. Tak vídal jsem ji. Maně vždycky otázka chvěla hrudi mou, zda jediný jest pocit lidský, jenž jal by ji, tak mramornou! Však jedním citem lidským jatou když spatřil jsem ji jedenkrát, tu všechen lesk a hrůzu svatou jsem rázem cítil v dálku vát: Ta žena s antickým tím jménem, jdouc do divadla v zimní den, pět párků hltně snědla s křenem a šla pak klidně na Carmen... (7) Určete autora básně. Doložte své tvrzení důkazy z textu. Charakterizujte formální a jazykovou stránku básně.
Seznam literatury a pramenů http://cs.wikipedia.org/wiki/Manifest_české_moderny Sochrová, Marie. Čítanka II. k Literatuře v kostce pro střední školy. Fragment. Havlíčkův Brod, 2007, s. 165 (3) http://cs.wikipedia.org/wiki/František_Xaver_Šalda (4) http://cs.wikipedia.org/wiki/Antonín_Sova (5) http://cs.wikipedia.org/wiki/Otokar_Březina (6) http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Svatopluk_Machar (7) Sochrová, Marie. Čítanka II. k Literatuře v kostce pro střední školy. Fragment. Havlíčkův Brod, 2007, s. 166 - 167 Video: Milostná poezie. Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy. [online] [cit. 2013-03-05]. Dostupný na WWW: http://www.youtube.com/watch?v=8I3tScqkOFc Otokar Březina - Stavitelé chrámů. [online] [cit. 2013-03-05]. Dostupný na WWW: http://www.youtube.com/watch?v=wkYKsD852eQ