DĚJINY ČESKÝCH ZEMÍ A HABSBURSKÉ MONARCHIE METTERNICHOVSKÝ ABSOLUTISMUS NÁRODNÍ OBROZENÍ

CO UŽ ZNÁME: Víte kdo to byl Metternich? Od roku 1792 vládl v habsburské monarchii František I.; víme, že bojoval s Napoleonem, musel mu dát za manželku svoji dceru. A v roce 1804 vyhlásil Rakousko císařstvím. Pamatujete si proč?

SPRÁVNÉ ODPOVĚDI: Metternich byl rakouský kancléř, až do roku 1848 měl obrovský vliv na řízení státu; toto období se nazývá: „metternichovský absolutismus“ František I. předpokládal zánik Svaté říše římské, proto v roce 1804 vyhlásil Rakousko císařstvím a sebe po zániku Svaté říše římské v roce 1806 rakouským císařem

Metternich František II.

METTERNICHOVSKÝ ABSOLUTISMUS habsburská říše byla součástí Německého spolku (34 států) stát mnoha zemí a národů (viz následující mapa) snaha zachovat zpátečnické reakční pořádky (Svatá aliance)

ZEMĚ HABSBURSKÉ MONARCHIE PO R.1815

Krok zpět František I. byl velmi konzervativní panovník, který vládl absolutisticky opustil politiku osvícenských reforem Snažil se zachovat společenské vztahy z doby před VFR a dokonce před samotným osvícenstvím Monarchie neměla ústavu, obyvatelé neměli žádné volební právo Přesto vydal v roce 1812 nový občanský zákoník, ten zaváděl rovnost před zákonem pro příslušníky všech stavů

Politika kancléře Metternicha zamezoval všem projevů vycházejících z osvícenství a VFR zavedl policejní aparát a ostrou cenzuru důsledkem bylo zpomalení společenského vývoje Následovala opatření proti studentským spolkům v německých zemích, došlo k propuštění svobodomyslných univerzitních profesorů Českým studentům bylo zakázáno studovat v zahraničích

Otázky a úkoly Co bylo podstatou metternichovského absolutismu? Proč je František I. někdy uváděn jako František II.? Jaký typ státu byla habsburská monarchie za Františka I.?

NÁRODNÍ OBROZENÍ

Počátky národního obrození Nazývá se jako období učeneckého zájmu Byli to někteří učenci, kdo se začali zabývat vývojem a mluvnicí českého jazyka; studovali staré české knihy; sestavovali česko-německé slovníky; zajímali se o kulturu, lidové umění a tradice českého národa „láska k vlasti“ Jedná so o období, kdy čeština prakticky zanikla, mluvilo se s ní pouze na vesnicích Chybělo mnoho českých odborných výrazů

Předpoklad národního obrození VFR Reformy Josefa II. Osvícenecké myšlenky Průmyslová revoluce Národnostně osvobozenecký boj po napoleonských válkách

Cíl a zdroj národního obrození Cílem byla obroda českého jazyka Zdroj: Myšlenky slovanské vzájemnosti Šíření českého jazyka, V.M.Kramerius vydával 1. české noviny a do češtiny přeložené knihy Lidové zábavné čtení Činnost vlastenců na vesnicích, kočovné společnosti (Václav Thám -autor český divadelních her) České divadlo a české hry

Národní obrození po roce 1815 Vznikaly vlastenecké spolky – snaha oživit český jazyk, ve spolcích se hovořilo pouze česky Josef Jungmann – autor česko-německého slovníku, překládal knihy do češtiny, obohacoval slovní zásobu, vymýšlel i nová slova, stál u zrodu moderního č.jazyka, spoluzakladatel Matici českou

Matice česká – sdružení pro vydávání a šíření českých knih V roce 1818 založeno Národní muzeum v Praze František Palacký – spoluzakladatel Matice české, dílo Dějiny národa českého v Čechách i na Moravě, historik český dějin, řídil řadu časopisů

VÝSLEDKY Čeština se stala moderním jazykem s bohatou slovní zásobou Pozvednutí sebevědomí českého národa Uvědomění slavné historie Sounáležitost s ostatními slovanskými národy

Shrnutí a opakování 1. Přiřaď k následujícím osobnostem národního obrození jejich díla: Josef Jungmann - ............................................................................ František Palacký - ........................................................................ Ján Kollár - ..................................................................................... Josef Dobrovský - ......................................................................... Karel Jaromír Erben - .................................................................... František Ladislav Čelakovský - ................................................. Božena Němcová - ....................................................................... Alois Jirásek - ................................................................................ Slávy dcera, Divá Bára, Slovník česko-německý, Zevrubná mluvnice jazyka českého, Kytice, F. L. Věk, Babička, Slovesnost, Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě, Ohlas písní českých

DOPLŇ LETOPOČTY ZALOŽENÍ MUZEÍ: Národní muzeum v Praze - ................................ Brno - ............................. Opava - .........................

Správné odpovědi Josef Jungmann – Česko-německý slovník, Slovesnost František Palacký - Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě Ján Kollár – Slávy dcera Josef Dobrovský – Zevrubná mluvnice jazyka českého Karel Jaromír Erben – Kytice František Ladislav Čelakovský – Ohlas písních českých Božena Němcová – Babička, Divá Bára Alois Jirásek – F.L.Věk Národní muzeum v Praze - 1818. Brno – 1817 (Moravské zemské muzeum) Opava – 1814 (Slezské zemské muzeum)

ZDROJE http://monarchiemistorepubliky.blog.cz/1003/breznove-vyroci-rakousky- cisar-frantisek-i-zemrel-2-brezna-1835 http://www.chinaembassy.at/det/gywm/dbde/t724858.htm http://www.simonak.eu/index.php?stranka=pages/h_k/6_8.htm http://atanova-zasuvka.blog.cz/1005/dobra-ceska-trojka-pelcl-kramerius- dobrovsky http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Palack%C3%BD http://www.fknizek.nazory.cz/kalendar/vyroci10.htm V.Válková, Dějepis 8, novověk pro základní školy, SPN, Praha 2008, s. 82-86.