Zpracováno: 5. 3. 2013 Autor: Mgr. Dobruše Fajkusová Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0794 s názvem „Výuka na gymnáziu podporovaná ICT“.   Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Zpracováno: 5. 3. 2013 Autor: Mgr. Dobruše Fajkusová

Dějiny umění Expresionismus OSNOVA znaky expresionismu představitelé expresionismu v malířství

Znaky expresionismu důraz na psychiku původně označení všech moderních uměleckých směrů počátku 20. století exprese = zvýraznění citového poznatku dílo (obraz, povídka) je obraz umělcovy duše ve Francii zůstal směr na okraji zájmu severský expresionismus Muncha byl nepochopen úspěch Munchovy výstavy v Praze 1905

Edvard Munch - Úzkost náleží k nejvýznamnějším představitelům expresionismu výraz jednoho z utkvělých autorových pocitů – strach ze smrti zvlněné tahy, dramatizace výrazu norský umělec

Edvard Munch – Úmrtní pokoj obraz interpretuje lidskou úzkost postav seskupených v pokoji psychologicky založený umělec promítá svou chorobnou představivost do svých obrazů

Edvard Munch - Tanec života spojení secesní vlnovky se symbolismem boční postavy štěstí a neštěstí mezi dvěma protikladnými póly probíhá dobrodružství života

James Ensor – Kostlivec a masky jeden z nejsvéráznějších umělců masky – trpící, pohoršlivé, opovážlivé, kruté, škodolibé pastózní nátěry dráždivých barev způsobují dojem kmitavého pohybu tragično a groteskno v pouliční slavnosti

James Ensor – Kristův vjezd do Bruselu detail obrazu strakatý dav maškar provází Krista jedoucího na oslu dílo obrovitých rozměrů autor se stranil uměleckých hnutí

Emil Hansen (Nolde) - Květiny jméno podle rodiště pobaltská příroda v době vrcholícího léta vznik v závěru života

Emil Nolde – V alexandrisjkém přístavu triptych obrazů Svatá Maria Egyptská ohnivá barevnost – náboženský námět posunut do polohy předměstské lidové slavnosti prostopášný život hříšné Marie v nevěstinci mezi ježatými námořníky

Emil Nolde - Pokání poslední obraz triptychu pokání v Jeruzalémě poslední obraz znázorňuje její skon po dlouhém strádání v poušti

Ernst Ludwig Kirchner - Ulice jeden ze zakladatelů německé skupiny Die Brücke záběr z drážďanských ulic s elegantními chodci, jimž dal podobu šklebivých masek

Ernst Ludwig Kirchner – Poprsí ženy s kloboukem měkký kolorit pevnější kresba hledaná elegance vytříbenost malířského projevu

Franz Marc – Červení koně vystižení přirozeného pohybu koní soustředil se na symboliku barev použil k ztvárnění vlnité linie

Franz Marc - Sen zjednodušené formy symbolické barevné podání atmosféra tajemné a poetické legendy

August Macke – Zahradní restaurace člen sdružení Der Blaue Reiter Méně expresionistický Renoirova fosforeskující světelnost Cézannova tvarová jednoduchost dojem úsměvné pohody a poklidného života

August Macke – Žena se slunečníkem před výlohou s klobouky štíhlá elegantní žena – vznosná jako sloup – oblíbený námět nekřiklavá, zato intenzivní barevnost

Vasilij Kandinskij – Neděle figurativní prvky naznačující cestu k abstrakci imprese vytvořená pomocí forem a barvy téměř odloučených od vizuální reality

Paul Klee – Dobrodružství jedné slečinky akvarel hra pavoučích linií navozuje rytmus měňavé barvy v závislosti na členění kompozice

Paul Klee – Analýza různých zvráceností Klee byl vynikajícím hudebníkem zatímco hudba se musí poslouchat v sledu tónů, výtvarné dílo nestanovuje způsob, jak má být pozorováno existují rozmanité přístupy k výkladu citlivost, obraznost, hudebnost

Oskar Kokoschka - Pohani psychický a emocionální stav modelů v tvářích i gestech syté a nápadné barvy ostré tahy štětcem, často až karikující silně figurativní malba

Georg Grosz – Pohřeb básníka Oskara Panizzy pohřební průvod se zvrátil v povstání získal barvu krve a ohně dav hrůzných maškar obklopuje kostlivce pijícího z láhve do chaotického hemžení vnáší řád geometrická skladba

Otto Dix - Pokojská autor podával otřesné svědectví o sociální skutečnosti poválečného Německa tvář pokojské zabírá skoro celou plochu obrazu noří se z jakéhosi ireálného prostoru má silně emocionální výraz

Max Beckmann - Noc autor německo-gotického ladění vliv první světové války a sociální poměry po ní líčí drama odehrávající se v poválečném Berlíně – mučení, teror, surovosti na denním pořádku odporné sinalé postavy, deformace prostoru, přemíra detailů

Max Beckmann – Taneční bar v Baden-Badenu příkrá kritika společnosti jemná ironie lhostejnost ve tvářích drama pokryteckého života zastírající zoufalou samotu

zdroje PIJOAN, José. Dějiny umění / 9. Praha: Odeon, 1990. ISBN 80-207-0098-6. PROKOP, Vladimír. Kapitoly z dějin výtvarného umění pro výuku dějin umění na středních školách. Sokolov: O.K.-Soft, 2000.