Elektromagnetické spektrum

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Interakce ionizujícího záření s látkou
Advertisements

Základní škola Zlín, Nová cesta 268, příspěvková organizace
Historie chemie E = m c2 Zákon zachování hmoty:
Model atomu.
Kvantové fotodetektory a optoelektronické přijímače X34 SOS 2009
Fyzika atomového obalu
SPEKTROSKOPICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK
Architektura elektronového obalu
Kvantová fyzika hanah.
Elektromagnetické vlnění
Radiální elektrostatické pole Coulombův zákon
FYZIKA PRO IV. ROČNÍK GYMNÁZIA - OPTIKA
Atomová fyzika Podmínky používání prezentace
Vlny a částice Podmínky používání prezentace
Fotoelektrický jev Jeden z mechanizmů přeměny primárního záření (elektromagnetické) na sekundární (elektronové = beta) Dopadající foton způsobí ionizaci.
47. Základní pojmy kvantové fyziky
Optické metody.
KVANTOVÁ OPTIKA 16. Fotoelektrický jev
OPTICKÁ EMISNÍ SPEKTROSKOPIE
KEE/SOES 6. přednáška Fotoelektrický jev
Relace neurčitosti Jak pozorujeme makroskopické objekty?
Základy vlnové mechaniky - vlnění
Název školyIntegrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380 Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/ Inovace vzdělávacích metod EU.
Kvantově mechanické představy
VÝVOJ PŘEDSTAV O STAVBĚ ATOMU
Elektromagnetické záření látek
Kvantové vlastnosti a popis atomu
BALMEROVA SÉRIE VODÍKU
Digitální učební materiál
Elektronový obal atomu
Autor:Ing. Jiří Šťastný Předmět/vzdělávací oblast:Fyzika Tematická oblast:Optika Téma:Fotoelektrický jev Ročník:4. Datum vytvoření:Únor 2014 Název:VY_32_INOVACE_ FYZ.
Fysika mikrosvěta Částice, vlny, atomy. Princip korespondence  Klasická fysika = lim kvantové fysiky h→0  Klasická fysika = lim teorie relativity c→∞
Dvouštěrbinový experiment
Astronomická spektroskopie Fotometrie
VNĚJŠÍ FOTOELEKTRICKÝ JEV
Vejmola, Jan Jirásek, Michael supervizor: Ing. Pospíšil, Vladimír
Jak pozorujeme mikroskopické objekty?
Homogenní elektrostatické pole Jakou silou působí elektrické pole o napětí U = 100 V na elektron, je-li vzdálenost elektrod 1 cm? Jaké mu uděluje zrychlení?
záření černého tělesa - animace
Veronika Pekarská ČVUT - Fakulta biomedicínského inženýrství
Vybrané kapitoly z fyziky Radiologická fyzika
Fyzika kondenzovaného stavu
Kvantová fyzika: Vlny a částice Atomy Pevné látky Jaderná fyzika.
Fotodetektory pro informatiku X34 SOS semináře 2008
Kmity krystalové mříže  je nutné popisovat pomocí QM  energie tepelného pohybu je kvantovaná  je principiálně nemožné pozorovat detaily atomového a.
Radiologická fyzika Rentgenové a γ záření 22. října 2012.
Základy kvantové mechaniky
Atomy nejsou dále dělitelné chemickými postupy (využití chemických reakcí). •Po objevu vnitřní struktury atomu a jeho jádra víme, že atomy nepředstavují.
10. Elektromagnetické pole 10.3 Střídavé obvody
Fotoelektrický jev Mgr. Kamil Kučera.
Zdroje světla.
Model atomu 1nm=10-9m 1A=10-10m.
Balmerova série vodíku
Vysvětlení? problém vnitřní struktury atomů- kladný a záporný (elektrony) náboj - radioaktivita, rozpady - kolik elektronů v atomu - rozložení náboje -
FOTOELEKTRICKÝ JEV.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_41_05 Název materiáluFotoelektrický.
INSTRUMENTÁLNÍ METODY. Instrumentální metody využití přístrojů.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_41_09 Název materiáluKvantování.
Název školy:Gymnázium, Roudnice nad Labem, Havlíčkova 175, příspěvková organizace Název projektu:Moderní škola Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/
Specifické vlastnosti laseru jako zdroje optického záření Princip laseru V čem mohou být lasery nebezpečné ? L A S E R Typy laserů a jejich využití Krize.
Částicový charakter světla
Spektroskopie.
Název školy: Gymnázium, Roudnice nad Labem, Havlíčkova 175, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/
Fyzika kondenzovaného stavu
Radiologická fyzika Rentgenové a γ záření 4. listopadu 2013.
TĚLESO A LÁTKA.
Fotoelektrický jev Viktor Šťastný, 4. B.
Kvantová fyzika.
Fyzika elektronového obalu
Balmerova série atomu vodíku
Transkript prezentace:

Elektromagnetické spektrum Frekvence () Vlnová délka (λ) λ  = c Rychlost světla (c = 2.997 x 108 m/s )

Spojité spektrum 2

Příklad čárového spektra (emisní spektrum vodíku) 3

Elektromagnetické záření a atomová spektra Spektrum: charakteristický vzor vlnových délek absorbovaných nebo emitovaných látkou Emisní spektrum: vzniká při spontánní emisi záření z excitovaného atomu nebo molekuly Čárové spektrum: spektrum obsahuje pouze jisté vlnové délky (čárové spektrum je typické pro plyny) Balmer (1885) pozoroval čárové spektrum vodíku ve viditelné oblasti při vlnových délkách 656.3 nm, 486.1 nm, 434.0 nm, 410.1 nm Balmerova rovnice: kde n = 3, 4... Rovnice byla navržena empiricky, R = Rydbergova konstanta = 1.097x107 m1

Emisní spektrum vodíkového atomu Postupně byla pozorována emisní spektra vodíku i v dalších spektrálních oblastech: Lymanova série ultrafialové Paschenova, Brackettova, Pfundova infračervené Balmerova-Rydbergova rovnice je rozšířením původního Balmerova vztahu: kde m = 1, 2, 3,… a n = 2, 3, …(nejméně m + 1) Emisní čára při nejdelší vlnové délce odpovídá n = m + 1 Čáry při nejmenších vlnových délkách (emisní hrana) jsou pozorovány když n =  Př.: Určete vlnovou délku první čáry v Paschenově sérii (m = 3, n = 4). Př.: Najděte nejkratší vlnovou délku v Paschenově sérii (m = 3, n = ).

Kvantování energie a fotoelektrický jev Planck (1900): energie může být vyměňována pouze po určitých nespojitých násobcích (energie je kvantována). Fotony mají energii kde h (Planckova konstanta) = 6.63x1034J.s Vyšší frekvence tedy znamená vyšší energii fotonu (u vlnové délky jde o nepřímou úměru) Př.: Vypočtěte energii fotonu s vlnovou délkou 700 nm. Fotoelektrický jev: E = h  h0 kde 0 = mezní frekvence Einstein (1905): energie emitovaného elektronu je přímo úměrná energii dopadajícího fotonu, pro emisi musí být překročena mezní hodnota frekvence (ta závisí na konkrétní látce) Celková energie proudu emitovaných fotonů o stejné frekvenci je tedy: kde n = 1, 2, ...

Bohrův model (vodíkového) atomu Bohr (1913) vycházel z Planckovy představy a postuloval, že elektrony se mohou pohybovat pouze po určitých kruhových drahách (orbity, orbitaly) kolem atomového jádra a při tomto pohybu nemění svoji energii. Energii mohou přijímat nebo uvolňovat pouze při přechodu mezi dvěma orbitaly – jejich energie je kvantována. Předpoklady vedly k následujícím závěrům: Poloměr orbitalu: rn = n2r1. Energie orbitalu: En = E1/n2 = 21.93x1019J/n2 kde E1 = energie nejstabilnějšího vodíkového orbitalu, E1<E2<E3. Nejstabilnější stav E1,r1 = základní stav. Vyšší energetické stavy = excitované stavy. Při přechodu elektronu mezi energetickými hladinami je emitován nebo absorbován foton, jehož energie odpovídá rozdílu energií příslušných dvou hladin.

Odvození pro Bohrův model atomu vodíku Rovnováha sil: Kvantovací podmínka: Řešení pro rychlost a poloměr: Celková energie:

Emisní čáry v Bohrově modelu vodíkového atomu Je-li Ei = výchozí energetický stav a Ef = konečný energetický stav, energie přechodu je: E = Ei  Ef Teorie a experiment souhlasí v případě spekter vodíku, ale ne u víceelektronových prvků Hlavní potíž Bohrova modelu spočívá v tom, že kombinuje kvantové představy s klasickou mechanikou pohybu elektronu

Vlnově-korpuskulární povaha světla a hmoty Světlo se chová analogicky jako hmota, protože může nabývat pouze jistých energií Světlo tedy vykazuje vlastnosti vlnění i hmoty  totéž platí i pro hmotu Einsteinova rovnice zachycuje dualitu světla: E = mc2 chování jako částice E = h chování jako vlnění duální chování jako částice a vlna zároveň Dualita hmoty je patrná po záměně rychlosti světla (c) rychlostí částice (v): kde  se nazývá de Broglieho vlnová délka pohybující se částice Př.: Určete de Broglieho vlnovou délku člověka o hmotnosti 90 kg, který se pohybuje rychlostí 10 m/s.

Kvantová mechanika Kvantová mechanika poskytuje univerzální popis elektronové distribuce v atomech Heisenbergův princip neurčitosti (1925) postuluje nemožnost stanovit zároveň s absolutní přesností polohu a hybnost: Schroedinger (1926) použil tento koncept k odvození rovnice, která popisuje částice vlnovou funkcí. Elektronům je dovoleno se pohybovat kdekoliv Řešením Schroedingerovy rovnice je vlnová funkce , fyzikální význam má její druhá mocnina (hustota pravděpodobnosti) Pro vodíkový elektron je nejvýhodnější energetický stav sféricky symetrický

Schroedingerova rovnice

Kvantová mechanika a atomové orbitaly Orbitaly mají charakteristický tvar a pozici, popsané 4 kvantovými čísly: n, l, ml, ms. Všechna kromě ms jsou celá čísla. Hlavní kvantové číslo (n): hodnoty 1... Udává energii orbitalu (energetické slupky). Vedlejší kvantové číslo (l): hodnoty l = 0 do n1. Udává tvar podslupky. l = 0, 1, 2, 3, 4,… se běžně nahrazují symboly s, p, d, f, g,... Podslupky se tedy zapisují 1s, 2s, 2p, atd. Magnetické kvantové číslo (ml): hodnoty od l do +l. Udává prostorovou orientaci podslupky. Celkový možný počet orbitalů je tedy 2l+1. Např. podslupka s má 1 orbital, podslupka p 3 orbitaly. Spinové kvantové číslo (ms): hodnoty 1/2. Je důsledkem magnetického pole indukovaného rotujícími elektrony. Pauliho vylučovací princip: žádné dva elektrony v atomu nemohou mít stejná všechna kvantová čísla.

Povolené kvantové stavy

Energie orbitalů ve vodíkovém atomu

Tyto odlišnosti postihuje výstavbový princip Energie orbitalů ve víceelektronových atomech U vodíkového atomu mají orbitaly se stejným hlavním kvantovým číslem stejnou energii V jiných prvcích se energie orbitalů se stejným hlavním kvantovým číslem mírně liší v důsledku vzájemných interakcí elektronů Tyto odlišnosti postihuje výstavbový princip

Obsazování orbitalů ve víceelektronových atomech

Sternův-Gerlachův experiment Svazek vodíkových atomů se po průchodu magnetickým polem rozštěpí na dva paprsky, které korespondují se spinem na příslušných atomech. 18

Diamagnetická látka není přitahována magnetickým polem. Magnetické vlastnosti atomů Ačkoli pohybující se elektron indukuje magnetické pole, dva elektrony s opačným spinem se v magnetickém účinku ruší. Kladnou magnetickou susceptibilitu tedy vykazují pouze atomy s nespárovanými elektrony. Paramagnetická látka je slabě přitahována magnetickým polem, obvykle v důsledku nepárových elektronů. Diamagnetická látka není přitahována magnetickým polem. 19

Tvar 1s orbitalu

Tvary 2p orbitalů

Tvary 3d orbitalů

Emisní a absorpční atomová spektra Emisní spektrum atomu síry 23

Molekulová spektra 1) Mohou se měnit elektronové stavy – přeskoky elektronů v molekulových orbitalech 2) Mohou se pohybovat atomová jádra v rámci jedné molekuly – mění se rotační a vibrační stavy 24

Příklady vibračních stupňů volnosti 25

Příklady rotačních stupňů volnosti 26