Biostatistika 10. přednáška Aneta Hybšová email: kurz.biostatistika@gmail.com

Náplň kurzu Úvod do biostatistiky. Význam biostatistiky v biologii a v učitelství. Biostatistický znak, náhodná veličina. Analýza jednorozměrných biostatistických dat, četnosti, střední hodnota, charakteristiky variability, grafické zobrazení. Grafy, tabulky. Vícerozměrná biostatistická data. Základní a výběrový soubor v biostatistice. Testování hypotéz v biostatistice, vybrané parametrické a neparametrické testy, testovací kritérium, kritická hodnota. T-testy, F-test, Mann-Whitneyův pořadový test, Wilcoxonův test, znaménkový test. Měření závislosti mezi kvantitativními a kvalitativními proměnnými (jednoduchá a vícenásobná regresní a korelační analýza, jednorozměrná analýza rozptylu, analýzy v kontingenčních tabulkách). Pearsonův koeficient, Spearmanův koeficient pořadové korelace. Obecný postup analýzy biostatistických dat. Prezentace biostatických výstupů. Vybrané metody pedagogického výzkumu.

Postup vědeckého výzkumu stanovení vědeckého problému formulace hypotézy sběr dat testování hypotézy vyvození závěrů

1.+2. Formulace problému a hypotézy Vědecký problém konkrétní, jednoznačná otázka implikuje možnost empirického ověření vyjadřuje vztah mezi proměnnými Hypotéza konkrétní, jednoznačné tvrzení lze empiricky ověřit hledání optimálního nástroje k ověření

3. Sběr dat Jaká data budeme sbírat? výběr proměnných – typ proměnné jakých hodnot budou proměnné nabývat? – obměny znaku odpovídající analýza (test) Jak budeme data sbírat? dotazník pozorování měření Následné kroky: příprava dat třízení dat popisná statistika

Pozorování Kdo se má pozorovat? (objekt) Co je třeba zjistit? Přesný záznam pozorování Časté problémy: Haló efekt – první dojem = výsledný dojem Logická chyba – logicky předpokládáme vlastnosti, které objekt nemá Předsudky – děti z této společenské vrstvy nemají tolik problémů Stereotypizace a analogie – dítě jako dítě, všechny se chovají stejně Tradice – žáci s brýlemi jsou nadaní, ti, co moc mluví jsou povrchní Figura a pozadí – pozorovatel se neodprostí od hlučného pozadí, vyvolává v něm negativní dojem Aktuální psychický stav Více pozorovatelů, více názorů existují techniky standardizovaného pozorování (Bellack, frekvenční a sekvenční analýza)

Dotazník vs. anketa – zapojují se jen ti, kteří se chtějí zapojit zachycuje vnímání respondentů (jejich sebehodnocení) při sestavování máme stanovené hypotézy a známe metodu, kterou budeme data analyzovat každá otázka má svůj cíl kontaktní – otázky o demografických údajích respondenta zjišťovací kontrolní otázky – znovu jinými slovy se ptáme na již zjišťovaný údaj filtrační otázky – slouží k vyřazení nevhodných respondentů forma požadované odpovědi otevřená uzavřená

Dotazník sestavení je náročné nejdůležitější zásady konstrukce dotazníku otázky musejí být respondentům srozumitelné a jasné formulace musí být naprosto jednoznačná respondenti neznají příčiny svého chování (Proč ráda nakupujete?) zjišťování pouze nezbytných údajů nesmějí být sugestivní (Kolik knih jste za poslední měsíc přečetl?) motivace respondentů jasné pokyny k vypracování předem tušíme jak budeme data třídit a zpracovávat nejdůležitější otázky uprostřed dotazníku

Reliabilita dotazníku validita = zjišťuje dotazník to, co má zjišťovat? rely = spoléhat reliabilita = schopnost dotazníku zachytit spolehlivě a přesně zkoumané jevy nejvíce metod měření reliability pro metrická a ordinální data kohenův koeficient kappa Cronbachovo alfa

Postup při analýze dat úprava dat vytvoření četnostních tabulek, grafů a statistik popis výstupů ověření reliability

4. testování hypotézy zjištění testového kritéria (výpočet ze vzorce) porovnání s kritickou hodnotou nebo určení výsledku testu dle p-hodnoty

5. vyvození závěrů správná interpretace výsledku testu vyvození závěrů použití závěrů v praxi

Jak dostat data z dotazníku do Excelu? prostý přepis vs. kódování u otevřených otázek – kategorizace co s chybějícími údaji?

Sémantický diferenciál metoda měření intenzity psychologických a sociologických postojů člověka k dané situaci, nejčastěji v 7 stupňové škále umožňuje zjistit jemné rozdíly, které v postoji můžeme nalézt Likertova škála pětistupňová škála, neměří tak jemné niance jako sémantický diferenciál

Likertova škála