Třásněnky říše živočichové kmen členovci třída hmyz podtřída křídlatí řád třásnokřídlý
Všechny druhy třásněnek jsou 1–1,5 mm dlouhé, tělo úzké, dlouze protáhlé tělo, křídla na okrajích silně porostlá třásněmi, v klidu složená na zadečku. Ústní ústrojí bodavě savé. Články krátkých tykadel připomínají perly na šňůrce. Larvy (nymfy) jsou podobné dospělcům, u některých druhů jsou světle zbarveny a nemají vyvinuty křídla.
Nymfy a dospělci třásněnek vysávají povrchové buňky listů, kvítků, klasů nebo malých plůdků. Protože do těchto buněk proniká vzduch, list je potom stříbřitě kropenatý. Později se barví do hněda a usychá. Charakteristické jsou také tečkovité černé kapičky trusu. Na jaře se výkaly vyskytují zvláště na nejmladších listech.
Třásněnky při silnějším výskytu mohou způsobit hospodářsky významná poškození. Na obilí vznikají ztráty pouze při sání na základech semen. Na kvetoucích rostlinách především opadem poupat, květů nebo plůdků. Některé druhy jsou nebezpečné přenosem viróz.
Druhy Třásněnka pšeničná (Limothrips cerealium): Nejčastější druh na květenstvích všech druhů obilnin. Třásněnka ostnitá (Limothrips denticornis): Objevuje se na listových pochvách u žita a ječmene. Třásněnka květní (Frankliniella intonsa): Škodí především v krytých prostorách na všech pěstovaných plodinách (rajčata, okurky, papriky, mnoho druhů květin).