Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_JIROCHOVA _17 Tematická oblast:Psychologie Cílová skupinažáci školy Téma:Psychologie nemoci Anotace: Seznámení studentů s prožíváním a chováním v průběhu nemoci, psychologickou péčí o hospitalizované pacienty, hospitalizmem Autor:Mgr. Eva Jirochová Datum vytvoření:

 Při ošetřování je třeba nemocného chápat HOLISTICKY (bio-psycho-sociální model člověka)  Důležité – zdravotník musí umět naslouchat a komunikovat + odborné znalosti  Rozvoj techniky ve zdravotnictví = DEHUMANIZACE

 Zdraví je perfektní tělesný, duševní i sociální stav bez nemocí a obtíží (dle WHO)  Málokdy je tento stav naplněn, většina lidí má drobné zdravotní potíže a přesto se cítí zdrávi  Zdraví lidé často podceňují nutnost o své zdraví pečovat („Zdraví lidé mají spoustu přání, nemocní jen jedno“)  Nemoc je porucha zdraví

 Nemoc mění obvyklý způsob života a individuálně dochází k adaptaci na nemoc  Nemoc - akutní, chronická, cyklická, nevyléčitelná, chirurgické výkony,zdravotní postižení a omezení hybnosti, postižení či ztráta smyslu  Nemoc je považována za náročnou životní situaci

 Rozdíl mezi akutní a chronickou nemocí  Prognóza nemoci  Nepříznivě působí bolest, strach, úzkost a bezmocnost  Někdy se nemocný dostává do nadlimitní zátěže a nastává DISTRES  Boj s distresem se nazývá COPING (umět si poradit, vypořádat se)

 Někteří nemocní zvládají onemocnění, hledají řešení…  Zvládání emocí v situacích neovlivnitelných (př. amputace DK):  A) pozitivní zvládání – RHB, relaxace…  B) nevhodné strategie – alkohol, drogy, suicidum…

 Nemocnice přináší jiné, neznámé prostředí  Pacient přichází s obavami, úzkostný  Pacient se setkává s novými lidmi, je mu udíleno mnoho příkazů a zákazů, musí sepřizpůsobit chodu oddělení  Mnohdy se neorientuje, nerozumí příkazům, sdílí pokoj s cizími lidmi, oddělen od rodiny, chybí mu zájmy, nemůže situaci ovlivnit

 Depersonalizace  Neosobní jednání  Rozhovory (není mu nasloucháno, ale neustále je dotazován)  Potřeby  Aktivita (dobrý pacient je „pasivní“)  Bolest  Informovanost  Sebekontrola (pokud člověk nemá možnost řídit běh dění, je to pro něho velice těžká situace – distres)  Sociální izolace  Zúžen okruh zájmů

 1. Umění naslouchat nemocnému = aktivní naslouchání + umožnit vyjádřit potíže + empatie  2. Umění navazovat kontakt a komunikace  3. Odborné znalosti

 A) adaptace bez větších problémů – omezení bere pacient jako přechodné a dočasné  B) zdánlivé přizpůsobení se – narušuje pravidla  C) otevřené protesty – kritizuje, stěžuje si, „obtížný pacient“  D) rezignace – pacient v roli nemocného, regrese, závislost

 1. PATERNALISTICKÝ = tradiční, orientovaný na nemoc a lékaře, pacient „dítě“ X lékař „otec“  2. PARTNERSKÝ - důraz na osobní kontakt, nemocný je partnerem lékaře, průběžné a adekvátní informování P, holistický přístup, zájem o prožívání nemoci

 = soubor změn chování, ke kterým dochází v důsledku špatného přizpůsobení se delší hospitalizaci (ústavy, léčebny)  Nejčastěji se vyskytuje u dětí, u kterých je pak poškozen vývoj, někdy nenapravitelně  Příčina hospitalismu a poškození vývoje u dětí = deprivace v oblasti emoční, senzorické, intelektové

 Hospitalismus se vyskytuje i u starších lidí – LDN, domovy důchodců  Není-li nemocný stimulován, aktivizován stává se závislým, pasivním a pohodlným

 KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie nemoci. Praha: Grada, 2002, ISBN