Radiové vlny Radiové vlny se využívají zejména k přenosu informací v rozhlasové, televizní a telekomunikační technice a k přenosu dat. Rozsah vlnových délek radiových vln je od kilometrových po centimetrové. Radiové vlny se dělí podle délek vlna na extrémně dlouhé, velmi dlouhé, dlouhé, střední, krátké, velmi krátké a ultra krátké vlny.

Satelity a GPS Satelit (družice) je obecně těleso pohybující se kolem jiného, většího tělesa. Umělé družice jsou lidskými výtvory. Prvním byl Sputnik 1 vypuštěný SSSR v roce 1958. V současnosti se kolem Země pohybuje několik stovek družic a umělé družice mají i naše nejbližší planety Mars a Venuše. Podle účelu se satelity dělí na vědecké, meteorologické, vojenské, špionážní, navigační a telekomunikační. Pohybují se po drahách různě vzdálených od Země. Ve vzdálenosti 36 000 km se nachází tzv. geostacionární stanice. Doba oběhu je stejná jako doba rotace Země kolem vlastní osy – telekomunikační satelity. GPS – globální poziční systém využívá 24 satelitů ve vzdálenosti 22 000 km. GPS přijímač detekuje data, které vysílají satelity o své poloze a času a z nich určí polohu na Zemi.

Mikrovlny Mají vlnovou délku 1 mm – 1 m a kmitočet 0,3 – 300 GHz. Generátorem mikrovln je magnetron. Využití: Radar – vysílá pulsy mikrovln a zjišťuje dobu mezi vysláním a odrazem vlny od překážky, určí vzdálenost a zobrazí předmětu na monitoru. Používá se u vzdušné, pozemní i vodní dopravy. Mikrovlnná trouba – vlny s délkou 12 cm pronikají do potraviny, rozkmitávají hlavně molekuly vody a tím prohřívají potraviny rovnoměrně. Sušení dřeva, bylin, zdiva, knih funguje na podobném principu jako ohřev potravin v mikrovlnné troubě. Prohřívání lidského těla při léčbě kloubů. Wi – Fi – přenos dat. Rozhánění davů usměrněným mikrovlnným paprskem. Likvidace dřevokazného hmyzu v nábytku.

Infračervené záření Mají vlnovou délku 760 nm – 1 mm a kmitočet 0,3 – 400 THz. Je považováno za tepelné záření, jejich zdrojem je jakékoli těleso s teplotou vyšší než 0 K (absolutní nula). Lidským okem neviditelné, např. hadi jsou schopni jej vidět. Člověk může toto záření spatřit pomocí přístrojů převádějících IR záření na viditelné světlo. Jedná se o infra kameru (termokamera, termovize), infra brýle, infra fotoaparát. Využití: Přenos dat – infraportem nebo po optickém vláknu. Dálkové ovladače – ovládání televize, rozhlasu, hraček, …. Vytápění – IR panely vytápí byty i sauny Léčba a diagnostika – prohříváním se léčí a zároveň podle vyzařování IR záření můžeme sledovat prokrvení orgánů. Vyhledávání pohřešovaných osob – pomocí vrtulníků s infrakamerou. Stavebnictví – zjišťování úniku tepla z budov.

Světlo Mají vlnovou délku 390 až 760 nm, což odpovídá frekvenci 400 až 770 THz. Tzv. bílé světlo se skládá ze spektra barev, mezi něž patří šest základních (červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, fialová). K rozkladu bílého světla na spektrum dochází při lomu světla na rozhraní – duha, CD, optický hranol. Až 80% informací vnímá člověk pomocí zraku. Zrakový vjem vzniká dopadem světla na sítnici a jeho zpracováním v mozku. Vady oka: krátkozrakost – oko není schopné zaostřovat vzdálené předměty, vada se koriguje rozptylkami. dalekozrakost – oko není schopné zaostřovat blízké předměty, vada se koriguje spojkami. astigmatismus – nepravidelnost rohovky neumožňuje vytvořit ostrý obraz na sítnici, vada se koriguje speciálními torickými čočkami. barvoslepost (daltonismus) – většinou se jedná o neschopnost rozeznat červenou a zelenou.

Ultrafialové záření Má vlnovou délku 10 až 390 nm, což odpovídá frekvenci 770 THz - 30 PHz. Lidskému zraku neviditelné, ale pro některé ptáky a hmyz viditelné. Ve zvýšeném množství je pro kůži nebo oko nebezpečné. Je pohlcováno ozonosférou. UV záření se dělí na UVA, UVB a UVC. UVA tvoří 99% tohoto záření, nezpůsobuje poškození kůže, naopak je nezbytné k tvorbě vitamínu D v kůži. UVB složka je zastoupena 1% a právě toto je záření způsobující spáleniny nebo genetické mutace projevující se nádory kůže. UVC prakticky na Zemi nedopadá, je pohlceno v atmosféře. Využití UV záření v praxi: dezinfekce vzduchu, vody i povrchů kontrola pravosti bankovek, cenin, platebních karet podpůrná léčba kožních nemocí (akné) polymerace některých plastů zviditelnění např. vybledlých textů v historických knihách, biologických stop na místě činu, některých minerálů, atd.

Rentgenovo záření Má vlnovou délku 10 nm – 1 pm, což odpovídá frekvenci 30 PHz - 300 EHz. W. C. Röntgen ho objevil při zkoumání katodového záření. Jedná se o ionizující záření s velkou pronikavostí a může být ve větších dávkách lidskému zdraví nebezpečné. Proto se při rentgenování používají na nevyšetřované části těla olověné zástěry pohlcující záření. Využití rentgenova záření v praxi: diagnostika v lékařství - RTG krystalografie – výzkum krystalů defektoskopie – zjišťování vad v odlitcích nebo svarech kontrolní rentgeny – kontrola zavazadel na letištích

Laser Laser je zdroj světla, který na rozdíl od ostatních zdrojů vysílá monochromatické a koherentní záření. Z tohoto důvodu se světlo nerozptyluje, a zůstává soustředěné do malého bodu. Tím se může přenášet velké množství informací nebo energie. Laser obsahuje aktivní prostředí, které se nabíjí světlem, el. proudem, nebo chem. reakcí. Dojde k přechodu elektronů do vyšší vrstvy (exitace). Zrcadla uzavírající aktivní prostředí (rezonátor) ještě znásobí nabití, které je v okamžiku uvolněno ve formě paprsku. Využití laseru v praxi: řezání materiálů, operace očí, „vrtání“ zubů, odstraňování tetování a kožních chorob, přenos informací (DVD,CD), tisk (laserové tiskárny), měření vzdáleností, ukazovátka, atd