Vývoj hospodářství 18.st. průmyslová revoluce- Anglie → ZE vůdčí postavení v hospodářství, politice i kultuře až do poloviny 20.st. 2. sv. válka→ zásadní změny → ztráta kolonií + bipolární rozdělení světa → ztráta zahraničních trhů i mezinárodní spolupráce podpora USA → překonání poválečného období díky tzv. Marshallovu plánu spolupráce západoevropských zemí → vyšší stupeň integrace (ekonomiské, kulturní i politické) cílem společný trh zboží a služeb, volný pohyb občanů, pracovní síly a kapitálu
1958 → EHS (Evropské hospodářské společenství, později Evropské společenství – ES) → 1992 Evropská Unie VE → tzv. ekonomické sjednocování → Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) r. 1949 koordinace rozvoje těžkého průmyslu (na úkor ostatních oborů hospodářství) postupný rozpad socialistické soustavy ukončil bipolární rozdělení světa → transformace VE
Zemědělství Evropa je soběstačná ve výrobě základních potravin (brambory, obilí cukrovka zelenina, vinná réva, vepřové, hovězí a drůbeží maso) intenzivní a mechanizované rozdílné podmínky (70% půdy v Dánsku x 4% půdy v Norsku)→specializované oblasti. přímořské státy – rybolov poptávky po bioproduktech a regionálních výrobcích
Brambory
Pšenice
Vinná réva
Abychom měli plný stůl Evropské zemědělství můžeme rozdělit do několika typů: středomořský – produkce jižního ovoce,jih Evropy mlékárenský – chov skotu a ovcí (mléko, maso a sýry); Britské ostrovy a pobřeží Severního a Baltského moře alpský - chov skotu pro mléko; oblast Alp smíšený – rostlinná a živočišná výroba, produkce pšenice, kukuřice, zeleniny a masa; státy střední Evropy, severní Itálie a podstatnou část Francie rostlinný – produkuje pšenici, cukrovku, slunečnici a maso; vyznačuje se nižší efektivitou; východní a jihovýchodní Evropa pastevecký – zasahuje do Evropy pouze okrajově a zahrnuje nejsevernější oblasti Skandinávie
Průmyslová odvětví západoevropské oblasti (Anglie, sever Francie, Belgie, Nizozemsko, Porýní a Porúří v Německu) omezování těžkého průmyslu a přechod na specializovaná odvětví (elektronika, přesné strojírenství aj.)
Průmyslová odvětví energetický- více jak 60% vyrábí tepelné elektrárny,jaderné 28%, vodní 10% hutnictví- 1/3 světové produkce - Německo, Itálie, Ukrajina a Rusko strojírenství ↑ automobilismus (Peugeot, Citroen, Seat, BMW, Volkswagen, Škoda, Renault, Iveco…) elektronický a elektrotechnický (Francie – Thomson, Nizozemí – Philips, Finsko – Nokia). .
chemický průmysl (výroba plastů, vláken, kaučuku a zpracování ropy)- Německo textilní, obuvnický- vliv levného dovozu z Asie potravinářský průmysl – na světové produkci se podílí 50%.
Služby vysoká úroveň – směrem na východ klesá největší rozvoj – cestovní ruch a bankovní sektor další odvětví: Doprava (AirFrance, British Airways) Komunikace (Vodafone Group, Deutsche Telecom,)
Největší firmy Evropy (dle ceny na trhu) Royal Dutch/Shell Group Nizozemí/ Velká Británie Těžařství 228 ml. USD Nestlé Švýcarsko Potravinářství 119 mld. USD HSBC Velká Británie Bankovnictví 181 mld. USD Vodafone Group Komunikace 145 mld. USD Novartis Farmacie 143 mld. USD Total Francie BP 136 mld. USD Roche 127 mld. USD Siemens Německo Strojírenství 125 mld. USD Telefonica Španělsko 114 mld. USD