Přibližně polovina jich obývá vodní prostředí Podkmen Obratlovci Přibližně polovina jich obývá vodní prostředí S ohledem na zvláštnosti embryonálního vývoje jsou obratlovci deleni na bezblanné (Anamnia) a blanaté (Amniota). Anamnia kladou vajícka do vody, ta se zde vyvíjejí a zárodecné obaly amnion a allantois se pritom netvorí. Naopak u Amniot se oba uvedené zárodecné obaly vytvárejí a taxony, které sem patrí, tj. plazi, ptáci a savci, tvorí dohromady zcela prirozené seskupení fylogeneticky blízkých tríd.

Chorda je v dospělosti redukována Mozek 5 částí VS párové ledviny CS uzavřená Hemoglobin Nadtřída bezčelistnatci, čelistnatci Chorda dorzalis vznika delaminací chordamesodermu z dorzální stěny trávicí trubice

Nadtřída Bezčelistnatci chorda po celý život Všech 7 žaberních oblouků Bez čelistí a párových končetin Třída Kruhoústí

Třída Kruhoústí mihule, sliznatky

Mihule kostra je chrupavčitá Ústní otvor se silnými pysky při přisátí kruhovitého tvaru v ústech a na jazyku se nacházejí odontoidy = rohovité zoubky

Na hřbetě mají 1-2 ploutve Larva minoha: žije 4-5 let v bahně nemá oči živí se detritem Vnitřní ucho 2 polokruhové chodby Mihule říční: vykusují maso ryb Mihule mořská: sají krev rybám

Sliznatky výrůstky ve tvaru hvězdice Slizové žlázy Predátor či nekrofág Hermafroditi, ale funkčně gonochoristi Oči pod kůží a druhotně redukované

Nadtřída Čelistnatci čelisti přeměnou párového čelistního žaberního oblouku Přeměna žaberního oblouku jazylkového (připojení čelistí k mozkovně) párové končetiny Párové čichové jamky Vnitřní ucho- 3 polokruhové chodby

Obnažené žaberní oblouky štiky obecné slouží k vyztužení žaberních štěrbin, původně jich bylo devět, u recentních živočichů však u prvních dvou nejsou žádné důkazy o jejich existenci u bezčelistnatců všech sedm oblouků pouze zpevňují mezižeberní přepážky u čelistnatců se první dva přeměňují v čelisti. 1.Žaberní oblouk=čelistní 2.oblouk= jazylkový Celisti obratlovcu puvodne predstavují premenený první pár žaberních oblouku, který je proto nazýván celistním obloukem. Obecne je prijímán názor, že puvodní pocet žaberních oblouku byl 9 páru. V takovém prípade jsou ty dva, které leží pred celistním obloukem, nazývány „nulté“. Je treba zduraznit, že žaberní oblouky nejsou jednodílné struktury, nýbrž série chrupavek vcetne dorzálních (epibranchiálních) a laterálních (ceratobranchiálních) elementu. Ceratobranchiální cásti na levé a pravé strane prvního žaberního oblouku tvorí celistní chrupavky primární dolní celisti a epibranchiální cást tvorí palatoquadratum, což jsou chrupavky primární horní celisti. Pravá i levá polovina každé celisti se mediálne spojují, a to bud prímo nebo prostrednictvím obrustajících krycích kostí. V prubehu embryonálního vývoje se u vetšiny obratlovcu zakládá chrupavcitý základ primární celisti. Ten je však postupne pokryt krycími kostmi (dermálním skeletem), které vytvárí sekundární celisti. U tetrapod tyto krycí kosti obvykle spojují horní celist s lebkou tak pevne, že je pohyblivá jen celist dolní. U paryb a vetšiny ryb se však obe, tj. horní i dolní celist, pohybují nezávisle na lebce. Dorzální cást druhého žaberního oblouku, který se nazývá jazylkový, je tvorena chrupavkami zvanými hyomandibulare a u primárne vodních celistnatcu zprostredkuje spojení horní a dolní celisti k neurocaraniu. Ventrální cást tohoto oblouku se nazývá hyoideum.

Ploutve urostyl

Třída Paryby Vnitřní kostra výhradně chrupavčitá, zpevněná kalcifikací Lebka (beze švů) protažená obličejová část= rostrum ocasní ploutev je většinou heterocerkní

Žraloci Plakoidní šupina- kosočtverečného tvaru s jedním zubem na povrchu. Přeměnou nich vznik zubů

Třída Paryby Několik řad zubů žaberními plátky přirůstajícími po celé délce k žaberním přepážkám Spirální řasa ve střevě

Nemají plynový měchýř Kloaka Rektální žláza- odstraňuje přebytečné soli Velká játra – zásobárna tuku

Vysoký obsah močoviny v krvi – vyrovnání osmotického tlaku Vnější nozdry Postranní čára- neuromasty Elektroreceptory

Vnitřní oplození Vývoj přímý Řády: Žraloci, rejnoci, chiméry

Žralok bílý

Žralok písečný

Žralok bělavý

Žralok velrybí

Kladivoun velký

Žralok mako

Rejnoci, parejnoci Ploché tělo Rejnoci mají kosočtverečné zploštělé tělo Elektrický výboj parejnoků Párové ploutve srůstají a tvoří lem těla Hřbetní a ocasní ploutev zakrněly Spiraculum u rejnoků k nasávání vody slouží speciální žaberní štěrbiny = spiraculum (mezi čelistním a jazylkovým obloukem) uložená za očima, jsou otevřená, zbylé žaberní štěrbiny se nacházejí na spodní straně. Cili spiraculum je zaberni sterbina, jez nenese zabry Rudimentální žaberní štěrbina mezi 1. a 2. žaberním obloukem. Voda je tudy nasávána do dutiny ústní a dále k žábrám. Z vnějšku je spiraculum patrné jako drobný otvor za okem

Spiraculum- otvor za ocima parejnok

Parejnoci mají oválný tvar těla a ve svalech mají umístěny orgány (elektroplaxy) schopné vytvářet elektrický výboj. Parejnok elektrický

Rejnok ostnatý Parejnoci mají oválný tvar těla a ve svalech mají umístěny orgány (elektroplaxy) schopné vytvářet elektrický výboj.

Manta obrovská Jedná se o největší druh rejnoků Manta obrovská během své plavby konzumuje značné množství planktonu, jejž nasává do svých útrob. Jelikož se nejedná o dravce, není pro člověka nebezpečná Manta obrovská se řadí od roku 2006 mezi druhy téměř ohrožené Manta obrovská se vyskytuje v tropických mořích a oceánech po celém světě

Trnucha obecná Na hřbetě u kořenu ocasu trn s jedovou žlázou

Piloun obecný dosahuje délky až okolo 7,6 metrů, s typickým protáhlým rostrem posetým vystupujícími zuby. Vzhledem k tomuto protáhlému výběžku jeho hlava zdánlivě připomíná pilu, podle čehož dostal svůj rodový název Přibližně 25 % z celkové délky jeho těla připadá na protáhlý lebeční výběžek (tzv. rostrum), který vyrůstá z přední části lebky.[5] Tento výběžek je osazen většinou 25 až 32 páry zubů, které jsou původně ostré a později se otupují. Současně se v nich nachází ústrojí sloužící pro detekci potravy v kalných vodách Pro člověka není nijak nebezpečný, vyjma případů, kdy je chycen či přímo vyprovokován. V takovém případě je schopen člověka poranit ostrými zuby na rostru.[5] V současnosti jsou jedinými přirozenými predátory pilounů žraloci Piloun je dravá paryba, která se živí drobnými rybami Piloun dosahuje pohlavní dospělosti ve věku okolo 10. roku života. V této době dosahuje samec průměrně délky okolo 2,7 m a samice 3,6 m.[4] Samice je po oplodnění březí přibližně jeden rok a následně rodí živá mláďata v počtu 15 až 20 mladých jedinců skrze kloaku (v oblasti Floridy v zimních měsících[4]). Mláďata mají malé zoubky na lebečním výrostku pokryty ochrannou epitelovou tkání[4], což minimalizuje šanci na poranění matky během porodu. Mláďata dosahují po narození průměrně délky 60 až 80 cm a většinou se zdržují v mělkých vodách do hloubky 30 cm s písčitým či bahnitým dnem. Starší jedinci se postupně přemisťují do hlubších vod poblíž říčních ústí.[4] Řadí se mezi vejcoživorodé živočichy.[5] Z pohledu reprodukční rychlosti druhu se jedná o pomalu se obnovující druh

Chiméry Velká zploštělá hlava protáhlý bičovitý ocas a štíhlé tělo dificerkní ocasní ploutev Nemají kloaku

Způsoby rozmnožování paryb Vejcorodí = oviparie (vajíčka kryta rohovitými obaly) Vejcoživorodí = ovoviviparie (Vejce se vyvíjí v těle matky a líhnou se těsně před porodem, v jeho průběhu nebo vzápětí. Matka vyvíjícím se vejcím poskytuje chráněné prostředí, nikoliv však výživu či jinou metabolickou pomoc ) Živorodí = viviparie

Třída Ryby Kosti převažují nad chrupavkou, jsou osifikované (nikoli kalcifikované) Řitní a břišní ploutev nasedají na svaly (ne na kostru) Skřele jsou vždy vytvořeny z krycích kostí napojenými na jazylkové oblouky V blanitém labyrintu jsou tři polokružné chodby a tři otholity Proudový orgán vytváří postranní čáru

Plynový měchýř Segmentované svalstvo Oplození zpravidla vnější Vejce= jikry

šupiny Ganoidní:u vývojově starších ryb (např.jeseteři) Cykloidní: okrouhlé, hladké, překrývají se (např. kaprovité) Ktenoidní elastické, trnité (např. ostnoploutví)

PLOUTVE párové: prsní(hrudní končetiny) břišní(pánevní končetiny) nepárové: hřbetní(jedna i více), řitní, ocasní

SRDCE je u ryb tvořené z 1 síně a 1 komory a prochází jím pouze krev odkysličená, která je srdcem nejprve vháněna k okysličení a detoxikaci do žáber, případně dalších dýchacích orgánů. Před srdcem žilní splav TS:hltan- jícen- žaludek- střevo- řitní otvor slinivka, játra Kloaku mají jen bahníci

Makrofágní ryby- požerákové zuby Mikrofágní ryby- filtrační aparát Třída Ryby Podtřída: Dvojdyšní Podtřída: Lalokoploutví Podtřída: Paprskoploutví Nadřád: Násadcoploutví Nadřád: Chrupavčití Nadřád: Mnohokostnatí Nadřád: Kostnatí

Podtř.Dvojdyšní Bahník Do 1m Plicní vaky 1=australský, 2= americký, Východoafrický) Plně zachovaná chorda Kloaka

Podtř.Lalokoploutví Myslelo se, že vymřeli před více než 65 milióny let Latimérie podivná: v hloubkách 150-700m

Podtř.Paprskoploutví Oko- čočka (dopředu, dozadu) Weberův aparát Požerákové zuby VS- opistonefros (prvoledviny) Sladkovodní ryby- zpětná resorpce solí Mořské ryby- zpětná resorpce vody

Nadřád: Násadcoploutví Bichir pruhovaný - 2 plicní vaky - párové ploutve se svalnatým násadcem

Nadřád Chrupavčití chrupavčitá vnitřní kostra Plynový měchýř Ocasní ploutev heterocerkní Jeseter, Vyza Jeseter

Nadřád: Kostnatí Šupiny mohou být redukovány Zkostnatělá kostra Homocerkní ocasní ploutev Plynový měchýř Hřebínkovité žábry na 4 párech žaberních oblouků

Řád Bezostní V ploutvích mají pouze měkké paprsky Spojení plynového měchýře s trávicí trubicí Moře: losos, sleď, sardinka, sardel,.. Sladká voda: pstruh, štika, lipan,..

Lipan Štika

Sleď Sardinka Sardel

Losos Pstruh

Řád: Máloostní V ploutvích mají maximálně 3 tvrdé paprsky + několik měkkých Weberův orgán plynový měchýř spojený se střevem kapr, karas, plotice, lín, cejn, parma, sumec, sumeček, piraňa..

Kapr Karas

Lín Plotice

Piraňa Cejn Parma

Sumec Sumeček

Měkkoploutví Prodloužená hřbetní a řitní ploutev bez tvrdých paprsků Plynový měchýř není spojen s jícnem 1 masitý vous Treska, Mník

Treska Mník

Řád: Holobřiší Nemají břišní ploutve hadovitý tvar těla hlubokomořští

Řád: ostnoploutví vyznačují se dvojitou nebo dvěma hřbetními ploutvemi ktenoidní šupiny, v ploutvích větší počet tvrdých paprsků evolučně nejvyspělejší skupina ryb Okoun, Candát, makrela, tuňák

Okoun Candát

Makrela Tuňák

Lalůčkožábří Mořské Tělo kryjí kostěné destičky Koníček mořský Jehla

a) plakoidní b) cykloidní c) ktenoidní d) ganoidní

Základní ekologické skupiny ryb Sladkovodní (stojatá, tekoucí) Mořské Tažné * anadromní (losos, jeseter)- z moře do řek * katadromní (úhoř)- z řek do moře Polotažné