RENESANCE

„renascere“ - „renascio“ návrat k ideálům antiky posun k realismu zájem o objekt perspektiva světský charakter umění smazání hranic mezi vědou a uměním individualismus umělec = tvůrce  (osobní vklad)

PERIODIZACE TRECENTO (14. stol.) QUATTROCENTO (15. stol.) A) ITALSKÁ TRECENTO (14. stol.) QUATTROCENTO (15. stol.) CINQUECENTO (16. stol.) B) ZAALPSKÁ

TRECENTO Rozšířeni: 14. stol. GIOTTO di BONDONE (asi 1267 – 1337) Byl italský malíř a architekt, který je pokládán za předchůdce renesančního umění. V Padově vzniklo Giottovo snad největší mistrovské dílo. Je jím cyklus fresek v Cappella degli Scrovegni. Pijoan, José, Dějiny umění 5, Odeon, Praha 1979 Bohumír Mráz, Marcela Mrázová: Encyklopedie světového malířství, Praha 1998 , Corrain, Lucia: Giotto a středověké umění, Praha 1996, ISBN 80-7180-098-8 Chastél, André: Giotto, Praha 1991, ISBN 80-207-0169-9

Fresky v Padově

Narození Páně

Giotto Klanění tří králů, Padova

Kladení do hrobu

QUATTROCENTO Rozšíření: 15. stol. Centrum: FLORENCIE (Toskánsko) Vyřešeny teoreticky i prakticky zásady. Mecenáši podpora umění (např. rody Medici, Pitti,…).

Renesanční Itálie

ARCHITEKTURA ZNAKY: Symetrie Pravidelnost Obdélníkové tvary Perspektiva Sgrafita Arkády Kupole Balustrády Bosáž Sloupy Římsy

Filippo BRUNELESCHI (1377 – 1446) Významný italský architekt, je považován za průkopníka nového, renesančního architektonického stylu. Společně se svými druhy malířem Masacciem a sochařem Donatellem tvoří tak zvanou velkou trojku florentské renesance. Florencie: Nalezinec (1419-24) San Lorenzo Santa Maria del Fiore

Nalezinec (Florencie)

San Lorenzo

San Lorenzo (Florencie) interiér

Santa Maria del Fiore (Florencie)

Santa Maria del Fiore (Florencie)

Brunelleschiho kupole

Leon Batista ALBERTI (1404 – 1472) Byl italský humanista, ARCHITEKT, TEORETIK UMĚNÍ, spisovatel a matematik, ale také všestranný sportovec jedna z velkých postav italské renesance. Napsal také první důkladný popis města Říma, první italskou gramatiku a zabýval se šifrováním textů. Dílo: San Andreo v Mantově projekt nového chrámu sv. Petra Palazzo Rucellai (Florencie)

Palazzo Rucellai (Florencie)

S. Maria Novella, (Florencie, fasáda, 1457)

SOCHAŘSTVÍ DONATELLO (1386? – 1466) Byl florentský sochař, kt. je považován za jednoho ze zakladatelů individualizovaného sochařského portrétu. Lorenzo GHIBERTI (1378 – 1455) Dveře baptisteria ve Florencii

Donatello: David

Cantorie (florentský dóm)

Dveře baptisteria (Florencie) Lorenzo GHIBERTI

MALÍŘSTVÍ NOVĚ: perspektiva krajina akty individualismus ve výrazu, formě práce se světlem, stíny sfumato

Položil základy renesanční malby. MASACCIO – Známá díla: Fresky v kapli Brancacci (Santa Maria del Carmine, Florencie) Svatá Trojice (freska, 1427, Santa Maria Novella, Florencie) Svatá Anna samotřetí (deskový obraz, kolem 1424, Uffizi, Florencie) Ukřižování - deskový obraz bez krajinného pozadí nacházející se v Museo di Capodimonte MASACCIO (1401 – 1428) Položil základy renesanční malby.

MASACCIO: Svatá trojice ve florentském kostele Santa Maria Novella (freska, 1427)

FRA ANGELICO (1378 – 1455) FRA ANGELICO – nejznámější díla: Konvent sv Marka ve Florencii (dnes museum) obsahuje na třicet fresek z nichž snad nejpozoruhodnější je „Ukřižování“. Galerie Uffizi (Florencie): Korunovace Panny, Madona s dítětem a světci, Křest sv. Jana Křtitele, Kázání sv. Petra, Umučení sv. Marka, Klanění Tří králů Akademie (Florencie): Poslední soud, Ráj, Snímání z kříže, Uložení do hrobu, Sv Kosmas a sv. Damián, Scény ze života Ježíše Krista Fiesole: Madona a světci, Ukřižování Vatikánská galerie (Řím): Sv. Mikuláš z Bari, Madona a andělé. Corsini Palace, Řím: Nanebevstoupení, Poslední soud, Duch Svatý Londýn: Vzkříšení Krista, Klanění tří králů Cortona - klášter sv Dominika,: Madona s dítětem a čtyřmi evangelisty, Madona s dítětem a světci, Zvěstování, Život sv. Dominika Galerie v Turíně: Dva andělé v oblacích Louvre, Paříž: Korunovace Panny, Ukřižování, Umučení sv Kosmy a sv. Damiána Museum Berlín: Poslední soud Národní galerie Dublin: Umučení sv Kosmy a sv. Damiána Prado, Madrid: Zvěstování Mnichov: Scény ze života sv Kosmy a sv. Damiána St. Peterburg: Madona a světci Boston (Soukromá galerie): Nanebevstoupení, Spánek Panny

FRA ANGELICO: Poslední soud (Florencie)

PAOLO UCCELLO (1397 – 1475) PAOLO UCCELLO (*1397 Florencie; †10. prosinec 1475 Florencie), vlastním jménem Paolo di Dono, byl italský malíř, který je nejvíce známý pod svou přezdívkou Uccello – (pták), jejíž původ objasnil Vasari jako "zaujetí pro zvířata, především pro ptáky". Sir John HawkwoodZačínal jako zlatník v dílně u Lorenza Ghibertiho, účastnil se prací na druhých Ghibertiho dveřích pro florentské baptisterium San Giovanni. Pro zajímavost: Na obraze s jezdeckým portrétem anglického Sira Johna Hawkwooda je chyba, kůň zvedá obě nohy na téže straně, což koně přirozeně nedělají, jelikož by upadli. Došlo k tomu nejspíše proto, že Paolo Uccello nebyl zvyklý jezdit na koni. Nic z jeho mozaik v San Marco v Benátkách se bohužel nedochovalo, což je ovšem vyváženo freskami Geneze v Santa Maria Novella ve Florencii (1430), které ukazují jeho následovnictví Ghibertiho a smysl pro detail a eleganci pro mezinárodní gotický sloh počátku 15. století. V následujících letech ovšem projevil vášnivý zájem o vymoženosti soudobého umění. Dílo Čtyři hlavy proroků, jimiž vyzdobil ciferník hodin ve florentském dómu, připomíná Masacciův způsob modelace světla a stínu. I řada jeho dalších prací vesměs ukazuje, s jakou vášní se věnoval složitostem perspektivní konstrukce i zaujetí pro práci Donatella. Avšak v pozdějších letech se i tyto jeho zájmy pozměnily a pozdní díla jsou zaplněna malými uhlazenými postavami a jsou malována v živých barvách. Paolo Uccello je jedním z nejvšestrannějších umělců rané renesance, ačkoli jeho dílo během jeho života vyšlo z módy a zájem o ně se znovu probudil až ve 20. století. Je považován za fanatika studie perspektivy. Ve svých bitevních obrazech velmi realisticky zachycuje tehdejší kroje a zbroj. Jeho nejslavnějším dílem je Potopa, freska ve florentském klášteře S. Maria Novella (1445).

ANDREO MANTEGNA (1431 – 1506) ANDREA MANTEGNA (? - 1431 Isola di Carturo, Itálie - 13. září 1506 Mantova, Itálie) byl italský renesanční malíř a zeť Jacopa Belliniho. Byl to jeden z nejdůležitějších malířů rané renesance. [editovat] Život Mantegna se narodil v městě Isola di Carturo (blízko u Padovy) na severu Itálie v oblasti Benátsko, jako druhý syn tesaře Biagia. V jedenácti se stal žákem Francesca Squarciona, malíře z Padovy, který byl po smrti rodičů i jeho adoptivním otcem. O 7 let později již namaloval oltář sv. Sofie a dostal spolu s Nicolasem Pizzolem zakázku vyzdobit malbou polovinu kaple Ovetari padovského kostela Eremitani. O pár let později realizoval fresky znázorňující příběh sv. Kryštofa. Poprvé se oženil s Nicolasií Belliniovou, dcerou Jacopo Bellini a sestrou malířů Gentila a Giovanniho. Po svatbě, ovlivněn tchánem Jacopem Bellinim a Donatellem dokončil obraz sv. Zenona ve Veroně, jejž financoval financoval nejvyšší notář Gregorio Correr. [editovat] Dílo Madona se spícím dítětem - ~1454 - Staatliche Museen, Gemäldegalerie, Berlín Oltář sv. Zeona - 1457-1460 - kostel sv. Zeona Sv. Jiří - ~1460 - Galleria dell’Accademia, Benátky Sv. Šebastián - ~1455-1467 - Kunxthidtorisches Museum, Vídeň Svatební místnost (Camera degli Sposi) - ~1473 - Ducale Palace, Mantova Mrtvý Kristus - ~1501 - Pinacoteca di Brera, Milán Francesco Gonzaga - ~1460 - Museo Capodimonte, Neapol

PIERO della FRANCESCA (1416? – 1492) PIERO DELLA FRANCESCA (? 1416 nebo 1417, Borgo San Sepolcro v Umbrii - 12. října 1492, Borgo San Sepolcro) byl italský malíř. Život Narodil se v Borgo San Sepolcro, kde také 12. října 1492 zemřel. Malířské vzdělání získal ve florentinské dílně Domenica Veneziana, kde působil jako jeho pomocník od roku 1439. Vytvořil si tam svůj rejstřík světlých, sluncem vybledlých barev. Za přirozený vzhled svých postav vděčil hlavně Massaciovi, s nímž se setkal během tamního pobytu. Vliv Leona Battisty Albertiho pravděpodobně přispěl k jeho zájmu o čistotu a ušlechtilou krásu. Je také znám jako první humanistický malíř quattrocenta. Dařilo se mu kombinovat spontánnost s vědeckými a systematickými zásadami tak, jak to nedokázal nikdo jiný před ním. Roku 1486 přišel o zrak a o šest let později zemřel. Dílo Kristův křest (~1445) - National Portrait Gallery, Londýn Bičování Krista (1445) - Galleria Nazionale delle Marche, Urbino Zvěstování (1455) - kostel sv. Františka, Arezzo Smrt a pohřeb praotce Adama (1452-1466) - kostel sv. Františka, Arezzo Podobizna urbinského vévody (~1465 - 1470) - Galleria degli Uffizi, Florencie Herkules (1465) - Isabella Stewart Gardber Museum, Boston

Piero della Francesca

SANDRO BOTTICELLI (1446 – 1510) Italský renesanční malíř, významný představitel florentské malířské školy. Významná díla: Primavera Zrození Venuše SANDRO BOTTICELLI – Nejznámější díla: Klanění králů (kolem 1475, tempera na dřevě, Galerie Uffizi, Florencie) Na obraze Botticelli namaloval nejen svůj autoportrét, ale také nejvýznamnější příslušníky rodu Medicejů: Cosima I. Starého, Lorenza I. Nádherného a jeho bratra Giuliana. Muž s medailí (kolem 1475, Galerie Uffizi, Florencie) Svatý Augustin ve studovně (freska, 1480, kostel Ognissanti, Florencie) Fresku namaloval na žádost Vespucciů jako protějšek obrazu sv. Jeronýma svého vrstevníka Domenica Ghirlandaia. Pallas Athéna a Kentaur (kolem 1482, Galerie Uffizi, Florencie) Madona Vítězná (kolem 1483, Galerie Uffizi, Florencie) Pomluva (kolem 1495, Galerie Uffizi, Florencie) Ilustrace k Božské komedii (1482–1503, Berlín) Příběh Nastagnia degli Onesti (Museo del Prado, Madrid, Španělsko) Venuše a Mars (National Gallery, Londýn, Anglie) Tento obraz je jedním z nejvýznamnějších Botticelliho děl. Jako antičtí bohové jsou na obraze znázorněni Giuliano Medici a jeho milenka Simonetta Cataneo, provdaná do rodiny Vespucciů. Madona s dítětem a sv. Janem (1468–1469, Musée National du Louvre, Paříž, Francie) Statečnost (1470 Galerie Uffizi, Florencie, Itálie) Výjevy ze života Mojžíšova (1485, freska, Sixtinská kaple, Vatikán, Itálie) Kladení do hrobu (kolem 1490, Alte Pinakothek, Mnichov, Německo) Zvěstování (1489, Galerie Uffizi, Florencie, Itálie) Mystické narození (1501, National Gallery, Londýn, Anglie)

BOTTICELLI: Primavera Primavera (Botticelli) (kolem 1482, tempera na dřevě, Galerie Uffizi, Florencie) Obraz by mohl být vyjádřením lásky Giuliana Medici k prosté dívce Simonettě Cataneo Vespucciové, která je tu zobrazená jako královna slavnosti; namalován na zakázku pro bratrance Lorenza I. Nádherného, pro vilu Reale Lorenza Medici v Castellu BOTTICELLI: Primavera

BOTTICELLI: Zrození Venuše Zrození Venuše (kolem 1484, tempera na plátně, Galerie Uffizi, Florencie); namalován na zakázku pro bratrance Lorenza I. Nádherného.

Umělci MIMO ITÁLII

JAN van EYCK (ok. 1390 – 1441) Vlámský malíř. Jeho dílo ho proslavilo zejm. v Itálii. Představil se jako vynikající novátor, jeden z vynálezců OLEJOMALBY. Proslul zejm. jako autor GENTSKÉHO OLTÁŘE. JAN VAN EYCK – nejznámější dílo: Gentský oltář - 1432 - katedrála Sv. Bavona, Gent, Belgie (ilustruje část apokalypsy sv. Jana; hlavní motiv Klanění božímu beránkovi: mnohafigurální kompozice; oltář obklopují andělé, nad oltářem se vznáší duch svatý v podobě bílé holubice; v popředí vpravo 12 apoštolů, vlevo ti, kdo „uvěřili v Krista dříve, než přišel“ (proroci, církevní otcové, pohan Vergilius v bílém – „křesťan duchem“); nahoře vpravo průvod panen a mučednic) Adam a Eva (desková malba z vnitřního prostoru Gentského oltáře) Zvěstování (malba nacházející se v horní části vnější strany oltáře; čtyři desky nahoře lemované výklenky) Muž v červeném turbanu - 1433 - National Gallery, Londýn (údajný autoportrét; pohled portrétovaného směřuje přímo k divákovi, což je pro pozdní gotické malířství novinkou) Madona kancléře Rolina - ~1433 - Louvre, Paříž (představuje Nicholase Rolina, kancléře Filipa III. Dobrého, jenž klečí před madonou a Ježíškem; zobrazení setkání světské osoby se svatými postavami je neobvyklé; religiózní tématika, ale za románskými okny výhled na město a krajinu) Podobizna manželů Arnolfiniových 1434 - National Gallery, Londýn (dvojportrét Giovanniho Arnofiniho a Giovanny Cenami zachycující jejich svatbu; atmosféra připomíná obrazy s religiózní tématikou, neboť portrét zveličuje hlavní hrdiny a glorifikuje svátost manželství, současně realisticky ztvárňuje typický ceremoniál v té době; jediná svíce na lustru symbolizuje všudypřítomnost Boha; pes stojící u nohou manželů symbolizuje věrnost a oddanost) Portrét Giovanniho Arnofiniho - ~1434 - Staatliche Museen, Gemäldegalerie, Berlín (Giovanni Arnolfini byl kupec z Luccy, který se usadil v Bruggách, Filip III. Dobrý ho jmenoval svým rádcem; na jeho dvoře se Giovanni seznámil s Janem van Eyckem) Kardinál Niccolò Albergati - ~1435 - Kunsthistorisches Museum, Vídeň Madona s dítětem - ~1437 - Staatliche Kunstsammlung, Drážďany Zvěstovaní Panně Marii - 1440 - (The Annunciation),olej na dřevě, Thyssen-Bornemisza Collection, Lugano-Castagnola, Švýcarsko. Madona z Luccy - 1436 - Städelsches Kunstinstitut, Frankfurt (religiózní téma Panny Marie s děťátkem narušuje prostá situace kojení) Madona kanovníka van der Paele - 1436 - Groeningemuseum, Bruggy (název dle zadavatele obrazu, jenž v bílém klečí před Pannou Marií a Ježíškem; scéna se odehrává v apsidě románského kostela, zachyceno v přiblížení, což posiluje intimitu okamžiku; statičnost postav; vlevo stojí sv. Donát, vpravo sv. Jiří)

Gentský oltář (1425-32)

Gentský oltář: Klanění se beránkovi (1432)

Podobizna manželů Arnolfiniových (1434) National Gallery, Londýn

Zdroje a literatura Pijoan, José. Dějiny umění 5. Praha : Odeon 1979 Mráz, Bohumír –Mrázová, Marcela. Encyklopedie světového malířství. Praha 1998 Corrain, Lucia. Giotto a středověké umění. Praha 1996, ISBN 80-7180-098-8 Chastél, André. Giotto. Praha 1991, ISBN 80-207-0169-9