Sklerea ARBOREÁL – lesní biochora Sklerea: tropické a subtropické suché lesy a lesosavany Vegetační období zkrácené, primární produkce v rozsahu 1500-6000 g/m2, srážky výrazně sezonní. Fauna: členovci Arthropoda (pavoukovci, mravenci, rovnokřídlí), plazi Reptilia (ještěři, hadi), ptáci Aves (pěvci, dravci), savci Mammalia (hlodavci, sudokopytníci)

Silvaea ARBOREÁL – lesní biochora Silvaea: biom opadavých a smíšených lesů mírného klimatu. Vegetační období 6-7 měsíců, primární produkce v rozsahu 500-2000 g/m2, srážky bývají sezonní (400-1400 mm/rok). Fauna: členovci Arthropoda (pavoukovci, hmyz), Ptáci Aves (pěvci, šplhavci), Savci Mammalia (hlodavci, sudokopytníci, šelmy)

Silvaea: lesy mírného klimatu STRUKTURA * Přirozené lesy obsahovaly vysoký podál odumřelého dřeva ca 40 %, tzv. živé dřevo 30 % biomasy * velká rozmanitost a početnost Coleoptera brouci, Hymenoptera blanokřídlí Diplopoda mnohonožky, Collembola chvostoskoci.

Silvaea: lesy mírného klimatu STRUKTURA Amphibia Obojživelníci Plethodon jordani - mločík Jordanův v Apalačských horách Sev. Ameriky –množství poddruhů zapříčiněné geografickou izolací Evropa- mnoho druhů vyhynulo, zamezení ústupu v glaciálech Reptilia Plazi zejména užovky r. Coluber, Coronella, Natrix, zmije r. Vipera se přizpůsobily lesnímu prostředí, živorodost.

Silvaea: lesy mírného klimatu

Silvaea: lesy mírného klimatu AVES Ptáci jsou dominantní součástí potravních vztahů lesů Picidae - datlovití specializace na larvy brouků ve dřevě Např. Picoides(Dendrocopos)- strakapoud (28 dr.), Picus žluna, Dryocopus –datel chocholatý, datel černý, Sphyrapicus (např. d. rudohrdlý), Melanerpes (sev. Amerika, datel sběrač - M. formicivorus potravní adaptace na plody, mravence, datel červenohlavý - M. erythrocephalus, preferuje lov hmyzu za létu,plody

Silvaea: lesy mírného klimatu AVES Ptáci Strigiformes – Sovy lesy: Bubo výr, Strix puštík, Aegolius sýc, Glaucidium kulíšek, Asio kalous Falconiformes – Dravci Lesy: rody Accipiter – krahujec, jestřáb, Buteo káně, Falco, např ostříž lesní - F.subbuteo

Silvaea: lesy mírného klimatu Passeriformes Pěvci Teritoriální strategie, často hmyzožravci (v potravě převažují bezobratlí, z potravních důvodů migrují jižněji) EVROPA: Pěnice Sylvia, lejsek Ficedula, sedmihlásek Hyppolais, budníček Phyloscopus, drozd Turdus, sýkora Parus vázaní na dřeviny: potravně, hnízdně, úkrytově SEVERNÍ AMERIKA: tyrani Tyrannus, Contopus, Lesňáčci Parula, Dendroica, Protonotaria, Část: Všežraví, plodožraví (převažuje potrava býložravá, nemigrují) Evropa: pěnkava Fringila, hýl Pyrrhula, čížek, čečetka Carduelis Sev. Amerika:zelenáčkovití Cyclarhis, tangary Piranga

Silvea: lesy mírného klimatu Mammalia Savci Arborikolní: poletuška Pteromys, veverky Sciurus, kuna lesní Martes martes, netopýři r. Nyctalus- netopýr rezavý, stromový. Barbastela –n.černý, Glis glis plch velký a plšíci r. Muscardinus Pozemní: rejsek Sorex, ježek Erinaceus, norník Clethrionomys, myšice Apodemus, lasice Mustela, jezevec Meles, liška Vulpes, vlk Canis lupus, rys Lynx, medvěd hnědý Ursus arctos

Silvea: lesy mírného klimatu Fungi Houby - jsou velmi důležitou složkou lesů. Životní strategie: saprofytická : Penicillium,Aspergillus, Elaphomyces- jelenka. Parazitická: Heterobasidion –kořenovník, Armilaria - václavka. Hypoxylon – dřevomor, Fomes- troudnatec Nigricantes parazit na plodnicích hub, ale i parazitické houby mohou být napadány houbami, např. rez Puccinia dr. Darluca filum Symbiotická, mykorrhizní :Boletus hřib, Xerocomus suchohřib, Rossula holubinka, Amanita muchomůrka, Nigricantes

Silvea: lesy mírného klimatu ZMĚNY SOUČASNOSTI Téměř všechny lesní porosty vykáceny nebo přeměněny na hospodářské, sekundární, přírodním podmínkám blízké. * Pralesy: Bialowiežský (Polsko-Bělorusko), Ussuri (Sibiř), sev.Kalifornie a Kolumbie (deštné lesy mírného klimatu) Chile, Nový Zéland – ještě původní lesy CHARAKTERISTIKA: * Původně desítky druhů dřevin, Evropa redukce ve čtvrtohorách. - PYRENEJE, ALPY, KARPATY – rovnoběžkový směr=bariéra * Převaha dr, listnatých, opadavých (v zimě fyziologické sucho) * Podrost, časně jarní aspekt růstu, rozmnožování * kriticky ubylo podílu odumřelé biomasy (původně 40 %) - silný pokles dr. diverzity hub, brouků.....

TAJGA ARBOREÁL – lesní biochora Tajga: biom severských a horských lesů. Vegetační období 4-5 měsíců, primární produkce v rozsahu 250-500 g/m2, srážky hlavně mimo vegetační dobu (300-1000 mm/rok). Fauna: členovci Arthropoda (hmyz), Ptáci Aves (pěvci, šplhavci), Savci Mammalia (hlodavci, sudokopytníci, šelmy)

Tajga – boreální les Jedná se o plochou nejrozlehlejší současný biom planety (shodně s pouští, 11 % pevniny!). Severní hranice boreálního lesa odpovídá jižní hranici arktické fronty v letním období. Lesy dosud pokrývají víceméně souvislé území od Norska po pobřeží Dálného východu v Asii, na severoamerickém kontinentě od JZ pobřeží Aljašky téměř celou rozlohu Kanady, přibližně po 58° sev. šířky.

Tajga- severské jehličnaté a horské lesy. Přechod mezi tajgou a tundrou (lesotundra) je velmi postupný, někdy široký i stovky km Podnebí je v podmínkách kontinent. klimatu velice extrémní (Verchojansk ve středu Sibiře : -68°C a v létě +30 °C V zimě je zamrzlá půda, fyziologické sucho Na jaře led roztaje na povrchu, ale hlubší profil je trvale zmrzlý=permafrost, zatopení jezery periodické vody=nedostatek kyslíku pro vegetaci.....extrémy stále

Tajga- severské jehličnaté a horské lesy. Produktivita a druhová diverzita Zkrácená vegetační doba – ½ produktivity u porostu srovnatelné biomasy vzhledem k přírodním lesům mírného klimatu Diverzita druhů cévnatých rostlin, hub a zvířat je zde mnohem nižší než u původních lesů opadavých. Důvodem je relat. mládí biomu, protože porost se rekonstruoval po posledním zalednění teprve před několika tisíci lety, na Aljašce či v Norsku postup ještě pokračuje dodnes.

Tajga- severské jehličnaté a horské lesy Malý počet ekologických nik: jelenovití: Cervus elaphus- jelen karpatský, jelen wapiti a další, Alces alces- los sibiřský, los aljašský a los evropský, Odocoileus virginianus- jelenec běloocasý

Tajga- severské jehličnaté a horské lesy Predátoři: kunovité šelmy: Gulo gulo– rosomák, Mustela sibirica- kolonok, Mustela lutreola- norek evropský, Martes americana sobol americký, Martes zibellina–sobol asijský Martes pennanti- kuna rybářská Martes flavigula- charsa žlutohrdlá Martes martes- kuna lesní Martes foina – kuna skalní Další predátoři: Canis lupus vlk polární, vlk euroasijský Alopex lagopus – liška polární, Vulpes velox- liška šedohnědá, Vulpes vulpes –liška obecná Ursus amerikanus –baribal, Ursus arctos- Medvěd hnědý brtník, grizly, kodiak

Stepi a lesostepi EREMIÁL= biochora nelesních temperálních biomů Vegetační období 4-5 měsíců, primární produkce v rozsahu 150-400 g/m2, srážky minimální, nerovnoměrné, ale pravidelné (150-350 mm/rok). Fauna: členovci Arthropoda (pavoukovci, hmyz), Plazi Reptilia (hadi), Ptáci Aves (hrabaví, dravci), Savci Mammalia (hlodavci, zajícovci, sudokopytníci, šelmy)

Pouště a polopouště EREMIÁL biochora nelesních temperálních biomů Vegetační období nepravidelné (1-2 měsíce), může více let chybět, primární produkce minimální 250-450 g/m2, srážky zcela nerovnoměrné a nepravidelné (0-350 mm/rok). Fauna: členovci Arthropoda (pavoukovci, hmyz), Plazi Reptilia (ještěři, hadi), Ptáci Aves (měkkozobí, pěvci), Savci Mammalia (hlodavci, šelmy)

Tundra OREOTUNDRÁL, biochora vymezená 10°C izotermou nejteplejšího měsíce Tundra, biom polárních oblastí bez souvislé vegetace dřevin (stromů) Vegetační období velmi omezené (2-3 měsíce), primární produkce minimální 80-200 g/m2, srážky a teploty nedostatečné pro růst dřevin (100-250 mm/rok). Fauna: členovci Arthropoda (chvostoskoci, hmyz), Ptáci Aves (vrubozobí, dravci), Savci Mammalia (hlodavci, šelmy)

TUNDRA , ARKTIDA-POLÁRNÍ OBL.,

TUNDRA , ARKTIDA-POLÁRNÍ OBL., Vegetační období – česné léto, explozivní růst, rozmnožování Produkce 400g/m2 odpovídá celoroční produkci suchých křovinatých oblastí Migrující ptáci- husy, labutě, bahňáci, pěvci dravci, sovy. Drobní savci:Dycrostonyx, Lemmus, Myopus

TUNDRA , ARKTIDA-POLÁRNÍ OBL.,

TUNDRA , ARKTIDA-POLÁRNÍ OBL., Ursus maritimus – medvěd lední, Alopex lagopus – liška polární, Rangifer tarendus – sob, Lepus timidus-zajíc bělák, Lepus amerikanus - zajíc měnivý, Lagopus lagopus – bělokur rousný, Lagopus mutus – bělokur horský

Orobiom OREOTUNDRÁL, biochora vymezená 10°C izotermou nejteplejšího měsíce Orobiom, biom daný klimatem azonálním, horským, je značně nesouvislý. Vegetační období zkrácené na 3(4) měsíce, primární produkce nízká- 80-200 g/m2, srážky a teploty značně proměnlivé, nedostatečné pro růst stromů. Fauna: členovci Arthropoda (chvostoskoci, hmyz), Ptáci Aves (pěvci, dravci), Savci Mammalia (hlodavci, sudokopytníci, šelmy)