MATKA TEREZA „Nečekejte na to, až vás někdo povede; začněte sami, člověk člověku.” Podklad a obrázky použity z emailem kolující prezentace „motherteresa_cesky.pps“

narozena 26. srpna 1910 albánská rodina úspěšného obchodníka otec zemřel v jejích 8 letech

ve 12 letech rozhodnutí pro řeholní život odchod do Irska 1928 řád Loretánských sester: aktivní hlavně v Indii řeholní jméno: Tereza vyučovala na misionářské dívčí škole zeměpis pro její nadání a organizační schopnosti bylo Tereze svěřeno vedení Vyšší misijní školy St. Mary’s High School v Kalkatě

1946 sestra Tereza po dohodě s představenými opustila loretánský klášter a začala se věnovat nejchudším a umírajícím 1949 dostatečný počet spolupracovnic, aby mohla založit kalkatskou kongregaci Misionářek milosrdenství 7. října 1950 papež uznal nové řeholní společenství řídící se františkánskými principy „Sami cítíme, že to, co děláme, je jenom kapka v oceánu. Ale oceánu by něco scházelo, kdyby tam ta kapka chyběla.”

zakládala útulky pro umírající, sirotky a opuštěné děti nemocnice školy během několika roků vyvinula úsilí a podařilo se jí položit základy velkému humanitárnímu dílu „Nevím přesně, jaké to bude v nebi, vím však, že až zemřeme a přijde okamžik, kdy nás Bůh bude soudit, NEBUDE se nás ptát: Kolik dobrých věcí jsi v životě udělal?, ale zeptá se: Kolik LÁSKY jsi vložil do toho, co jsi dělal?”

Nobelova cena míru (1979) na sklonku života: řada cest po světě využití své popularity a možností setkávat se s významnými osobnostmi k podpoře sociálních aktivit své kongregace a šíření křesťanských myšlenek podstatnou částí řeči u příležitosti udělení Nobelovy ceny míru se stal odmítavý postoj k potratům Nobelova cena míru (1979)

zemřela 5. září 1997 v Indii vyhlášen státní smutek tělo zesnulé vystaveno v kalkatském kostele sv. Tomáše rozloučit se přišly statisíce lidí řád v době její smrti: přes 4 000 sester v 610 misijních domech (123 zemí) 19. října 2003 v průběhu Světového misijního dne slavnostně prohlášena za blahoslavenou „V tomto životě nemůžeme dělat velké věci. Můžeme dělat jen malé věci s velkou láskou.”

navštívila také Československo 1984 na pozvání kardinála Františka Tomáška 1990 na pozvání prezidenta Václava Havla 1990 dostala v Praze 6 v ulici Na Zátorce jednopatrovou vilu pro zřízení útulku své kongregace

„Někdy si myslíme, že chudoba je jenom být hladový, nahý a bez domova. Chudoba těch, kdo jsou nechtění, nemilovaní a zanedbávaní, je ta největší chudoba. Tento druh chudoby musíme začít léčit ve svých domovech.”

2012 S využitím obrázků anglického originálu zpracovalo Katechetické a pedagogické centrum Biskupství královéhradeckého Určeno pouze pro výukové účely.. 2012