Tasemnice (Cestoda)

zařazení do systému: říše - ŽIVOČICHOVÉ (Animalia) kmen - PLOŠTĚNCI (Plathelmintes) třída- TASEMNICE (Cestoda) 1.řád: - štěrbinovky 2.řád: - kruhovky

životní cyklus: Tasemnice jsou živočichvé zcela přizpůsobení způsobu života uvnitř těla hostitele: V dospělosti žijí ve střevech obratlovců. Jejich larva onkosféra se dostává do krevního oběhu a s ním i do svalů, kde se přeměnuje v klidové stadium ( larvocystu), zvané boubel. Plnohodnotný jedinec je v podstatě tvořen již pouhou hlavičkou.

stavba těla: Hlava je ( scolex) velikosti špendlíkové hlavičky. Její horní zúžený konec má věnec příchytných háčků ( rostelum ), který je určovacím znakem jednotlivých druhů tasemnic. Za krčkem následují ploché články ( proglotidy ), které se postupně rozšiřují a prodlužují. Tělo tasemnice může dosáhnout délky až několika metrů.

Pod pokožkou je redukovaný podkožní svalový vak, jehož činností se tasemnice pohybuje. Zralé články se na konci těla odtrhují a s výkaly opouštějí tělo hostitele. Tasemnice dýchá anaerobně. Trávicí dutina zde zcela chybí,živiny přijímá vstřebáváním celým povrchem těla.Vylučuje pomocí protonefridií. Po stranách těla prostupují nervové pruhy. Tasemnice jsou proterandričtí hermafroditi. Poslední články těla jsou vyplněny výhradně oplozenými vajíčky.

zástupci: tasemnice dlouhočlenná tasemnice bezbranná škulovec široký měchožil zhoubný tasemnice dětská tasemnice psí řemenatka ptačí tasemnice vrtohlavá

tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium) Velikost: 2 m (až 8 m) Rozšíření: kosmopolitní (vyjma islámských zemí a všude, kde se nekonzumuje vepřové maso) Její vývoj je totiž vázán na domácí prasata, v jejichž svalech se zapouzdří larvičky vylíhlé z vajíček. Pozře-li člověk nedostatečně tepelně zpracované maso (například pouze uzené) s boubelem, uvolní se z něj v tenkém střevu hlavička s háčky a zachytí se na střevní stěně. Postupně začne vytvářet tělní články, kterých může být několik set.

Těsně za hlavičkou jsou články tasemnice vyplněny především samčími pohlavními žlázami, uprostřed těla jsou rovnoměrně zastoupeny oba typy žláz a koncové články obsahují skoro výlučně vajíčka. Tasemnice vypouští spermie do střeva hostitele, odkud putují k dalším článkům a pohlavním otvorem pronikají dovnitř. Články s oplozenými vajíčky vycházejí s trusem ven. U lidí se boubel může vytvořit nejen ve svalech, ale i v mozku. A dobrá zpráva na konec: v posledních 30-ti letech u nás nákaza tasemnicí dlouhočlennou nebyla zaznamenána.

tasemnice bezbranná (Taenia saginata) Velikost: 4 m Rozšíření: kosmopolitní Hlavička tasemnice bezbranné není vyzbrojena věncem háčků, pouze čtyřmi přísavkami. Jejím mezihostitelem je domácí skot, buvoli, vzácně i kozy. Přestože se provádějí kontroly hovězího na jatkách, není výskyt tasemnice bezbranné vzácností (kontroly se provádějí ultrafialovým světlem, ve kterém boubele světélkují). K nákaze člověka dochází po požití infikovaných klobás, krvavých nebo tatarských bifteků.

škulovec široký (Diphyllobothrium latum) Velikost: 10 – 17 m Rozšíření: polární a mírné pásmo severní polokoule (zejméná oblasti s konzumací syrových ryb) Vývojový cyklus všech škulovců probíhá ve třech různých hostitelích: korýši, rybě a rybožravém obratlovci. Konečnými hostiteli škulovce širokého jsou jen savci. Škulovec svému hostiteli odebírá značné množství vitamínu B12.

měchožil zhoubný (Echincoccus granulosus) Velikost: 2-6 mm Rozšíření: teplé oblasti celého světa Měchožil zhoubný parazituje v tenkém střevě různých psovitých šelem. Obvykle se tu vyskytují desítky měchožilů najednou. Velmi odolná vajíčka odcházejí z těla hostitele s trusem. Mezihostiteli jsou přežvýkavci pasoucí se na znečištěné trávě. Zdánlivě by se celý vývojový cyklus nemusel člověka týkat, ale domácí psi někdy přenášejí vajíčka měchožila zhoubného na čenichu obličeje, a to je způsob, jak se mezihostitelem stane i člověk.

Larvy měchožila se zapouzdřují v plicích, játrech, dokonce i v srdci nebo v mozku mezihostitele. Vznikají tu cysty plné zárodků, které se někdy nemusí projevovat, posléze zvápenatí a mezihostitel žije bez obtíží dál. Horší je, když se cysty pozvolna zvětšují (cysta může dorůst až velikosti dětské hlavy!) nebo dokonce prasknou. Jejich obsah způsobí mezihostiteli těžký imunitní šok a z každého uvolněného zárodku vznikne nová cysta. Nákazu nelze u lidí léčit jinak než vyoperováním všech cyst. U nás se nákaza měchožilem zhoubným již dlouho neobjevila, ale zato přibývají případy infekce psů měchožilem liščím (E. multilocularis).

tasemnice dětská (Hymenolepis nana) Velikost: 4-8 cm Rozšíření: hlavně mírný a subtropický pás severní polokoule Konečným hostitelem tasemnice dětské je člověk nebo hlodavci, mezihostitelem potemník moučný, larvy blech a další bezobratlí. Tento malý druh tasemnice se ale může obejít i bez mezihostitele, když děti spolknou její vajíčko. Nejvážnější případy, až stovky tasemnic v každém dítěti, nastávají v uzavřených dětských kolektivech.

tasemnice psí (Dipylidium caninum) Velikost: až 70 cm Rozšíření: kosmopolitní Případů infekce člověka tasemnicí psí je na celém světě známo jen několik stovek. Nutným mezihostitelem této tasemnice jsou totiž blechy a všenky, a konečný hostitel se nemůže nakazit jinak, než jejich pozřením. Infikovaný pes hubne, občas trpí průjmy, zácpou nebo zvracením. Články tasemnice vycházející z řitního otvoru se mohou aktivně pohybovat a nutí psa, aby si třel zadek o zem. Tak se z článků uvolňují kokony s vajíčky, které nakonec pozřou larvy blech nebo dospělé všenky. Spolkne-li pes nakažený hmyz, cyklus se uzavře.

řemenatka ptačí (Linula intestinalis) Velikost: 15 cm, larvy větší Rozšíření: palearktická oblast Řemenatka ptačí má stejné mezihostitele jako škulovec, konečnými hostiteli jsou však výlučně rybožraví ptáci, hlavně rackové. Nemůže odškrcovat tělní články, proto vypouští oplozená vajíčka pohlavními otvory do střeva hostitele. Její larvy dorůstají až 30 cm a těžce poškozují vnitřní orgány napadené ryby, zatímco dospělé řemenatky žijí jen pět dní a konečnému hostiteli nijak vážně neublíží.

tasemnice vrtohlavá (Taenia multicepsis) Dospělá žije ve psech (zvláště ovčáckých). Shluk boubelů se usazuje v mozku ovcí, kde dorůstá do velikosti slepičího vejce a svým tlakem tak způsobuje ovčí nemoc zvanou vrtohlavost. Napadená ovce se motá a snadno zahyne - pozřením boubele nákaza tasemnicí.