Spalovna odpadů společnosti Zentiva, a.s. Praha

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
3 Separace SO2 a CO2 ze spalin reálné elektrárny Pavel Machač
Advertisements

Zpracoval: Ing. Tomáš Kotyza
Žáromateriály pro spalovny
Termické odstraňování odpadů
Vyhláška č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší.
Instalace pilotní jednotky zplyňování kontaminované biomasy a TAP
Ochrana ovzduší III Základy ochrany životního prostředí
Metody odstraňování organických látek
ZDROJE TEPLA - KOTELNY PŘEDNÁŠKA Č. 11.
Odpady a odpadové hospodářství IV
Prof. Ing. Pavel Jeníček, CSc.
MŽP odbor ochrany ovzduší
Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.
Ochrana Ovzduší - cvičení 6 Omezování plynných emisí
Ochrana Ovzduší Hustota a vlhkost plynu cvičení 3
Ochrana Ovzduší Přednáška 3
Spalování paliv mění se chemicky vázaná energie v palivu na energii tepelnou pracovními látkami spalovacího procesu jsou: palivo vzduch (okysličovadlo)
Rekonstrukce a sanace historických staveb h-x diagram
Měrná tepelná kapacita procvičení © Petr Špína 2011
REDOXNÍ DĚJ RZ
Chemické prvky-nekovy č.1
Ing. Jiří Jungmann Výzkumný ústav maltovin Praha, s. r. o.
Zkušenosti s bypassem plynů pecní linky. Českomoravský cement a. s
Násobení a dělení čísel 10, 100 a jejich násobků
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší Technická 5, Praha 6 Školitel: Ing. Pavel Machač,
Zkušenosti s malou pyrolýzou
Vývoj ochrany ovzduší v ČR po roce 1990 a vývojové tendence snižování emisí z energetických zařízení. Doc. Ing. Josef Vejvoda a prof. Petr Buryan, Ústav.
Integrovaný registr znečištění Ing. Jiří Jungmann Výzkumný ústav maltovin Praha s. r. o.
Moderní zařízení pro energetické využití odpadů (EVO) malých kapacit
Cement, váprno, ekologie, , Lísek u Bystřice nad Pernštějnem Požadavky na paliva z hlediska ochrany ovzduší pohled do nejbližší budoucnosti Kurt.
Spalovací zdroje a paliva
o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů
Výroba kyseliny sírové
Hlavní složky životního prostředí
Ing. Jiří Štochl, technický ředitel, TEDOM-VKS s.r.o
Hmotnostní zlomek převáděný na %
Pyrometalurgická rafinace
Seminář „ Vápno, cement, ekologie“, Skalský dvůr1 IPPC v cementářském a vápenickém průmyslu -teorie -skutečnost -připravovaná novela.
Odstraňování dioxinů ze spalin
Chemik technologických výrob projekt financovaný Úřadem práce.
Je Spalovna nebezpečných odpadů v Plzni s. r. o
Zkušenosti z aplikace zákona o integrované prevenci z pohledu provozovatele a zpracovatele Jiří Krejča DEZA, a.s. Valašské Meziříčí 24. února 2004.
Likvidace nebezpečných odpadů, speciálně léčivých přípravků
Koncentrace znečišťující příměsi v ovzduší
Projekt: UČÍME SE V PROSTORU Oblast: Stavebnictví
Integrovaná povolení v Moravskoslezském kraji , Marek Bruštík.
III. SLOŽENÍ VÍCESLOŽKOVÝCH SOUSTAV
Schéma rovnovážného modelu Environmental Compartments
Způsoby vyjadřování složení směsí
Odstraňování thallia a kadmia z odpadních vod v metalurgii olova
Vliv topného režimu na emise krbových kamen spalujících dřevo
Stanovení vodní páry v odpadních plynech proudících potrubím
Václav Durďák Jiří Kroužek, Jiří Hendrych, Daniel Randula
Ing. Tomáš Baloch ZEVO Praha Malešice
SCHÉMA FUNKCE VAKUOVÉ TERMOLÝZY
Zařízení kategorie 6.5. v SR N-ADOVA, spol. s r. o. & VAS s.r.o. SIŽP Žilina a Nitra 9. –
ZEVO SAKO Brno, a.s. jako součást imisního prostředí
SVÚM a.s. – Research and testing centre Vývoj sondy pro kontinuální měření rosného bodu spalin v energetických kotlích Ing. Jan Hruška Ing. Jakub Mlnařík,
Vytápění Kotle pro zplynování dřeva. Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím.
Srovnání sodných a vápenatých sorbentů pro suché čištění spalin ze zařízení na energetické využití odpadu Boleslav Zach, Michael Pohořelý, Michal Šyc,
Reaktor na odstranění organických plynných látek D. Jecha
TECHNOLOGIE A NÁSTROJE OCHRANY PROSTŘEDÍ Zdeněk Horsák SITA CZ VII.6 – ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ.
Zahájení zkušebního provozu ZEVO Chotíkov
Ministerstvo průmyslu a obchodu, 24. listopadu 2016
Ochrana ovzduší IV (pp+ad-blue)
ADSORPCE na fázovém rozhraní pevná fáze-plyn.
ADSORPCE na fázovém rozhraní pevná fáze-plyn.
Možnosti zvýšení účinnosti záchytu SO2 v rozprašovacím
Elektrárenský popílek jako nový sorbent pro snižování emisí CO2
Centrum výzkumu Řež s.r.o.
Transkript prezentace:

Spalovna odpadů společnosti Zentiva, a.s. Praha Ing. Marie Kučerová, vedoucí OŽPPR

Zentiva, a.s. název Zentiva od roku 2003 tři výrobní závody – závod v Praze, Dolních Měcholupech (Léčiva a VÚFB), závod v Hlohovci (Slovakofarma), závod v Bukurešti (Sicomed) výrobní program: výzkum a vývoj API (aktivní farmaceutické substance), vývoj a výroba léčivých látek, léčivých přípravků, kosmetiky a potravinových doplňků zavedeny a certifikovány systémy řízení ochrany ŽP podle ISO 14001 od roku 2000 a řízení BOZP podle OHSAS 18001 od roku 2005 (integrovaný systém řízení)

systém řízení ŽP a BOZP v Zentiva, a.s.

spalovna spalovna nebezpečných odpadů společnosti Zentiva je v provozu od roku 1993 3 pece pro spalování odpadů: muflová pro spalování kapalných odpadů rotační převážně pro spalování drceného tuhého odpadu a odvodněného kalu z ČOV (kontinuální provoz) pyrolýzní pec je určena k pálení tuhých odpadů drcených i nedrcených (diskontinuální provoz)

spalovna odpadů trvalý provoz od roku 1994 s muflovou (HTBK-5-855), rotační (D 6,8-310) a pyrolýzní pecí (PL-6-100/90) a s dvoustupňovým čištěním spalin (tkaninové filtry a mokrá vypírka) v roce 2003 doplněn 3. stupeň čištění spalin (odstraňování PCDD/F) v roce 2004 rozšířeno kontinuální měření emisí kapacita spalovny 1000 t odpadů za rok příklady spalovaného odpadu: kapalný odpad – kapalné odpady, které nelze vypouštět do ČOV pevný odpad – odpad z farmaceutických a chemických výrob, použité sorbenty, filtry, nevyhovující výrobky apod.

spalovací část muflová pec společná dopalovací komora rotační pec odpad muflová pec rotační pec pyrolýzní pec dopalovací komora společná dopalovací komora NK = nouzový komín 1000 – 1300 °C do 800 °C na konci 500 – 800 °C 900 – 1200 °C

spalinová část – 1. stupeň čištění (TZL) cca 1 000 °C cca 220 °C společná dopalovací komora tepelný výměník tkaninový filtr By-pass Venturiho dýza pračka spalinová část spalovací část

dávkování NaOH (odstraňování Br2) spalinová část – 2. a 3. stupeň čištění HK = hlavní komín By-pass p r a č k a dávkování NaOH (odstraňování Br2) absorbér (H2O, NaOH) parní ohřev spalin filtr PCDD/F 3.stupeň 2. stupeň Br2 + 2 S2O32- = 2 Br- + S4O6- cca 40°C 80°C

Filtrace spalin na tkaninovém filtru spalinová část – 1. stupeň čištění odstraňování tuhých znečišťujících látek (TZL) Filtrace spalin na tkaninovém filtru hadicová textilní filtrační jednotka s pulzní regenerací filtračních hadic sestava 2 samostatných jednotek s výsypkami přívod spalin z vnější strany filtračních hadic, TZL odloučeny na vnějším povrchu, vyčištěné spaliny procházejí vnitřním prostorem hadic uvnitř hadic vloženy filtrační koše s dýzou pro usměrnění proudu tlakového vzduchu při regeneraci

prací voda vstupuje tangenciálně do hlavy Venturiho dýzy spalinová část – 2. stupeň čištění Venturiho dýza prací voda vstupuje tangenciálně do hlavy Venturiho dýzy voda se rozpráší náhlým zvýšením rychlosti spalin na jemné kapičky, které se odpařují a odebírají spalinám teplo ochlazené spaliny následně proudí do spodního vstupního otvoru pračky spalin Pračka spalin pračka spalin (náplňová kolona) se skládá ze dvou kolon a mokrého ventilátoru prací roztok: 30 % roztok NaOH

spalinová část – 2. stupeň čištění cirkulace prací vody, odloučení vodních kapiček v demistru Absorbér (plněná kolona) vstup spalin z pračky do další náplňové kolony rozprašování prací vody (roztok NaOH) přes celý průměr absorpční věže, jímání kyselých spalin NaOH + HCl → NaCl + H2O 2 NaOH + SO2 → Na2SO3 + H2O (Na2SO3 + ½O2 → Na2SO4) odlučování vodních kapének v demistru na výstupu z věže

3. stupeň čištění

Odstraňování PCDD/F (dioxiny a furany) spalinová část – 3. stupeň čištění Odstraňování PCDD/F (dioxiny a furany) adsorpční filtr s náplní hnědouhelného koksu (povrch 300 m2 na 1 g koksu) odstranění vlhkosti ohřevem spalin na 80°C ± 3°C na sorbentu dochází k fyzikální adsorpci PCDD/F limitující pro nasycení sorbentu jsou ostatní kontaminanty ve spalinách

spalinová část – 3. stupeň čištění odpouštění využitého sorbentu v pravidelných intervalech (po 24 h provozu) systém snímání teplot před a za filtrem systém snímání koncentrací CO ve spalinách před a za filtrem zahlcování adsorberu inertním plynem (N2)– při havarijním stavu při pokračování havarijní situace se do zařízení přivádí voda

emisní monitoring kontinuální měření emisí ve smyslu zákona č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší Měření emisí Princip – metoda CO – oxid uhelnatý FTIR SO2 – oxid siřičitý FTIR NOX – oxidy dusíku FTIR HCl – chlorovodík FTIR HF – fluorovodík FTIR H2O – vlhkost FTIR O2 – kyslík ZrO2

emisní monitoring Měření emisí Princip – metoda TOC – suma těkavých FID organických uhlovodíků TZL – tuhé znečišťující látky fotometrie Další měření Princip – metoda průtok diferenční tlak tlak piezoelektricky teplota Pt 100 jednorázová měření – pravidelně 1x za rok jako doplnění kontinuálního měření v souladu se zněním NV č. 354/2002 Sb. a v souladu s vyhláškou MŽP č.356/2002 Sb. viz tabulka

znečišťující látky (TZL) emisní limity platí pro konc. příslušné látky v suchém plynu při 101,32 kPa, 0°C a obsahu O2 11% 2001 2002 2003 2004 2005 2006* látka mg/m3 do 31.5.02 od 1.6.02 tuhé znečišťující látky (TZL) 30 10 1,5 5,2 4,1 1,1 < 5 0,4  SO2 300 50 19 9 35  2 oxidy dusíku jako NO2 500 400 126 210 133 212 117 167  CO 100 12 57 11 6 1,7  org. sloučeniny jako TOC 20 4,4 5,3 2,6 1,4 3,1  plynné slouč. chlóru jako HCl 0,4 2,3 0,285 1,73 0,948 < 1,4  plynné sl. fluoru jako HF 2 1 0,02 0,06 0,09 < 0,1 < 0,05  0,1 součet PCDD + PCDF 0,1 ng/m3 1,92 4,2 0,015 0,004 0,01 0,061 0,017 * za období do 10/2006

emisní monitoring 0,1 ng = 0,000 000 000 1 g

emisní monitoring v souladu s § 10 odst. 2 písm. c) NV č. 354/2002 Sb. 2x za kalendářní rok, v intervalu ne kratším než tři měsíce, jednorázové měření emisí dále uvedených látek: Hg, Tl, Cd, As, Ni, Cr, Co, Pb, Cu, Mn a jejich sloučenin, suma PCDD+PCDF ng TEQ/m3, v němž jsou jednotlivé složky přepočteny pomocí koeficientů ekvivalentu toxicity

Děkuji za pozornost