Mika Waltari Egypťan Sinuhet Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Mika Waltari Egypťan Sinuhet

Krčma U krokodýlího ocasu byla uprostřed přístavní čtvrti ve stinné uličce, stísněna mezi dvěma velikými skladišti. Byla z hliněných cihel a měla nesmírně silné zdi, takže v létě byla chladivá a v chladných dnech zase udržovala teplo. Nade dveřmi se houpal – kromě džbánu na pivo a na víno – ohromný suchý krokodýl, jehož skleněné oči svítily a jehož otevřená tlama ukazovala několik řad zubů. Kaptah mne s podivným rozčilením zavedl dovnitř, zavolal krčmáře a vybral pro nás měkká sedátka. Byl znám v tomto domě a pohyboval se zde jako doma, takže jiní hosté ztichli a pokračovali v hovoru šeptem, prohlížejíce si mne podezřívavě.

Podivil jsem se, že podlaha byla ze dřeva, ba i stěny byly pokryty dřevem, a byly na nich zavěšeny mnohé památky z dalekých cest, kopí Nubijců a pštrosí pera, lastury z mořských ostrovů a malované krétské vázy. Kaptah sledoval hrdě můj pohled a řekl: „Divíš se zajisté, že jsou zde stěny pokryty dřevem, jako v domech bohatců. Věz tedy, že všechna prkna jsou ze starých lodí, jež byly zničeny a třebaže nerad vzpomínám na své cesty po moři, musím poznamenat, že ta žlutá, mořem rozřezaná prkna plula kdysi do Puntu a ta hnědá se třela o přístaviště mořských ostrovů. Avšak dovolíš-li, pochutnáme si nyní na ocasu, jejž nám krčmář namíchal vlastníma rukama.“

Dostal jsem krásnou číšku, jež měla tvar lastury a držela se na dlani, hledě na ženu, která mi ji podávala. Nebyla již zcela mladá, jak obvykle bývají služebné v krčmách, a neprocházela se polonahá mezi hosty, aby je sváděla, nýbrž byla počestně oblečena a měla po stříbrném kruhu v uších a stříbrné náramky na štíhlých zápěstích. Odpověděla na můj pohled a hleděla mi bez bázně do očí a neodvrátila svůj zrak po způsobu žen. Její obočí bylo lehce zvednuto a její oči byly usměvavé i smutné zároveň. Byly to teple hnědé, živé oči, jejichž pohled dělal dobře srdci. Vzal jsem číšku z jejích rukou do své dlaně a také Kaptah dostal do dlaně podobnou, a bez rozmýšlení jsem se zeptal, dívaje se jí upřeně do očí: „Jaké je tvé jméno, krásko?“

Odpověděla mi tlumeným hlasem: „Mé jméno je Merit, a neříká se mi krásko, jak činí bázliví chlapci, hledajíce záminku, aby se mohli poprvé dotknout boků služebné dívky v krčmě. Doufám, že si to připomeneš, poctíš-li opět náš dům svou návštěvou, lékaři Sinuhete, Ty-jenž-jsi-osamělý. Kaptah – Sinuhetův otrok, který ho sice okrádal, ale i přesto byl spíše jeho přítelem Pochutnáme si nyní na ocasu – ocas = silný kořeněný nápoj

Mika Waltari Egypťan Sinuhet Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: www.cesky-jazyk.cz www.zivotopisy.cz