Třída: Savci Mammalia

vývojově nejpokročilejší třída strunatců suchozemští, vodní (př.kytovci), ve vzduchu samice mají mléčné žlázy

Anatomie zavěšení dolní čelisti přímo na lebku Heterodontní chrup (kromě kytovců) s potravní specializací Přímé skloubení a to, že dolní čelist tvoří jediná párová kost, učinilo z čelisti savců mocný nástroj pro rozřezávání a rozmělňování potravy, usnadňující její trávení Kytovci: delfín, vorvaň, plejtvák, velryba atd. 4 dechy za minutu. Vydechovaný vlhký vzduch v chladném ovzduší vzápětí kondenzuje v páru a tím vzniká optický dojem vodotrysku. Pod vodou vydrží asi hodinu

Zubní vzorec řezáky (incisivi) Špičáky (canini) Třenové (premolares) Stoličky (molares) Šelmy- trháky

Čitatel- horní čelist Jmenovatel- dolní

Srst Podsada Pesíky sinusový chlup Podsada: krátké, zvlněné, slouží k termoregulaci pesíky: silnější, mechanická ochrana těla sinusový chlup: dlouhý, např. na čenichu, slouží k přenášení informací z blízkého okolí, obsahuje větší množství smyslových tělísek

pokožka škára

Potní žlázy Mazové žlázy Mléčné žlázy

Kožní deriváty např. nehet, dráp, kopyto, rohy u turovitých (sudokopytníci) rohy u turovitých (sudokopytníci), jejich nejstarší část se nachází na špičce. Parohy u jelenovitých jsou tvořeny kostí, která je vyživována kůži na povrchu, v konečné velikosti kůže uschne a opadne, nejstarší část paroží se nachází po stranách Lichokopytníci: kůň, osel, nosorožec Sudokopytníci: prase, hroch, velbloud, lama, kráva, jelen, žirafa, koza, kamzík, zubr

Kostra plně zkostnatělá Páteř: krční (7) hrudní (12) bederní (6) křížová (4) ocasní

Svalová soustava bránice Mezižeberní svaly žvýkací mimické (šelmy a primáti)

TS ústa – svalnaté tváře (lícní torby) - strop ústní dutiny: tvrdé a měkké patro - pohyblivý jazyk hltan jícen žaludek (přežvýkavci: bachor, čepec, kniha, slez) střeva konečník játra, slinivka U savců se vytvořily svalnaté tváře, které se např.u křečka přeměnily v roztažitelné lícní torby U králíka prodloužené měkké patro, což umožňuje dýchání nezávisle na polykání potravy Naškubaná a prosliněná potrava do bachoru. V bachoru symbioti trávící celulózu, z čepce zpět do úst- rozmělňování stoličkama a do knihy, pak do slezu, kde dochází k chemickému trávení

DS Nosní dutina Nosohltan Hrtan – epiglottis - hlasové ústrojí Průdušnice Průdušky Plíce Průdušinky Plicní sklípky U ptáků hlasové ústrojí v místě rozdvojení průdušnice

CS Bezjaderné červené krvinky 4 dílné srdce (pravá polovina odkysličená, levá okysličená) Je zachován pouze levý oblouk aorty (u ptáků pravý)

a - jazyk b - epiglottis c - hlasivkové řasy d - chrupavka štítná - přeťatá e - prstence průdušnice f - sliznice jícnu

VS pravé ledviny močovodem do močového měchýře

NS Rozvoj koncového mozku Na rozdíl od ostatních tříd obratlovců končí mícha v křížové části páteře Rozvoj žláz s vnitřní sekrecí Mícha nesahá do ocasu

Smysly Čich: velmi rozvinut (ne kytovci) Sluch: - vnější většinou pohyblivé ucho - střední ucho 3 sluchové kůstky (kladívko, kovadlinka, třmínek) Zrak: - komorové oko - šelmy odrazová vrstva - mžurka většinou jako srpkovitá blanka

Pohlavní soustava Párové vaječníky Párová varlata Vnitřní oplození Oplození ve vejcovodech Vývin zárodku v děloze (nidace vajíčka) Placenta (výživa, dýchání, vylučování)

Systém podtřída: Vejcorodí podtřída: Živorodí nadřád: Vačnatí nadřád: Placentálové

Podtř: Vejcorodí Kladou vejce

podtřída: Živorodí nadřád: Vačnatí -Vačice -Vakovlk -Klokani -Vakoveverka -Koala Vačice: střední a jižní Amerika, od drobných forem až do velikosti kočky, šplhají po stromech, mají ovíjivý ocas Vakovlk: v Tasmánii Klokani: stepní jedinci mají dlouhé zadní nohy, dále se vyskytují skalí a dokonce i stromoví Vakokrt: Austrálie, jejich oči jsou schované pod kůží, přední končetiny mají hrabavé Wombat Vakoveverka: mezi končetinami mají nataženou kožní duplikaturu, s jejíž pomocí pasivně létají (vyleze na strom a skočí dolů) Koala: potravní specializace na listy blahovičníku

Vačnatci Říše: živočichové (Animalia) Kmen: strunatci (Chordata) Podkmen: obratlovci (Vertebrata) Třída: savci (Mammalia) Podtřída: živorodí (Theria) Nadřád: vačnatci (Marsupialia)

Vačnatci Jedna z vývojových větví savců Výjimeční způsobem rozmnožování Samice mají zpravidla dvě samostatné dělohy a dvě pochvy Samci mají dvojhrotý penis Mláďata se rodí velmi brzy a po porodu se musí vyšplhat do vaku Živí se mlékem z bradavek ve vaku

Mláďata kojí velmi dlouho V posledním stadiu můžou mláďata dočasně opouštět vak

Výskyt 260-280 druhů Převážně Austrálie (~200 druhů) V J. Americe se vyskytují převážně vačnatci malé velikosti Vačnatce můžeme nalézt v rozličných biomech

Řády Vačice (Didelphimorphia) Vačíci (Paucituberculata) Kolokolové (Microbiotheria) Kunovci (Dasyuromorphia) Bandikuti (Peremelemorphia) Vakokrti (Notoryctemorphia) Dvojitozubci (Diprotodontia)

Vačice

Vačice Menší až středně velcí vačnatci Všežravci Dlouhý čenich a úzká lebka Pružné stravovací navyky Hojní v Americe, rozšíření i do Severní Ameriky Vačice Virginská

Kunovci Masožraví Podobní masožravým zvířatům ze severní polokoule, ale jsou menší Větší druhy vyhynuly Vakovlk tasmánský vyhynul 1934

Vakomyš tlustoocasá Zesílený ocas – tukový zásobník Velké uši V oblastech celé jižní poloviny Austrálie Hojný druh

Ďábel medvědovitý Známý též jako tasmánský čert Největší vačnatý masožravec V Australii vyhynul, žije v Tasmanii

Kunovec tečkovaný Druzí největší vačnatí masožravci Obývá Tasmánii a Austrálii Není tolik vzácný

Dvojitozubci Největší řád (117 druhů) Čeledi Possumovití (Pseudocheiridae) Medovcovití (Tarsipedidae) Kuskusovití (Phalangeridae) Vakoveverkovití (Petauridae) Vakoplchovití (Burramyidae) Vakoplšíkovití (Acrobatidae) Kolovití (Phascolarctidae) Vombatovití (Vombatidae) Klokánkovití (Potoroidae) Klokanovití (Macropodidae)

Vakoveverka létavá Malí býložraví vačnatci, žijí na stromech Dokáží plachtit i více než 50 metrů

vakoveverka

Koala medvídkovitý

Koala medvídkovitý Postaví první dva prsty naproti ostatním – dobře šplhají Srst koalů je hustá a měkká Samec si střeží harém 5–6 samic Pomalý metabolismus (spí 20h) Živí se listím a kůrou blahovičníků Nepijí tekutiny Mládě jí matčiny výkaly, kvůli bakteriím na trávení blahovičníkového listí

Klokanovití Austrálie, Tasmánie, Nová Guinea Nedokáží nezávisle pohybovat nohama – musí poskákovat Skoky až 11m a rychlost 60km/h Býložravci – spásají šetrně trávu Všichni klokani dovedou přežvykovat

Klokan rudokrký

Stromový klokan Goodfellowův

Klokan pademelon

Klokan hbitý

Klokan velký

Klokan obrovský

Klokan rudý – největší vačnatec