Rakousko - Uhersko Česká politika
Rakousko-Uhersko 1867 – nové uspořádání Habsburské monarchie Potvrdilo převahu vládnoucích národů v obou částech monarchie – Maďarů a Němců Proti se zvedl odpor – zejména v českých zemích – vlna demonstrací Čeští politici – pasivní odpor – přestali se zúčastňovat jednání říšské rady
Prosincová ústava Převahu získali němečtí poslanci – dokončili přestavbu monarchie Prosincová ústava = všechna základní občanská práva, rovnoprávné postavení všech obyvatel – zrovnoprávnění Židů, svoboda tisku, shromažďování (existence politických stran), povinnou osmiletou docházku,…
České vyrovnání České země – hospodářsky nejvyspělejší část Předlitavska – neklid – nestabilita monarchie císař a vláda souhlasili s jednáním o tzv. české vyrovnání – o autonomním postavení českých zemí v rámci Předlitavska
Fundamentální články Požadavky byly obsaženy v tzv. fundamentálních článcích (1871): Žádali vlastní český zemský vládu Uznání českého království Rovnost jazyků na školách a v úřadech
Odpor Proti fundamentálkám – vlna odporu Němci – obavy ze ztráty výsadního postavení Maďaři – obava z obdobných nároků nemaďarských národů v Uhrách Císař ustoupil – české vyrovnání se nekonalo
Krach fundamentálek Osudový zlom v životě monarchie Konec vyhlídek na federaci – česká veřejnost – ohromné zklamání Jak dál postupovat? – rozdělení české politiky
Staročeši a mladočeši Staročeši - starší generace politiků – konzervativní křídlo – zachování pasivního odporu Mladočeši - oddělili se od staročechů – radikální křídlo – aktivní přístup
Staročeši Staročeši – drobečková politika (dílčí ústupky vídeňské vlády): jazyková nařízení – částečné zrovnoprávnění češtiny a němčiny na úřadech Rozdělení pražské Karlo – Ferdinandovy univerzity a univerzitu německou a českou
Vznik politických stran a hnutí Strana agrární = zemědělci a statkáři (Antonín Švehla) Sociální demokraté = dělnictvo (zavedení všeobecného hlasovacího práva 1907) Strana křesťanstko-sociální – věřící (kněz Jan Šrámek) Mladočeši – realistický proud (Karel Kramář, T. G. Masaryk)