Krkonošský národní park Krkonoše jsou nejvyšší české pohoří. Nachází se zde nejvyšší hora České republiky - Sněžka (1602 m.n.m.). Pro své mimořádné přírodní bohatství bylo území Krkonoš vyhlášeno národním parkem.

Obsah Rozdělení do zón Geologie Vegetační stupně Vodstvo Krkonošské jámy Podnebí Turistika Závěr Sněžka

Rozdělení zón I.zóna+ II.zóna: Zákaz - pohybu mimo vyznačené turistické a lyžarské trasy, sběru lesních plodin, lezení po skalách, odchytávání živočichů, volné pobíhání psů, rozdělávání ohně, táboření, organizace hromadných sportovních akcí, provozování vodních sportů. III.zóna: přístup bez omezení, povolení táboření na místech k tomu určených.

Geologie Počátek geologické historie Krkonoš bývá pokládán do konce starohor před asi 700 miliony let. Tehdy došlo k pohybu zemských ker, hercynské vrásnění, a původní mořské usazeniny byly přeměněny na nejstarší krkonošské krystalické břidlice. Krkonoše dostaly svůj nynější tvar až ve třetihorách. Břidlice Břidlice

Vegetační stupně Submontánní {podhorský} (400 až 800 m n.m.) – spíše listnaté lesy, které byly ale většinou vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami.

Vegetační stupně Montánní {horský} (800 až 1200 m n.m.) – horské smrčiny, dnes poškozovány vlivem průmyslových imisí(chemické škodliviny, kouř)

Vegetační stupně Subalpínský (1200 až 1450 m n.m.) - v tomto stupni, na náhorních plošinách a v jejich okolí, se koncentrují nejcennější ekosystémy Krkonoš: klečové porosty, přirozené i druhotné smilkové louky a severská rašeliniště.

Vegetační stupně Alpínský (1450 až 1602 m n.m.) – patří sem nejvyšší vrcholky Krkonoš (Sněžka 1602, Studniční a Luční hora, Kotel, Vysoké kolo). Je zde bylinná vegetace, lišejníky a mechorosty. Ostružiník moruška Lišejník

Vodstvo Řeky: pramení zde Úpa, Labe(Labská louka), Mumlava, Jizerka Vodopády: nejvyšší je Pančavský (140 m), Horní úpský (120 m), Mumlavský (90 m) a Labský (45 m) Jezera: Na české straně je jen malé Mechové jezírko ledovcového původu, které se nachází v údolí Kotelského potoka pod kotelskými jámami. Potom jsou ještě jezírka v rašeliništích tzv. rašelinná oka. Mumlavský vodopád Labský vodopád

Krkonošské jámy Prudké skalnaté srázy, je jich celkem 15 Nejznámější jsou: Úpské, Studniční, Kotelní a Labské jámy Největší jsou Sněžné jámy na polské straně Kotelní jámy Úpské jámy

Podnebí Pro Krkonoše jsou typické drsné horské podnební poměry. Jsou též velmi bohaté na srážky, především sněhové a dokáží se velmi rychle měnit. Na vrcholových partiích leží souvislá sněhová pokrývky 70 - 180 dní v roce. Průměrná roční teplota je +6°C až 0°C.

Turistika Díky svým krásám a sněhovým podmínkám se Krkonoše staly jedním z nejvyhledávanějších míst rekreace v České republice. Špindlerův mlýn - nejvýznamnější zimní středisko Jánské lázně - světoznámé lázeňské město Vrchlabí – Muzeum KRNAPu Pec pod Sněžkou - významný lyžařský areál Sněžka - nejstarší budova na Sněžce je rotundová kaple sv. Vavřince

Závěr Vypracovali: Vaisarová, Trmalová Nejvyšší bod: Sněžka (1602 m) Podřazené celky: Krkonošské hřbety, Krkonošské rozsochy, Vrchlabská vrchovina Horniny: žula, svor, břidlice, vápenec Nejvyšší pohoří ČR Povodí: Labe, Odra Rozloha(ČR): 454 km² Sousední celky: Jizerské hory, Rudawy Janowickie, Broumovská vrchovina, Krkonošské podhůří Zdroje: Wikipedia, obrazky.cz, hory.krkonose.cz, ceskehory.cz Vypracovali: Vaisarová, Trmalová