Žlázy s vnitřním vyměšováním Glandulae endocrinae jeden z regulačních systémů hormon (ř. horman – probouzet, pobízet) chemický posel tvořený žlázou s vnitřním vyměšováním a přenášený krví k cílovým orgánům proteiny (polypeptid) - insulin biogenní aminy - adrenalin steroidy - estrogeny

Žlázy s vnitřním vyměšováním Historie Thomas Wharton 1614-1673 Adenographia první podrobný popis žláz Ernest Henry Starling 1866-1927 vytvořil obecná schéma „vnitřního vyměšování“ použil již vytvořené slovo „hormony“ Sir William Bate Hardy, fyziolog v Cambridge

Žlázy s vnitřním vyměšováním Uspořádání roztroušené (diseminované) buňky neuroendokrinní buňky

Žlázy s vnitřním vyměšováním Žlázy Podrbolí (Hypothalamus) Podvěsek (Hypophysis; Gl. pituitaria) Štítná žláza (Glandula thyroidea) Příštítná tělíska (Gll. parathyroideales) Nadledviny (Gll. suprarenales) Slinivkové ostrůvky – Langerhansovy (Insulae pancreaticae) Šišinka (Gl. pinealis; Corpus pineale)

Podvěsek – Hypophysis; Glandula pituitaria Historie Galén – tvorba hlenu pro nosní sliznici Schneider – 1655 odmítá Galénovu teorii Minkowski, Hutchinson – souvislost poruch růstu a hypertrofie podvěsku Cushing – vysvětlil funkci podvěsku „dirigent endokrinní soustavy, ministerský předseda“

Hypothalamus bazální část mezimozku (Diencephalon), bazálně od III. komory Funkce sběrné centrum informací z těla i okolí nejvyšší autonomní (vegetativní) ústředí součást limbického systému řídí ostatní žlázy s vnitřním vyměšováním Corpora mamillaria, tuber cinereum, infundibulum, hypophysis

Podhrbolí Hypothalamus Přední hypothalamus – ncl. magnocellularis Ncl. paraventricularis + supraopticus – oxytocin a vazopresin (ADH) Střední hypothalamus (tuber cinereum) – ncl. parvocelularis Ncl. arcuatus - řízení adenohypofýzy Zadní hypothalamus

Hypothalamus - Hormony Ncl. arcuatus - tvorba Eminetia mediana – uvolnění do první vlásečnicové sítě Uvolňovací hormony (releasing) SRH, PRH, GnRH, TRH, CRH Tlumivé hormony (inhibiting) somatostatin, PIH (= dopamin)

Podvěsek - anatomie tvoří ji dva laloky přední - adenohypofýza zadní – neurohypofýza uložena v sella turcica ossis sphenoidalis kryta tvrdou plenou – diaphragma sellae foramen diaphragmatis Pacchioni - pro podvěskovou stopku transsfenoidální přístup

Podvěsek - anatomie Přední lalok (Adenohypophysis; Lobus anterior) Pars distalis (principalis) – největší část Pars intermedia – mezi oběma laloky Pars tuberalis – část u stopky Zadní lalok (Neurohypohysis; Lobus posterior) Lobus nervosus (Pars nervosa) – vlastní zadní lalok Infundibulum – stopka vedoucí k hypotalamu

Cévní zásobení podvěsku Hypofyzární portální systém A. hypophysialis inferior (z pars cavernosa do neurohypofýzy) A. hypophysialis superior (z pars cerebralis přes hypothlamaus do adenohypofýzy) Vv. hypophysiales do sinus cavernosus

Podvěsek - vývoj Ratkeho výchlipka (z ektodermu) 3. týden - ve stropě ústní dutiny výchlipka směrem k mezimozku oddělení výchlipky, proliferace přední stěny výchlipka baze mezimozku vytvoří zadní lalok diferenciace v pituicyty (glie)

Přední lalok = Adenohypophysis Pars distalis největší (75%) Pars tuberalis kraniálně Pars intermedia mezi adeno- a neurohypofýzou

Pars distalis adenohypophysis provazce buněk (chordae endocrinocytorum), mezi nimi vlásečnice na HE 3 typy buněk acidofilní bazofilní PAS-pozitivní chromofóbní bez granul, nediferencované elementy

Pars distalis – Acidofilní buňky α – buňky (Endocrinocytus somatotropicus) hrubá granula, GER okolo jádra zóna bez granul - GA růstový hormon (somatotropin, GH) ε – buňky (Endocrinocytus prolactinicus) obvykle malé, nepočetné (x těhotenství, kojení) drobná granula (zvětšení v těhotenství) prolaktin (PRL)

Pars distalis – bazofilní buňky β1 – buňky (Endocrinocytus corticotropicus) velká granula při buněčné membráně ACTH, β-MSH, Met-enkefalin, endorfin β2 – buňky (Endocrinocytus thyrotropicus) velké buňky, malá granula u BM TSH δ – buňky (Endocrinocytus gonadotropicus) velké buňky, středně velká granula FSH, LH

Pars tuberalis adenohypophysis obklopuje infundibulum četné kapiláry většina je δ – buněk trošku je β2 – buněk

Pars intermedia adenohyophysis rudimentární buňky tvoří trámce bazofilní buňky může být vytvořen váček (Ratkeho folliculus)

Zadní lalok = Neurohypophysis Eminentia mediana dno III. mozkové komory četná nemyelinizovaná nerv. vlákna Stopka = Infundibulum Tractus hypothalamohypophysialis Neurofibra neurosecretoria (+ vesicula neurosecretoria) - nemyelinizovaná nervová vlákna) některá končí u kapilár Lobus nervosus; Pars nervosa

Lobus nervosus / Pars nervosa neurohypophysis nervová vlákna axony neuronů hypotalamu Corpusculum neurosecretorium (Herringova tělíska) - nahromadění granul oxytocin + ADH (antidiuretický hormon = vazopresin) pituicyty gliové buňky vlásečnice (synapsis neurohaemalis)

Vyšetření a nemoci CT hladiny hormonů nádory podvěsku – obvykle benigní, hormonaktivní Sheehanův syndrom – poporodní krvácení do podvěsku

Štítná žláza – historie Galén – zvlhčovat vnitřek hltanu Paracelsus – struma + kretenismus Wharton 1614-1673 – zkrášlovat ženský krk 1844 Simon – žláza s vnitřním vyměšováním 1891 Murray – podání extraktu ze ŠŽ 1895 Baumann – ŠŽ obsahuje sloučeniny jódu

Štítná žláza; Štítnice Glandula thyroide anatomie thyroxin T4, trijodtyronin T3 kalcitonin uložena ve výšce C6-C7 2 laloky – lobus dexter + sinister isthmus (na 2.-4. průdušnicové chrupavce) capsula fibrosa – 2 listy – stroma parenchyma + lobuli

Štítná žláza – tepny a žíly A. thyroidea superior (z a. carotis externa) A. thyroidea inferior (z truncus thyrocervicalis) – křížení s n. laryngeus recurrens A. thyroidea ima Neubaueri (z arcus aortae) - 2 % Vv. thyroideae superiores et mediae Lichačeva (do V. jugularis interna) Plexus thyroideus impar (do v. brachiocephalica sinistra)

Štítná žláza - vývoj vývoj od 24. dne výchlipka endodermu primitivního hltanu relativní i absolutní sestup - ductus thyreoglossus foramen caecum gll. thyroideae accessoriae vznik laloků lobus pyramidalis ligamentum suspensorium gl. thyroideae / musculus levator glandulae thyroideae (hladký)

Štítná žláza - histogeneze solidní endodermový útvar vrůstání okolního mezenchymu a cév vrůstání ultimobranchiálních tělísek 10. týden - rozdělení buněk do skupinek jednovrstevný epitel kolem lumina 11. týden - tvorba koloidu

Štítná žláza - stavba pouzdro (capsula fibrosa) stroma - septum (přepážky mezi lalůčky) lobus  lobulus  folliculus folikly (50 - 900 μm) kulovité jednovrstevný epitel folikulárních buněk obsahuje colloidum (koloid) - thyroglobulin folikulární buňky (thyrocytus T) parafolikulární buňky (thyrocytus C)

Folikulární buňky (Thyrocytus T) kulovité jádro hojné gER (bazálně) a MIT četné lyzosomy thyroglobulin, vyštěpení T4 a T3

Syntéza hormonů štítné žlázy 1. jodidová pumpa pomocí ATP přečerpává jód z krve do koloidu 2. a 3. syntéza thyroglobulinu a peroxidázy, uložení v jednom sekrečním váčku a jejich uvolnění do koloidu exocytózou 4. jodizace thyroglobulinu pomocí peroxidázy v kolodiu a vznik jodthyroglobulinu endocytóza jodthyroglobulinu 5. splynutí primárního lyzozomu s tímto váčkem proteolýza jodthyroglobulinu na T3, T4 a další fragmenty uvolnění T3 a T4 do oběhu 6. navázání na transportní plasmatický protein

Parafolikulární buňky (thyrocytus C) C-buňky leží mezi folikly (jednotlivě, skupinky) větší, světlejší hojné gER i GA, MIT granula - kulovitá, temná tvorba a střádání kalcitoninu

Štítná žláza – vyšetření a nemoci ultrazvuk scintigrafie s radioaktivním jódem 131 méně než 10μg jódu denně  struma z nedostatku jódu hypotyroidizmus kretenizmus (děti) – screening novorozenců myxedém (dospělí) autoimunitní – Hashimotova struma hypertytoidizmus (tyreotoxikóza) autoimunitní – exoftalmická struma = Gravesova-Basedowova choroba

Příštítná tělíska - charakteristika Gll. parathyroidea superior et inferior 2 páry drobných kulovitých útvarů na zadní straně laloků štítné žlázy samostatné větve z a. thyroidea inferior úloha v metabolizmu kostí parathormon (PTH)  hladinu vápníku v krvi  hladinu fosfátů v krvi

Příštítná tělíska - vývoj dorzální části III. a IV. žaberní výchlipky 5. týden - proliferace endodermu, ztráta lumina vrůstání cév z mezenchymu hlavní buňky - fetální metabolizmus vápníku oxyfilní buňky - vznik až v asi 7. roce života

Příštítná tělíska - stavba pouzdro + přepážky parenchym rozčleněn na trámce hlavní buňky (parathyrocytus endocrinus) poměrně velké bb. (4-8 um) světlá cytoplasma granula obsahující PTH oxyfilní buňky (Parathyrocytus oxyphilicus) zřídkavé, větší cytoplazma tmavší, bez granul, hodně MIT funkce nejasná

Příštítná tělíska - nemoci hyperparatyroidizmus primární (adenom) patologické kalcifikace tkání (z hyperkalcémie) Recklinghausenova kostní osteodystrofie (zlomeniny) nefrolitiáza sekundární (reaktivní hyperplázie PT při hypokalcémii u chorobá ledvin) terciární (pokud přetrvá po úspěšné transplantaci ledvin)

Příštítná tělíska - nemoci hypoparatyroidizmus tetanie iatrogenní po odstranění PT při nádoru transplantace tělíska podkožně na předloktí vyšetření – nukleární medicína