3.2. Kontinuální kultivace 3.3. Další varianty

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
VLIV VNĚJŠÍCH FAKTORŮ   ÚVOD FYZIKÁLNÍ FAKTORY CHEMICKÉ FAKTORY.
Advertisements

Nikola Malá, 3.A Gymnázium U Balvanu březen 2013
Populace Populace je skupina rostlin nebo živočichů určitého druhu, žijí v určitém prostoru Populaci můžeme také charakterizovat jako skupinu živočichů.
Fázové rovnováhy Fáze je homogenní část soustavy oddělená od ostatních fází rozhraním, v němž se vlastnosti mění nespojitě – skokem. Soustavy s dvěma fázemi:
Biotické a abiotické faktory
Fyziologie mikroorganismů
Interakce 2,4-D a etylénu v růstu tabákové BY-2 suspenze
Bakteriologie Určování bakterií.
Biologická diverzita a Indexy biodiverzity
Systémy chovu ryb.
Základy elektrotechniky Přechodové jevy
STANOVENÍ NEJISTOT PŘI VÝPOŠTU KONTAMINACE ZASAŽENÉHO ÚZEMÍ
Omnis cellula e cellula (každá buňka je z buňky)
Reakční kinetika enzymových reakcí; regulace činnosti enzymů
Reakční rychlost Rychlost chemické reakce
Oxidačně-redukční reakce
Reakční kinetika zabývá se průběhem reakcí, rychlostmi reakcí
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
Charakteristika ekosystému
Stacionární a nestacionární difuse.
Populace.
Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“
Reakční kinetika předmět studia reakční kinetiky
2.2. Pravděpodobnost srážky
Fázové rovnováhy Fáze je homogenní část soustavy oddělená od ostatních fází rozhraním, v němž se vlastnosti mění nespojitě – skokem. Soustavy s dvěma fázemi:
DÝCHÁNÍ = RESPIRACE.
Schéma rovnovážného modelu Environmental Compartments
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
Simultánní reakce – následné reakce. Použitím substituce c B ≡ u.v dostáváme pro c B = f(t) výslednou funkci:
Chromatografie Chromatografické dělení je založeno na distribuci separované látky mezi mobilní a stacionární fázi Richard Vytášek 2009.
J. Weiser Laboratoř mikrobiální proteomiky Proteomika jako nástroj ke studiu fyziologických regulací u bakterií.
1. Buněčný typ TYP PROKARYOTNÍ TYP EUKARYOTNÍ
Metabolismus ba kterií. – Bakterie se složením prvků zásadně neliší od ostatní živé hmoty – Stejně jako buňky rostlinné a živočišné obsahují biogenní.
Metabolismus bakterií
okolí systém izolovaný Podle komunikace s okolím: 1.
Uspořádání rostlinného těla
ZDROJ látky, z nichž jsou složena těla, energie která pohání životní činnost a místa nebo prostory k prožívání životních cyklů ESENCIÁLNÍ ZDROJE nejsou.
Základní struktura živých organismů
Reprodukce buněk Nové buňky mohou v současné etapě evoluce vznikat pouze dělením buněk již existujicích. Dělením buněk je zajišťována: Reprodukce jedinců.
2014 Výukový materiál MB Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
PRIMA 2014 Výukový materiál GE Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
POPULACE Výukový materiál EK Tvůrce: Ing. Marie Jiráková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
SLOUŽÍ K:  NEPOHLAVNÍMU ROZMNOŽOVÁNÍ  K RŮSTU MNOHOBUNĚČNÝCH ORGANISMŮ  K REGENERACI MNOHOBUNĚČNÝCH ORGANISMŮ.
Stavba lidského těla.
Mikroorganismy v životním prostředí
Molekulární biotechnologie č.10a Využití poznatků molekulární biotechnologie. Molekulární diagnostika.
Demografie rostlin - populační biologie rostlin. Co je demografie ? Discipl í na studuj í c í změny velikosti populace v čase Snaha o porozuměn í těchto.
EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Roztoky – výpočet koncentrace II, ředění Číslo vzdělávacího materiálu: ICT9/12 Šablona: III/2 Inovace.
Základy molekulární genetiky. Bílkoviny Makromolekuly složené z aminokyselin jedna molekula bílkoviny tvořena obvykle stovkami aminokyselin v živých organismech.
Neboli BUNĚČNÁ BIOLOGIE CYTOLOGIE. Čím se zabývá cytologie? Druhy, tvar a velikost buněk = morfologie Vnitřní stavba, druhy organel = anatomie Pochody.
Stanovení citlivosti mikroorganismů k ATB Mgr. Petra Straková Podzim 2014 Cvičení z obecné mikrobiologie.
Chemické složení živých organismů
Název prezentace (DUMu):
Základní pojmy.
Vztah mezi atmosférou, vodou, horninovým prostředím a člověkem
Příklad k řešení CHEMICKÁ RECYKLACE PET
Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Lékařská mikrobiologie I Růst bakterií, růstová křivka
Buňka JE ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ A FUNKČNÍ JEDNOTKOU
Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Reprodukce buněk Nové buňky mohou v současné etapě evoluce vznikat pouze dělením buněk již existujicích. Dělením buněk je zajišťována: Reprodukce jedinců.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Ekologie živočichů
Paliva Benešová Markéta 2015/16.
DÝCHÁNÍ = RESPIRACE.
Buněčný cyklus buněčný cyklus (generační doba) - doba mezi dvěma mitózami (rozdělení buňky na dvě dceřinné) - velmi variabilní, podle typu tkáně.
Základní škola a mateřská škola, Šaratice, okres Vyškov
4. Buňky.
Prokaryotická buňka.
AUTOR: Mgr. Radoušová Marcela
Transkript prezentace:

3.2. Kontinuální kultivace 3.3. Další varianty RŮST A MNOŽENÍ BAKTERIÍ   Životní cyklus Růst buňky Množení v populaci 3.1. Vsádková kultivace 3.2. Kontinuální kultivace 3.3. Další varianty 4. Kultivace smíšených kultur

Životní cyklus Doba mezi dvěma děleními buňky = generační doba = uspořádaná sekvence jednotlivých biochemických a morfologických událostí od vzniku buňky do jejího rozdělení Doba mezi dvěma děleními buňky = generační doba Hlavní součásti: Syntesa buněčného materiálu Replikace DNA Vlastní rozdělení buňky Doba pro replikaci nemusí být totožná s generační dobou

1 2 3 4

Růst buňky růst individuální buňky, = nárůst objemu, zvětšování velikosti tím, že stavební látky se ukládají v „růstových zónách“ růst bakteriální populace („růstová křivka bakterií“) = nárůst počtu buněk v množící se populaci; charakterizována dobou zdvojení („T“) populace

Vsádková kultivace = statická kultivace = batch culture Do množící se populace se nezasahuje, prostředí je modifikováno pouze přítomnými buňkami; uzavřený systém Hlavní fáze: 1. Lag fáze buňky se přizpůsobují – synthesa enzymů buňky se nemnoží (možný pokles počtu) – synthesa nových komponentů délka – stáří buněk, složení prostředí, vnější faktory 2. Fáze fyziologického mládí adaptace dokončena, začíná dělení kultura velmi citlivá na vnější vlivy 3. Exponenciální (logaritmická) fáze intenzivní množení – nejkratší doba zdvojení buňky nedorůstají maximální velikosti rychlost růstu konstantní („přímka“) intenzivní spotřeba živin maximální produkce primárních metabolitů (CO2, kyseliny, alkoholy...) 4. Stacionární fáze počet živých buněk je konstantní počet umírajících = počtu vzniklých důvod: dosažení „M“ koncentrace spotřebovány živiny nahromadění metabolitů doba zdvojení = 0 intenzivní produkce sekundárních metabolitů 5. Fáze odumírání počet buněk se snižuje (logaritmicky) doba zdvojení < 0 (záporná)

Matematické charakteristiky Délka lagu Generační doba Doba zdvojení (T) Počet buněk (N) Počet dělení (generací) 0 1 2 4 n Počet buněk 1 2 4 8 2n Obecná rovnice (pro exponen. fázi): Nt = N0 * 2n kde N je počet buněk v čase t N0 je počet buněk v čase t0 n je počet generací n = t/T T je doba zdvojení N = N0 * 2t/T (důležitá rovnice pro výpočet T) Specifická růstová rychlost (μ) = přírůstek počtu buněk (biomasy…) za časovou jednotku vztažený k počátečnímu množství buněk (biomasy…) μ = (dN/dt)/N0 μ = μMAX*S/(Ks + S) Ks je saturační konstanta živiny S Růstový výtěžek (Y) = množství biomasy na množství spotřebované živiny (S) Y = dN/dS   Přiklady využití vsádkové kultivace: etanol, antibiotika, jogurt….

Kontinuální kultivace = otevřený systém – regulace vybraných parametrů z vnějšku: množství živin množství metabolitů množství buněk buňky udržujeme v logaritmické fázi Dva hlavní systémy: Chemostat regulace – chemické parametry sterilní medium je doplňováno a kultivační medium s buňkami odstraňováno (konstantní rychlost) rychlost výměny určována spotřebou limitující živiny a dobou zdvojení   Turbidostat regulace – udržení stanoveného počtu buněk v populaci rychlost doplňování je variabilní živiny obvykle v nadbytku Výhody kontinuální kultivace: Vyšší využití biofermentoru Nevýhody: Horší využití živin Příklady využití: kyselina octová, čištění odpadních vod, trávicí trakt

Kontinuální kultivace: Varianty: chemostat turbidostat

Další varianty kultivace: Submersní – růst v celém profilu prostředí Povrchová – růst na povrchu substrátu Diauxie (polyauxie) – složená růstová křivka, dáno postupným využíváním živin Synchronizovaná – většina buněk ve stejné části životního cyklu (např. po chladovém šoku = zabránění dělení, ale růst neomezen) Homogenní – charakteristika ve všech částech fermentoru shodná Heterogenní – koncentrace živin + buněk + metabolitů ve fermentoru rozdílná Kultivace s imobilizovanými buňkami (enzymy) – buňky uchyceny na nosiči (nejsou v mediu)

Kultivace smíšených kultur (dříve uvedená pravidla platí pro monokulturu) – ve směsných podstatně složitější Symbiosa – vzájemný vztah 2 organismů: mutualismus – pro oba výhodné komensalismus – výhodné pro jednoho partnera, druhý není ovlivněn parasitismus – jeden z partnerů zvýhodněn, druhý poškozován antagonismus (amensalismus) – jeden z partnerů poškozován, druhý neovlivněn kompetice – oba partneři poškozováni; např. soutěžení o živiny a prostor; (competitive exclusion) syntrofismus – vzájemná „spolupráce“ při produkci růstových faktorů, výměně živin apod. predace – jeden organismus slouží jako „kořist“ druhému