Mezinárodní standardizační organizace Význam: zajištění kompatibility globální sítě e-komunikací, schopnost vzájemné komunikace zařízení různých výrobců,koordinace činností národních subjektů Funkce : 1.technická – oblast standardizace (tvorba, schvalování vydávaní standardů) Standard je dobrovolný a všeobecně prospěšný dokument : de iure – vypracovaný a procedurálně schválený mezinárodním normalizačním orgánem de facto – dohodnutý renomovanými firmami, sdruženími,…

2. regulační - rozdělení a užití frekvenčního spektra, koordinace národních číslovacích plánů 3. rozvojová - pomoc při zajištění univerzality globálního trhu ( technická pomoc ) Standardizace zajistí kompatibilitu zařízení sítí, univerzalitu trhu e-komunikací. Jak? Tím, že výrobci využívají stejné komunikační protokoly v rámci dohodnutých standardů. Standard – společná dohoda ( standardní produkty ) Protokol – popisuje příslušný standard, soubor pravidel pro řízení e-komunikace

Standardizační organizace Oficiální standardizační mezinárodní organizace produkující normy de iure : ITU,ISO,IEC,ETSI Neoficiální mezinárodní organizace produkují normy de facto, např. IEEE,IETF,fórum ATM,….

ITU- International Telecommunication Union-Mezinárodní telekomunikační unie Přidružena organizace OSN, celosvětová, vládní organizace (r.1865 jako Mezinárodní telegrafní unie v Paříží, r.1932- současný název, r.1947 – orgán OSN) Je tvořena následujícími orgány : 1. Konference vládních zmocněnců - stanoví cíle, volí členy rady, schvaluje právní dokumenty, rozpočet,.. 2. Rada ITU – stály orgán KVZ 3. Světová konference mezinárodních telekomunikací 4. ITU-R – Radiocommunication Sector, pracuje ve Study Groups 5. ITU-T – Telecommunication Standardization Sector, Study Groups 6. ITU-D - Telecommunication Development Sector, Study Groups 7. Generální sekretariát - řídící administrativní orgán

Součástí jednotlivých sektorů jsou úřady: - pro telekomunikace: Telekomunikační standardizační úřad Nejvyšší orgán pro telekomunikace: Světová konference pro standardizaci v telekomunikacích, řídí činnost pracovních skupin SG Příklad tématického zaměření SG: SG 1 - definice služeb,provoz služeb, uživatelská kvalita služeb,… SG 2 – provoz sítí včetně směrování, číslování, řízení sítě, kvalita sítě,.. SG 3 – zásady tarifikace a odúčtování v mezinárodním styku SG 4 –údržba sítí ........ SG 15 – přenosové systémy a zařízení SG vydávají doporučení, označení písmeny,např.: G-digitální systémy, H-multimediální systémy, I-ISDN, Q-signalizace, X-datové sítě,V-datové přenosy v telefonní sítí,…..

Další mezinárodní organizace zabývající se mezinárodními telekomunikacemi ISO mezinárodní organizace pro standardizaci ( International Organization for Standardization) - nevládní celosvětová organizace, založena v r.1947, sdružuje národní standardizační instituce - spolupracuje s ITU a s evropskými standardizačními telekomunikačními organizacemi

vládní organizace zabývající se oblastí elektrotechniky a elektronických zařízení : IEC – založena v r.1906 Mezinárodní elektrotechnická komise (International Electrotechnical Comission) Spolupráce ISO a IEC : Sloučena technická komise TC 97 a IEC 83: Joint Technical Committe JTC 1 ISO/IEC Nejvýznamnější standard této komise : RM OSI

Evropské standardizační organizace ETSI – European Telecommunications Standards Institute , Evropský institut pro standardizaci v telekomunikacích (r.1988) Původně: CEPT- vnik v r. 1959 Konference správ pošt a telekomunikací Cíl ETSI : - vytváří evropské standardy pro oblast telekomunikací cíl: integrace telekomunikačních infrastruktur, vytvoření tzv. panevropské dálnice zajišťuje kompatibilitu zařízení telekomunikačních sítí v Evropě např. standard Euro-ISDN, standardy bezdrátové a mobilní komunikace, standardy pro inteligentní sítě (112)

Další evropské standardizační organizace CEN – Evropská komise pro normalizaci, zřízena jako protějšek ISO (r.1961) CENELEC – Evropská komise pro normalizaci v elektrotechnice, zřízena jako protějšek IEC (r.1958)

Neoficiální standardizační organizace Vedle aktivit oficiálně uznávaných standardizačních organizací rozvíjejí standardizační činnost i jiné organizace a zájmové sdružení, mající zájem rychleji a pružněji zavádět nová řešení do praxe. Produkt: standardy de facto IEEE – Institute of Electrical and Electronics Engineers, největší profesní organizace na světě (Sdružení elektrotechnických inženýrů), významný je výbor 802.x IETF – Internet Engineering Task Force ,připravuje specifikace pro Internet , definuje architekturu TCP/IP W3C- World Wide Web Consortium , průmyslové konsorcium , doporučení pro provoz www ATM fórum – asociace pro podporu ATM sítí

IEEE – Sdružení elektrotechnických inženýrů Předmět zájmu: tvorba standardů pro LAN, MAN Nejvýznamnější: výbor 802, skládá se z 22 podvýborů Nejznámější produkt: IEEE 802.3 – síť Ethernet Současnost: standardy bezdrátových sítí, patří sem podvýbory : 802.11 Wireless LAN (WLAN) 802.15 Wireless Personal Area Network (WPAN) 802.16 Broadband Wireless Access (BWA) 802.20 Mobile Broadband Wireless Access (MBWA) 802.22 Wireless Regional Area Network (WRAN) Standard 802.16e – de facto je dnes standardem ITU-R de iure IMT - 2000 ( International Mobile Telecommunications) mobilní širokopásmový rádiový přístup

Vrstvové řízení komunikace Síťová architektura 1976 - první paketová síť X.25, potřeba usnadnit řízení paketů v sítí 1978 - původní verze RM OSI na půdě ISO a IEC – SG pro IT 1984 – revize RM OSI ISO/IEC na půdě ITU standard X.200 –popsán přes MKP a VKP, principiální základ všech dalších modelů řízení přenosu dat

Význam standardizace prostřednictvím RM Standardizace zajistí kompatibilitu zařízení různých výrobců,provozovatelů sítí a uživatelů služeb e-komunikací Výrobci využívají stejné komunikační protokoly v rámci dohodnutých standardů, resp. pravidla dané RM OSI STANDARD – společná dohoda PROTOKOL – popisuje příslušný standard, je to soubor pravidel , podle kterých se řídí komunikace

Sestava datové stanice

Síťová architektura - princip Řešení topologie sítě pro paketové přenosy nestačí k zajištění komunikace Složitý proces řízení přenosu dat je rozdělen do dílčích funkcí, tzv.procesů Každý dílčí proces: „ VRSTVA“ Procesy jsou hierarchicky uspořádány Členění komunikace do vrstev znamená rozdělení komunikace ve vertikálním směru

Systém vrstev, funkcí a protokolů tvoří síťovou architekturu, kterou popisujeme pomocí referenčních modelů. RM je kombinací dvou modelů: horizontální model – VKP vertikální model - MKP

Referenční model OSI (Open System Interconnection) RM OSI – je doporučený model , který vymezuje funkce jednotlivých vrstev řízení komunikace Otevřený sytém- zařízení vyhovující doporučení jsou volně připojitelná do sítě Každá vrstva modelu je charakterizována : - svým účelem - funkcemi dle příslušného protokolu - službami, které poskytuje nejbližší vyšší vrstvě

Síťová architektura nepopisuje nějakou konkrétní síť, je to předpis (návod) , podle kterého je určitý komunikační systém vystavěn a provozován

Vrstvové řízení komunikace je základní trend v teleinformatice RM OSI je 7-vrstvový model a vymezuje funkce: První čtyři vrstvy RM OSI (aplikační, prezentační, relační a transportní) představují komunikační služby – zasahují do struktury a obsahu dat, jsou implementovány jen v KZ (zdroj – cíl) Spodní tři vrstvy (síťová, spojová,fyzická) poskytují přenosové služby

Struktura 7-vrstvového RM OSI aplikační prezentační relační transportní síťová spojová fyzická

Funkce vrstev RM OSI Aplikační – převod uživatelských dat do počítačové podoby Prezentační – zajistí prezentaci dat (kódování, šifrování,…) Relační – funkční propojení KZ, vytvoření relace Transportní – spojení mezi aplikacemi KZ, tvorba bloku dat Síťová – udržování síťových spojení, přenos paketů Spojová – seskupení dat do rámců,detekce a korekce chyb Fyzická – fyzické předání dat (bitů) fyzickému médiu Např. formát rámce protokolu LAPB (je to modifikace HDLC) Návěsť 01111110 Adresovací pole Řídící pole Informační pole Zabezpečovací pole Návěsť 01111110

Datové sítě s přepojováním paketů : 7-vrstvový RM OSI vystavěn pro standard sítě X.25 znak: realizace služby virtuálních okruhů 4-vrstvový model sítě Internet, pracuje se standardem RFC , soustava protokolů TCP/IP znak: užití datagramové služby

Síťová architektura TCP/IP (Transmission Control Protocol / Internet Protocol) Síťové protokoly TCP/IP se využívají v architektuře sítě INTERNET TCP/IP je soubor protokolů, nejvýznamnější jsou : TCP – protokol transportní vrstvy, transformuje zprávy do paketů ve zdrojovém uzlu a v cílovém pakety sestaví do původní zprávy, propojuje aplikace vzdálených KZ IP – protokol síťové vrstvy , zajišťuje směrování paketů přes řadu uzlů, příp. přes řadu sítí (X.25,Ethernet,ATM,…)

Aplikační vrstva – slouží k připojení uživatelského rozhraní ke konkrétní aplikaci, k programu zajišťujícímu služby pro uživatele (FTP,HTTP,TELNET,..) Transportní vrstva – poskytuje transportní služby přes protokol TCP (spolehlivý) nebo UDP (nespolehlivý). Je implementována jen v KZ (propojení aplikací a tvorba datagramů) Síťová vrstva – zajišťuje síťovou adresaci – přenos , směrování a předávání datagramů. Je implementována ve všech prvcích sítě - ve směrovačích i v KZ Vrstva síťového rozhraní – umožňuje přístup k fyzickému přenosovému médiu

Síťový model TCP/IP Uživatelské programy (http, ftp,….) Transportní protokoly ( TCP,UDP ) Internetový protokol IP Síť(Ethernet,FR,X.25)

Architektura internetového protokolu TCP/IP Koncový systém Mezilehlý systém Koncový systém SMĚROVAČ

Závěrem k RM Síťové protokoly TCP/IP a RM OSI se od sebe liší – - jsou neporovnatelné Základní model : RM OSI Nejperspektivnější : síťové protokoly TCP/IP Společné znaky: Transportní vrstva – propojení aplikací vzdálených KZ, tvorba bloku dat (paketů, datagramů) Síťová vrstva – přenos paketů, datagramů v síti Rozdíly: Inteligence je podle RM OSI umístěna v sítí, (zabezpečení přenosu – spojová vrstva) a rovněž v KZ (zabezpečení služby – transportní vrstva) Inteligence dle TCP/IP umístěna jenom v KZ (zabezpečení služby - transportní vrstva)