GOTIKA Vznik a vývoj gotiky Pojem "gotický" poprvé použili v 15. století italští humanisté Filarete a Manetti a po nich v 16. století Vasari k označení.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Název vzdělávacího materiálu: Český středověk
Advertisements

REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ 1. 07/ /21
GOTICKÁ KULTURA.
Obecná charakteristika Architektura a její znaky
Gotika.
Umění vrcholného středověku
Gotika Dějepis VY_32_INOVACE_305, 16. sada, D
ROMÁNSKÉ umění.
Vypracoval Mgr. David Mikoláš 17. února 2008
Gotické výtvarné umění
Základní charakteristika gotiky
OD STŘEDOVĚKU PO RENESANCI
ROMANTISMUS.
KLASICISMUS.
Gotická kultura a vzdělanost
Středověká kultura Románský sloh
nový umělecký sloh vzniká v polovině 12. století ve Francii
Gotické malířství a sochařství
Gotická kultura.
Jakékoliv další používání podléhá autorskému zákonu.
DUM (digitální učební materiál)
Název školy Základní škola Domažlice, Komenského 17 Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu „EU Peníze školám ZŠ Domažlice“ Číslo a název.
VY_32_INOVACE_3D.7.11 Autor: Kateřina Vyčichlová Projekt Škola do života CZ.1.07/1.4.00/ Dějepis, 7. třída ZŠ Základní škola Kutná Hora, Kremnická.
Základní vzdělávání – Člověk a společnost - Dějepis
Gotická kultura.
VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK 1200 – 1400.
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Vývoj stavebních slohů
Středověké umění Evropská gotika.
Gotika.
Ve znamení gotického slohu
Antický ŘÍM.
Gotika 12 st. – 16 st..
VY_12_INOVACE_91 Pro žáky 7. ročníku ZŠ Člověk a společnost – Dějepis – Křesťanství a středověká Evropa Listopad 2011 Mgr. Regina Kokešová.
Raně středověké umění.
GOTIKA.
Využití multimediálních nástrojů pro rozvoj klíčových kompetencí žáků ZŠ Brodek u Konice reg. č.: CZ.1.07/1.1.04/ Předmět : Dějepis Ročník : 7.
Gotika -vzniká ve Francii -uplatňuje se v století
Gotická kultura.
Umělecký sloh vrcholného středověku
GOTICKÁ ARCHITEKTURA MgA. Lukáš Psík wikimedia
Gotika Kateřina Kuncová.
Starověké ŘECKO.
ZA, 2. ročník, Planimetrie, Vzájemná poloha přímek, Mgr. Kamil Šrubař
Kultura vrcholného a pozdního středověku
Kultura vrcholného a pozdního středověku
Umění a lidská tvořivost: Umění a lidská tvořivost: románský a gotický styl OB21-VVP-HUM-OBN-BUJ-U
VY_32_INOVACE_D7.16 Autor: Mgr. Nováková Jana Datum vytvoření: prosinec 2012 Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis.
Gotika Charakteristika uměleckého stylu. Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ OAJL - inovace výuky Příjemce: Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola.
Škola ZŠ Masarykova, Masarykova 291, Valašské Meziříčí Autor
VY_ 32_ INOVACE _04_10_gotická architektura
pol. 12. století - konec 15. stol.
GOTIKA.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
TŘEBÍČ – BAZILIKA SV. PROKOPA A ŽIDOVSKÁ ČTVRŤ
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola T. G. Masaryka, Bojkovice, okres Uherské Hradiště AUTOR: Mgr. Dagmar Svobodová NÁZEV: Gotická kultura TÉMATICKÝ CELEK: Křesťanství.
Gotika Bolfíková Nikola.
Digitální učební materiál
VY_32_INOVACE_206_Gotika Šablona Identifikátor školy:
Název školy: Základní škola Pomezí, okres Svitavy
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ
ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace
VY_ 32_ INOVACE _03_10_gotická kultura
Architektura do začátku 20. století.
Gotika Vzdělanost. Gotika Vzdělanost Kdy: 12. století Kde vznikla: Francie Hrad Bezděz.
Název školy: ZŠ a MŠ Verneřice Autor výukového materiálu: Lenka Lehká
Téma (název prezentace) Autor Metodický popis (anotace)
Gotika.
Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Dějiny umění Prvky gotické architektury 4.
Transkript prezentace:

GOTIKA Vznik a vývoj gotiky Pojem "gotický" poprvé použili v 15. století italští humanisté Filarete a Manetti a po nich v 16. století Vasari k označení "barbarského" slohu, který vládl před nástupem renesance a který se podle jejich názoru rozcházel s antickým uměním. Slovo "gotický" odvodili od Gótů, tedy od germánského kmene, který zničil starověký Řím. Teprve romantismus začal znovu oceňovat gotickou kulturu a umění jako projev ryzí duchovnosti, i když návrat ke gotice jako dekorativnímu systému se projevil už v barokní architektuře (barokní gotika). Poprvé se gotika objevila roku 1140 ve Francii. Dvanáct let po návratu devíti prvních templářských rytířů nechal opat ze Saint-Denis u Paříže postavit první gotickou klenbu na románských základech svého opatství. Přibližně v téže době se započalo se stavbou katedrály v Noyonu a v roce 1145 v Chartres. Brzy po té se klášterní i světské chrámy stavěly už v celé oblasti Ile-de-France a Champagni. Gotika se pak postupně, prostřednictvím templářského, benediktinského a cisterciáckého řádu, rozšířila do celé Evropy. Do českých zemí dorazil gotický styl ve druhé čvrtině 13. století a setrval zde přibližně 300 let. Od počátku 14. století se česká gotika začala prosazovat jako samostatná větev a záhy se dokonce ocitla v čele evropského vývoje. Nejvýznamnějším gotickým skvostem na našem území je samozřejmě katedrála svatého Víta (hlavní výstavba probíhala mezi lety 1344 až 1420, dokončena však byla až ve 20. století). V gotickém stylu byl za vlády Karla IV. přebudován i Starý královský palác na Pražském hradě. Jednou z prvních gotických staveb v Praze byl však Anežský klášter, jenž postupně nabýval svou podobu od třicátých do sedmdesátých let 13. století. Cisterciácký klášter s kostelem Nanebevzetí P. Marie v Oseku je dokladem proměn řádové architektury na našem území od románské doby až do vrcholné gotiky (třicátá léta 13. století až polovina 14. století). V gotickém stylu byla dále započata například stavba chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře (1388-1547). Drtivá většina gotických katedrál i dalších staveb se nachází v prostoru od Alp po Britské ostrovy. Mezi nejvýchodněji situované gotické památky patří Dóm sv. Alžběty v Košicích. Rozšíření gotických staveb tak prakticky vymezilo pomyslnou hranici mezi západní a východní Evropou.

St. Denis, Paříž

Charakteristika Vznik: FRANCIE Rozšíření: pol. 12. stol. – 15. stol. Pojmenování „GOTIKA“ až v 16. stol. od renesančních teoretiků umění  „BARBARSKÁ VSUVKA“ mezi antikou a renesancí. Počátek: architektura – pol. 12. stol. sochařství + malířství – poč. 13. stol.

ARCHITEKTURA – znaky: lomený oblouk opěrný systém skeletová konstrukce žebrová křížová klenba nerozlučně spojena se sochařskou výzdobou – chrliče, sochy, oltáře,… dekor: kružby, kraby, fiály, vimperky, rozety,…

TYPY STAVEB A) SAKRÁLNÍ katedrály kostely kláštery B) PROFÁNNÍ domy hrady radnice cechovní domy mosty městské brány paláce

Lomený oblouk

Portál

Klenba

Tvary klenebních žeber

Opěrný systém

Schéma opěrného systému

Rozeta

Chrliče

Chrlič na katedrále sv. Víta

Arkýř Gotický arkýř Staroměstské radnice

KATEDRÁLY

Notre Dame

Chartres Pro katedrálu v Chartres je typická rozdílná výška obou hlavních věží. Štíhlejší severní věž představuje ženu, Pannu Marii a silnější jižní věž znázorňuje muže, Syna, který ji chrání. Podobnou symboliku má i katedrála Notre-Dame v Paříži, ovšem tam je situace opačná. Severní věž je vyzdobena zvířaty a loveckými výjevy, zatímco jižní věž je dekorována mnohem střízlivěji akantovými listy. Severní věž zdobí socha Adama a korouhvička Slunce, jižní věž nese znamení Měsíce a sochu Evy. Mužský a ženský princip jsou tak jasně vymezeny.

Maketa katedrály v Chartres

Amiens

Remeš

Štrasburk

Albi

St. Chapelle, Paříž

Interiér St. Chapelle

(původně gotická nemocnice) Hotel-Dieu v Beaune (původně gotická nemocnice)

Carcassonne

King's College Cambridge

Aachen (= Cáchy) (korunovační katedrála SŘŘ)

Norimberk (Frauenkirche)

Magdeburk

Kolín nad Rýnem

hrad MALBORK (sídlo řádu Německých rytířů ve Východním Prusku)

Gotické památky v Evropě

MALÍŘSTVÍ A) nástěnné: fresky, mozaiky B) knižní (= iluminace) C) deskové D) sklomalby E) výšivky = „malba jehlou“

Knižní malba = ILUMINACE

SOCHAŘSTVÍ v kamení (kameníci – odebírání hmoty), ve dřevě (pův. součástí retáblů a tabernáklů) plastika (přidávání hmoty) SOCHY: madony piety krucifixy funerální umění: epitafy, náhrobky

Gotická MÓDA

Zdroje a literatura KIDSON, P. Románské a gotické umění (edice Umění světa). Praha 1973 Le GOFF, J. Kultura středověké Evropy. Praha : Vyšehrad 2005 BAUER, Alois. Dějiny výtvarného umění. Olomouc : Rubico 2002, s. 73 – 89. ODEHNALOVÁ, Alena. Vybrané kapitoly z dějin kultury. Brno : CERM 2005, s. 124 – 134. HEROUT, Jaroslav. slabikář návštěvníků památek. Helena Rejtharová – TVORBA