Název školy: Střední průmyslová škola, Ostrava - Vítkovice, příspěvková organizace Autor: Mgr. Lenka Hrušková Datum: Název: VY_ 32 _INOVACE _6.2.4 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Téma: Atentát a heydrichiáda Anotace: Prezentace slouží k zopakování probraného učiva. Studenti si písemně i ústně procvičí poznatky o 2. světové válce.

Č ESKOSLOVENSKÝ ODBOJ Již po Mnichovu řada protestních akcí: Převoz ostatků Karla Hynka Máchy ze zabraných Litoměřic do Prahy. Bojkot tramvajové dopravy. Oslavy památky M. Jana Husa. Pietní slavnost u Smetanova hrobu. Národní poutě a slavnosti. Mnohatisícová demonstrace u příležitosti 28. října 1939.

Č ESKOSLOVENSKÝ ODBOJ Studentské protiněmecké demonstrace – smrtelně zraněn student Jan Opletal. Demonstrace při jeho pohřbu = záminka k zatýkání a popravám studentů a následné zavření všech vysokých škol listopad – Den studentstva + začátek Sametové revoluce.

Č ESKOSLOVENSKÝ ODBOJ Vedle těchto masových akcí vznikalo již po okupaci odbojové hnutí. Dělí se na: 1) domácí – působící na území protektorátu, ten se dále dělí na : A) komunistický, B) demokratický: PÚ, ON, PVVZ, ÚVOD.

Č ESKOSLOVENSKÝ ODBOJ 2) zahraniční: a) Politický – východní s centrem v Moskvě, západní s centrem v Londýně. b) Vojenský – východní 1. československý armádní sbor a 1. československá smíšená letecká divize v SSSR. - západní – československé vojenské pozemní jednotky na západě, československé perutě v RAF.

Č ESKOSLOVENSKÝ ODBOJ - ZAHRANIČNÍ První vlna odchodů do zahraničí již po Mnichovu – političtí představitelé, komunisté, Židé. Po okupaci druhá vlna – i vojáci čsl. armády – formování československé jednotky v Polsku – 1. velitel - absolvent SPŠ Ostrava – Vítkovice – Jiří Král. Po obsazení Polska přesun do Francie – podíl na obraně Francie v létě 1940, po francouzské kapitulaci kolem našich vojáků evakuováno do Velké Británie.

Č ESKOSLOVENSKÝ ODBOJ - ZAHRANIČNÍ Naši vojáci v RAF: 310. stíhací peruť, 311. bombardovací peruť, 312. stíhací peruť. Další Češi a Slováci u britských a polských stíhacích perutí v britské Palestině vznikl Čs. pěší prapor – pod vedením pplk. Karla Klapálka – v rámci britské armády nasazeni v Alexandrii, Sýrii, Tobruku.

A TENTÁT NA REINHARDA HEYDRICHA Největší akcí čs. odboje – atentát na říšského protektora REINHARDA HEYDRICHA Atentátu předcházela dlouhá příprava: Čs. exilová vláda v Londýně Brity kritizována za malou aktivitu domácího odboje – proto přijat program pomoci domácímu odboji – pomoc vycvičených specialistů. Koncem léta 1941 po nástupu R. Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora – příprava operace ANTHROPOID.

A TENTÁT NA REINHARDA HEYDRICHA Do výcviku povoláni rotmistr Josef Gabčík a rotný Karel Svoboda – kvůli zranění nahrazen Janem Kubišem – výcvik zahájen v létě 1941 ve výcvikových školách ve Skotsku – vypracováno několik plánů atentátu. Do akce později zapojen i Josef Valčík. Do akce zapojeni i členové české organizace Sokola, která byla zakázána – vytvoření odbojové skupiny Jindra – přípravy atentátu, zajištění ubytování, šíření informací.

J OSEF GABČÍK

J AN KUBIŠ

J OSEF VALČÍK

P RŮBĚH ATENTÁTU R. Heydrich jel v otevřeném voze, bez doprovodu ze svého sídla na zámku v Panenských Břežanech na Pražský hrad. Valčík dává ostatním signál zrcátkem. Vůz odbočuje v prudké zatáčce z Kirchmayerovy třídy do ulice V Holešovičkách. Gabčík ohazuje svůj kabát, vytahuje samopal, pokouší se střílet - zbraň selhala.

P RŮBĚH ATENTÁTU Vůz zastavuje před Kubišem, který do něj vhazuje granát. Granát exploduje u zadní pneumatiky automobilu – Heydrich má vlivem exploze zlomené žebro, části zlomeniny se mu dostávají do sleziny, poškozují bránici. Převezen do nemocnice Na Bulovce, 3. června upadl do kómatu, 4. června umírá na sepsi organismu.

D ŮSLEDKY ATENTÁTU : Vyhlášení výjimečného stavu nad celým územím protektorátu. Řada lidí pozatýkána, popravy za tzv. schvalování atentátu. Na výsadkáře vypsána odměna 1 milion korun. Jejich skrýš – krypta chrámu sv. Cyrila a Metoděje prozrazena – 18. června 1942 – Kubiš a Gabčík spolu s dalšími 5 parašutisty umírají.

P AMĚTNÍ DESKA NA KOSTELE SV. C YRILA A M ETODĚJE V R ESSLOVĚ ULICI

D ŮSLEDKY ATENTÁTU Vypálení a srovnání se zemí dvou obcí – LIDICE – 10. ČERVNA 1942, LEŽÁKY – 24. ČERVNA Akce i její důsledky vyvolaly obrovskou vlnu solidarity po celém světě, Brity odvolána mnichovská dohoda a přislíbena poválečná obnova Československa.

V YPRACOVALA M GR. L ENKA H RUŠKOVÁ Seznam zdrojů: [cit ] MAREK,Jaroslav a kol. České a československé dějiny. 1.vyd. Praha. Fortuna, ISBN 80 –