Špan ě lsko

Obecné údaje oficiální název : El Reino de España rozloha : km 2 po č et obyvatel : 40,397 milion ů hlavní m ě sto : Madrid další významná m ě sta : Barcelona, Sevilla, Cordóba, Granada, Toledo, Valencia, Alicante.. m ě na : euro č lenství v mezinár. institucích : EU, OSN, NATO, OECD a mnoho dalších státní z ř ízení : konstitu č ní monarchie hlava státu : král Juan Carlos I. (od roku 1975) p ř edseda vlády : José Luis Rodriguez Zapatero

Obyvatelstvo Špan ě lsko je rozd ě leno do 17 autonomních oblastí nebo-li komunit (v č etn ě Kanárských ostrov ů a Baleár ů + 2 africká m ě sta Ceuta a Melilla, tzv. autonomní m ě sta), ka ž dá má samostatnost a svou vládu ú ř ední jazyky : kastilština a ná ř e č í jednotlivých komunit (katalánština, baski č tina,galicijština) nábo ž enství : 95% katolíci hrani č í s Andorrou a Francií na jihu, s Portugalskem na Severu (dále ješt ě s Gibraltarem a Ceuta a Melilla s Marokem) p ř ír ů stek obyvatelstva : 0,13% Špan ě lsko je zemí svátk ů a oslav tzv. fiesty (lokální oslavy, karnevaly, trhy)

Ekonomika HDP na obyvatele : USD (podíl : 4% zem ě d ě lství, 29,5% pr ů mysl, 66,5% slu ž by) pracovní síla : 20,67 milión ů obyvatel nezam ě stnanost : 9,2% špan. ekonomie vzkvétala p ř edevším v letech , ro č ní nár ů st byl p ř ibli ž n ě 5% euro p ř ijalo Špan ě lsko po peset ě premiér Zapatero (socialista) zavedl ekonomické a sociální reformy, které jsou mezi lidmi vcelku populární, ale zato jsou nenávid ě ny církví a konzervativci sna ž í se redukovat nezam ě stnanost

P ř írodní podmínky klima je st ř edomo ř ské, subtropické, ale i mírn ě jší a oceánské špan ě lské b ř ehy omývá St ř edozemní mo ř e, Atlantik a Kantabrické mo ř e nejvyšší horou je Pico de Teide (3718m) na ostrov ě Tenerife Špan ě lsko je má pom ě rn ě č lenitý povrch, ve st ř ední č ásti Iberského poloostrova se nachází náhorní plošina Meseta, Pyreneje na jihu (Pico de Aneto 3404 m), Iberské poho ř í, Sierra Morena, Sierra Nevada na severu a Kantaberské poho ř í Ř eky - Tajo, Guadalquivir ústí do Atlantického oceánu - Ebro ústí do St ř edozemního mo ř e - všechny špan ě lské ř eky mají mnoho údolních p ř ítok ů a jsou pom ě rn ě dlouhé a vodnaté, proto ž e pramení v místech, kde jsou č asté srá ž ky Ostrovy - ke Špan ě lsku nále ž í také Baleáry (souostroví, 3 nejv ě tší ostrovy jsou Mallorca, Menorca a Ibiza) a Kanárské ostrovy (le ž í na úrovni severní Afriky v Atlantiku, souostroví se skládá se ze sedmi hlavních ostrov ů (Tenerife, La Palma, Lanzarote, Gran Canaria..) a ze šesti menších ostr ů vk ů, jsou to ostrovy sope č ného p ů vodu) Ceuta a Melilla v severní Africe (Maroku)

Hospodá ř ství -z-zem ě d ě lství : ve Špan ě lsku se nachází hodn ě orné p ů dy p ě stování obilí, zeleniny, oliv, vinné révy (Rioja), citrus ů, cukrové ř epy, kuku ř ice chov dobytka, vep řů, dr ů be ž e, ovcí rybolov - pr ů mysl : textilní (v č etn ě obuvi), potraviná ř ský, chemický, strojírenský (automobily), farmaceutický, zdravotní vybavení, výroba lodí, hutnictví - export : automobily, potraviny (olivy, víno, ovoce), léky, obuv -i-import : ropa, uhlí, d ř evo, chemikálie, elektronika -p-p ř írodní bohatství : uhlí, lignit, ž elezná ruda, olovo, zinek, uran, rtu ť, pyrit, fluorit, kaolín -t-tradi č ní jídlo : polévka gazpacho, churros namá č ené v č okolád ě, špan ě lská tortilla, paella, o Vánocích mandlový nugát..

Historie Prvními obyvateli „Špan ě lska“ byli Iberové, p ř išli asi roku 1000 p ř. Kr., z jejich jména pochází název Iberský poloostrov Pozd ě ji poloostrov osidlovaly keltské, fénické a ř ecké kultury Ř ímané brzy za č ali poloostrov kolonizovat a roku 19 p ř.Kr. se p ř em ě nil na Hispánii, na jednu z nejbohatších a nejd ů le ž it ě jších provincií z ř ímského impéria v 8.st. - osídlení Špan ě lska Araby, poloostrov pojmenovaný Al-Andalus byl sou č ástí arabského impéria, pozd ě ji to byl kalifát s hlavním m ě stem Cordóbou Osvobození Špan ě lska z arabské okupace trvalo více ne ž 700 let a skon č ilo spojením Aragonie a Kastilie (s ň atkem Ferdinanda Aragonského a Isabely Kastilské). Byli to katoli č tí králové, a proto se za č átkem jejich vlády zárove ň kon č í nábo ž enská tolerance. Isabel a Ferdinand dali také peníze Kryštofovi Kolumbovi na objevení nové cesty do Indie vláda Habsburk ů nová dynastie Burboni 1808 invaze Napoleona, za č íná válka za nezávislost za č íná ob č anská válka mezi fašisty (generál F.Franko) a republikány. Boje trvaly 3 roky a zem ř elo asi 500 tisíc lidí, skon č ily pádem republiky a nastolením diktatury generála Franka Po Frankov ě smrti se k vlád ě se vrátili Burboni (Juan Carlos I. Burbon).