Buněčný cyklus je cyklus, kterým prochází eukaryotická buňka od svého vzniku po další dělení doba trvání cyklu se nazývá generační doba buněčný cyklus se skládá : a) z fází přípravných (souborně nazývaných jako interfáze) b) mitózy nebo meiózy (dělení buňky)

G0 fáze - fáze, kdy se buňka již dále nedělí, zastavení buněčného cyklu, nastává u diferencovaných buněk pokud se již buňka nemá dále dělit, vstoupí do G0 (nula) fáze, místo do G1 fáze G1 fáze (50 %) - buňka roste, tvoří se RNA a proteiny, připravuje se zásoba nukleotidů a enzymů pro replikaci DNA S fáze (30 %) - DNA se replikuje na dvojnásobné množství, každý chromosom je na konci této fáze zdvojený – tvořený 2 chromatidy G2 fáze (15 %) - zdvojování organel, vytváří se dělící vřeténko M fáze (mitóza, meióza) (5 %) - dělení jádra (karyokineze), dělení buňky (cytokineze)

mitóza – dělení, které je typické pro všechny buňky mimo pohlavní buňky nejprve se dělí jádro a pak celá buňka probíhá u všech eukaryotických buněk (rostliny, živočichové, houby) 4 fáze: a) profáze b) metafáze c) anafáze d) telofáze

profáze chromozómy – spiralizace, ztlušťování, jsou barvitelné zaniká jaderná membrána jádra a jadérko vzniká dělící (achromatické) vřeténko

metafáze chromozómy se seřazují do rovníkové (ekvatoriální) roviny v jádře mateřské buňky dále se navazují pomocí centroméry na vlákna dělicího vřeténka

anafáze chromozómy se podélně rozdělí vlákna dělícího vřeténka se zkracují chromatidy jsou přitahovány k pólům mateřské buňky

telofáze a cytokineze zaniká dělící vřeténko vzniká jaderná membrána a jadérko buňka se rozdělí ve dvě dceřinné

Meióza redukční dělení probíhá u eukaryotických pohlavních buněk z jedné buňky mateřské vznikají čtyři buňky dceřiné s polovičním počtem chromozómů dvě po sobě následující mitózy (heterotypické a homeotypické dělení)

Homotypické dělení: a) profáze I b) metafáze I c) anafáze I d) telofáze I Heterotypické dělení: a) profáze II b) metafáze II c) anafáze II d) telofáze II

PROFÁZE I. může trvat několik hodin až dní, i několik roků,lze ji rozdělit na 5 etap: leptotene - (řec. leptos=tenký, tene=nit) – chromosomy se spiralizují zygotene - (zygon=dvojitá nit) - homologní chromozómy se přikládají podélně těsně k sobě v některých úsecích na homologních chromosomech dochází k propletení nesesterských chromatid, vznikají tak bivalenty homologní chromosomy jsou stejně velké, mají stejné umístění centromery, obsahují stejné soubory genů

pachytene - (pachys=tlustý) – každý chromosom v bivalentu se podélně rozdělí vznikají tak 4 chromatidy, v místech propletení nesesterských chromatid dojde k jejich přetržení a k znovuspojení tento proces se nazývá crossing over a díky němu dochází k výměně genů mezi nesesterskými chromatidami

diplotene- (diplos=dvojitý)- dvojice homologních chromosomů jsou spojeny pouze v místech, kde proběhl c.o, tato místa jsou ve světelném mikroskopu viditelná jako překřížení (chiasmata) diakineze- (diakino=rozpojuji) - zaniká jaderná membrána a jadérko chiazmata se posunují ke koncům nesesterských chromatid

METAFÁZE I. diferencuje se dělicí vřeténko a homologní chromozómy se staví do ekvatoriální roviny navzájem přes sebe přeloženými konci chromatid

ANAFÁZE I. z každého bivalentu se uvolňují nerozštěpené dvouchromatidové chromozómy a ty se rozestupují k protilehlým pólům dělicího vřeténka

TELOFÁZE I. vznikají 2 haploidní dceřinné buňky

PROFÁZE II. odpovídá telofázi předchozího dělení

METAFÁZE II. probíhá u obou dceřinných buněk vzniklých I.dělením synchronizovaně chromozómy zaujmou polohu v ekvatoriální rovině

ANAFÁZE II. dochází k podélnému rozštěpení centromér a k rozchodu jednotlivých chromatid k pólům dělicího vřeténka

TELOFÁZE II. odpovídá telofázi mitózy