jméno autora  Mgr. Štěpánka Kočová název projektu Modernizace výuky na ZŠ Česká Lípa, Pátova ulice číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.0495 číslo šablony III/2 Inovace výuky pomocí ICT předmět  Dějepis pořadové číslo DUM  24

Anotace Prezentace stručně přibližuje úvod do druhé světové války, napadení Polska Autor Mgr. Štěpánka Kočová Druh učebního materiálu Prezentace Druh interaktivity kombinovaná Cílová skupina Žák Stupeň a typ vzdělávání Základní vzdělávání – druhý stupeň Typická věková skupina 14 - 15 let

Druhá světová válka - úvod Napadení Polska

Největší ozbrojený vojenský konflikt v dějinách lidstva, zúčastnila se ho většina států světa. Příčiny války: důsledky versailleské smlouvy, která prohloubila pocit ponížení v poražených státech, zvláště v Německu velká hospodářská krize na přelomu dvacátých a třicátých let, jež zásadním způsobem oslabila velkou část států, čímž umožnila vzestup nacismu pod vedením Adolfa Hitlera a jiných totalitárních režimů v celé Evropě Probíhala v letech 1. září 1939/ 2. září 1945

Spojenci: Spojené království VB, Francie, SSSR, USA, Čína, Kanada, Austrálie, Polsko, Jugoslávie, Československo a další státy Osa: Velkoněmecká říše, Itálie, Japonsko, Francie (loutkový režim Vichy), Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko, Slovenský stát, Chorvatsko a další státy Britská a francouzská vláda pomalu dospívaly k názoru, že politika usmiřování je bez úspěchu.

SSSR měl obavy z Německa = došlo k uzavření smlouvy mezi Německem a SSSR. „Pakt Ribbentrop-Molotov“, historická smlouva o neútočení mezi Německem a SSSR . Byla podepsaná v Moskvě 23. srpna 1939. Pojmenování paktu vzniklo z příjmení dvou vyjednavačů: Hitlerova ministra zahraničních věcí Joachima von Ribbentrop a Vjačeslava Molotova, který byl ministrem zahraničí v SSSR. SSSR se zavázal, že nepoužije vojenské síly proti německé říši.

Bylo dojednáno, že k Sovětskému svazu připadne Lotyšsko, Estonsko a Finsko, s Německem si rozdělí Polsko. Hitler si smlouvou zajistil volné ruce při útoku na Polsko 1. září 1939. Hitler tuto smlouvu nikdy nepovažoval za závaznou, už chystal plány na přepadení SSSR. Stalin uvěřil až příliš a situaci podcenil.

Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení. Za ním je vidět Ribbentrop (v černém) a Stalin (ve světlém, druhý zprava).

2. světová válka začala oficiálně napadením Polska 1. září 1939 2. světová válka začala oficiálně napadením Polska 1. září 1939. Německou záminkou k napadení Polska měly být pohraniční incidenty na německo-polské hranici, zejména pak přepadení vysílačky v Glivici, který se odehrál 31. srpna 1939. Podle německé propagandy byla radiostanice ve večerních hodinách přepadena polskými vojáky, kteří měli povraždit její posádku a vysílat odtud výzvy k boji proti Německu. Ve skutečnosti byl ale přepad proveden německými agenty gestapa převlečenými do polských uniforem.

Nadšení němečtí vojáci strhávají Polskou hraniční závoru

Polská armáda zoufale bojovala, ale za situace, v jaké se ocitla, nebyl úspěšný odpor možný. Polská armáda utrpěla těžké ztráty, některá města (zejména Varšava) byla těžce poškozena rozsáhlým bombardováním. Země byla obsazena Německem a SSSR a v následných letech musela čelit mimořádným zvěrstvům ze strany obou vítězů. Polsko mělo ze všech států, které poznamenala 2. světová válka, největší procentuelní ztráty obyvatelstva.

Za druhé světové války zahynulo zhruba 5 600 000 polských občanů (některé zdroje uvádějí 6 miliónů), z toho bylo 3.000.000 obětí židovského holocaustu, 400 tisíc padlých či zavražděných polských vojáků a 2 200 000 civilistů. Po obsazení Polska uplatňovali Němci vůči Polákům brutální politiku teroru, odnárodňování a germanizace. Ta byla vykonávána zejména jednotkami SS. Docházelo k popravám polských vojáků i civilních osob, zvláštní pozornost byla věnována polské vyšší vrstvě a polské inteligenci.

V Sověty obsazené části země panoval teror stejně ukrutný, jako v té německé. Tragický osud postihl zajaté polské důstojníky a příslušníky inteligence v Sovětském svazu, kteří byli povražděni v rámci tzv. katyňském masakru. Katyňský masakr je označení pro povraždění polských válečných i civilních zajatců vězněných v sovětských koncentračních táborech a táborech pro válečné zajatce, které provedla SSSR v r. 1940. Bylo zabiti přibližně 25 000 mužů – zejména důstojníků a příslušníků inteligence. Mezi zavražděnými byl například i bratr premiéra polské exilové vlády, generál Franciszek Sikorski.

Pohled na exhumovaná těla z největšího z hromadných hrobů v Katyni, rok 1943

Dne 3. září 1939 vyhlásily Německu válku Velká Británie a Francie Dne 3.září 1939 vyhlásily Německu válku Velká Británie a Francie. Začala druhá světová válka. Německu využívalo taktiku bleskové války (blitz krieg) Francie a VB zatím do bojů nezasahovaly. Tzv. podivná válka nebo válka vsedě, nepokoušely se o žádnou akci a jen vyčkávaly. Polsko se muselo bránit na dvou frontách. Dne 17.9. 1939 zaútočilo SSSR a obsadilo východní část Polska.

SSSR vzneslo své nároky vůči Finsku = zahájena sovětsko – finská zimní válka. Propukla 30. listopadu 1939, když SSSR bez vyhlášení války napadl Finsko (za což byl vyloučen ze Společnosti národů). Na finsko-ruských hranicích bylo shromážděno přes 400 000 ruských vojáků, asi 1 500 tanků a 700 letadel. Sověti měli drtivou technickou převahu, která v dělostřelectvu činí poměr 1 : 5 a v tancích dokonce 1 : 80. Štěstí ale bylo na straně Finů, došlo ke staletému poklesu teploty až na nelidských 40 °C!!! Finové dostávali materiální pomoc od Velké Británie a Francie.

Skupina finských vojáků s kulometem Maxim.

Zatímco Rusové mají letní uniformy, zimou odkojení Finové jsou ve svém živlu, mají na sobě sobí kožešiny, umí se pohybovat na lyžích, rychle se tak přesouvají v terénu. V březnu zase přišlo razantní oteplení a finská krajina se mění v nekonečný močál. Válka skončila příměřím 13. března 1940. Finsko bylo přinuceno odstoupit Sovětskému svazu rozsáhlá území (Rybářský poloostrov, Ladožskou Karélii a Karelskou šíji).

Finové kladli odpor, využili znalosti terénu, rychlé přesuny na lyžích Finové kladli odpor, využili znalosti terénu, rychlé přesuny na lyžích. Zimní válka skončila Moskevským mírem 13. března 1940. Stalinova armáda přišla o zhruba 150 000 vojáků a nejméně dvakrát tolik bylo raněných či omrzlých. Finské újmy byly pětkrát nižší. RA ztratila svou prestiž a díky zimní válce se stal SSSR velkým lákadlem pro Němce.

Zdroje: www.wikipedia.com Učebnice dějepisu pro 9. ročník základní školy, SPN, Praha 2002