Magnoliophyta.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Olga Kačenková Emilie Řezníčková
Advertisements

BOTANIKA ROZMNOŽOVÁNÍ ROSTLIN
Magnoliophyta - krytosemenné rostliny
Gnetophyta.
Semenné rostliny (Spermatophyta)
Aktivita č.4: Biologie pod mikroskopem
Gymnázium a obchodní akademie Chodov
KVĚT Vznik přeměnou části stonku a listů K pohlavnímu rozmnožování
Krytosemenné rostliny (Angiospermae)
VYŠŠÍ ROSTLINY III. – jejich znaky krytosemenné rostliny Autorem materiálu, není-li uvedeno jinak, je Jitka Dvořáková.
Nahosemenné rostliny „Gymnospermae“
Morfologie rostlin – květ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA SEMENNÉ ROSTLINY - charakteristika
Stavba rostlinného těla
zpracoval: Vojtěch Marek
Generativní orgány rostlin
Rostlinné orgány - květ
PROČ ROSTLINA KVETE Při opylení je pylové zrno přeneseno u nahosemenných rostlin na nahé vajíčko nebo u krytosemenných rostlin na bliznu pestíku. Květy.
Ing. Zuzana Balounová, PhD.
ROSTLINY KRYTOSEMENNÉ Angiospermae
Reprodukční orgány u semenných rostlin listového původu
Základní vzdělávání - Člověk a příroda – Přírodopis - Biologie rostlin
Květ
Cíl: seznámení se stavbou, druhy a funkcí
Květ Bohumil Bareš.
Název Generativní orgány rostlin – Květ Předmět, ročník
Znaky v systematice - vznik: svrchní jura (140 mil. let)
ROSTLINY KRYTOSEMENNÉ Angiospermae
Krytosemenné rostliny
Krytosemenné rostliny
 A, rozlišené na A Např. u sedmikrásky  B, Nerozlišené, mající.
VEGETATIVNÍ KOŘEN STONEK LIST GENERATIVNÍ KVĚT SEMENO PLOD
Pohlavní rozmnožování krytosemenných rostlin - květ I
KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY (Magnoliophyta)
Krytosemenné rostliny
Květ
Systematika Botanika a CITES Ing. Zuzana Balounová, PhD.
STAVBA TĚLA ROSTLIN KLÍČOVÁ SLOVA: ORGÁN, ORGÁNOVÁ SOUSTAVA, KOŘEN (HLAVNÍ, VEDLEJŠÍ, SVAZČITÉ), STONEK (STÉBLO, LODYHA, STVOL), LIST (JEDNODUCHÝ, SLOŽENÝ,
 Je čeleď jednoděložných rostlin z řádu chřestotvaré (Asparagales). Podle systému APG III jsou sem přidány (jako podčeledi) dříve samostatné čeledi kalokvětovité.
Krytosemenné rostliny
Krytosemenné rostliny
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt LITERACY Krytosemenné.
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Pardubice – Spořilov AUTOR: Věra Konířová NÁZEV: VY_52_INOVACE_PŘÍRODOPIS 6. – 9._21.KVĚT TÉMA: KVĚT ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/
Prosím, vypněte mobilní telefony. Systematika Botanika a CITES Ing. Zuzana Balounová, PhD.
Pohlavní orgány Květ a květenství
BOTANIKA Procvičování pojmů
Magnoliaceae – šácholánovité
Krytosemenné rostliny
Krytosemenné rostliny
Ranunculaceae (pryskyřníkovité)
Krytosemenné rostliny
Leknínovité (Nymphaeaceae)
Vyšší rostliny.
Čeleď Arekovité Štěpánková Tereza Votrubová Karolína Maršál Jakub.
List a květ.
Šáchorovité (Cyperaceae)
Název školy: Gymnázium, Roudnice nad Labem, Havlíčkova 175, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/
Leknínovité (Nymphaeaceae)
Krytosemenné rostliny
STAVBA TĚLA ROSTLIN KLÍČOVÁ SLOVA: ORGÁN, ORGÁNOVÁ SOUSTAVA, KOŘEN (HLAVNÍ, VEDLEJŠÍ, SVAZČITÉ), STONEK (STÉBLO, LODYHA, STVOL), LIST (JEDNODUCHÝ, SLOŽENÝ,
Fumariaceae Violaceae Asteraceae
ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace
Magnoliaceae – šácholanovité
Caryophyllaceae (hvozdíkovité)
Ranunculaceae (pryskyřníkovité)
Generativní rostlinné orgány
Rosaceae Fabaceae Lamiaceae
Krytosemenné rostliny
Fabaceae – bobovité.
Asteraceae – hvězdnicovité
Transkript prezentace:

Magnoliophyta

Magnoliophyta krytosemenné rostliny největší skupina recentních rostlin (260 000 druhů) pravděpodobně monofyletická skupina řada unikátních anatomických a morfologických znaků

Cévní svazky pravé tracheje sítkovice s průvodními buňkami Sítkovice

Květ euanthiová, pseudanthiová teorie vzniku květu souměrnost aktinomorfní  zygomorfní  asymetrický uspořádání květních částí spirální  spirocyklický  cyklický květní lůžko vystouplé, ploché, duté, duté protažené květní části volné  srostlé

Tyčinky (mikrosporofyly) obvykle rozlišeny na nitku a prašník nesou 4 prašná pouzdra (mikrosporangia) obvykle spojena po 2 do 2 prašných váčků (mikrosynangií) spojených konektivem

Tyčinky - znakové trendy volné, primární polyandrie  volné v 1–3 kruzích  sekundárně polyandrické (často ve svazečcích)  srostlé, často i s korunou pylová zrna monokolpátní (= sulkátní)  trikolpátní, víceporátní

Plodolisty (megasporofyly) vajíčka zcela kryta v plodolistech plodolisty srůstají jednotlivě (apokarpní gyneceum) do jediného útvaru (coenokarpní gyneceum) podle míry srůstu se rozlišuje gyneceum: synkarpní parakarpní lysikarpní

Vajíčka počet integumenty integument hodně  málo bitegmická  unitegmická integument krassinucellátní  tenuinucellátní

Samčí gametofyt tvořen třemi buňkami vegetativní buňka generativní buňka + spermatida pylová zrna původně dvoujaderná a druhá haploidní mitóza probíhá až ve vyklíčené pylové láčce u odvozenějších skupin proběhne i druhá haploidní mitóza přímo v prašném pouzdře a pylová zrna jsou trojjaderná

Samičí gametofyt (zárodečný vak) nejčastěji pouze osmibuněčný různé typy podle počtu zachovaných megaspor podle počtu haploidních mitóz

Oplodnění poměrně složité dvojité oplodnění zpravidla prostřednictvím synergid dvojité oplodnění jedna spermatida splývá s vaječnou buňkou v zygotu (2n) druhá spermatida splývá s jádrem zralého zárodečného vaku a tak vzniká sekundární endosperm (často 3n - různé další varianty)

Semeno - znakové trendy zásobní pletivo perisperm vyvinut  chybí endosperm nukleární  celulární  chybí (dělohy)

Vznik krytosemenných rostlin nejistota – nejistí předchůdci teorie postupné kombinace znaků pozvolna v juře ze semenných kapradin po dobu téměř 100 mil. let plodolisty + dvojité oplození + květ moderní krytosemenné se zřejmě neobjevily dříve než ve spodní křídě (před ca 140 mil. let) na přelomu svrchní a spodní křídy začíná doba krytosemenných rostlin oblast severní Austrálie a Nové Quinei (velmi pravděpodobně) Předpoklady úspěchu ochrana reprodukčních orgánů zřejmě značně rozšířila ekologické možnosti koevoluce krytosemenných rostlin a hmyzu

Svrchní křída, turon – 95 – 90 mil. let Microvictoria Paleoclusia Mabelia

Členění Současná představa Liliopsida (Monocots) Rosopsida (Eudicots) „Předmolekulární stav“ dvouděložné + jednoděložné – dále podtřídy – různé varianty např.: Magnoliidae, Ranunculidae, Caryophyllidae, Hamameli(di)dae, Dilleniidae, Lamiidae, Asteridae Alismatidae, Aridae, Arecidae, Liliidae, Commelinidae Současná představa nesourodá malá bazální skupina nejpůvodnější izolované typy krytosemenných rostlin zpravidla na úrovni samostatných řádů formální označení Magnoliopsida (parafyletická skupina) 2 velké monofyletické skupiny (třídy) Liliopsida (Monocots) jednoděložné rostliny Rosopsida (Eudicots) pravé dvouděložné rostliny

Magnoliophyta „Magnoliopsida“ (bazální řády) Liliopsida (Monocots) Rosopsida (Eudicots) Bazální řády „Magnoliopsida“ Magnoliophyta Angiosperm Phylogeny Group

Liliopsida (Monocots) Bazální řády 3 % 22% 75% Nymphaeales Amborellales Laurales Piperales Magnoliales Aristolochiales Liliopsida (Monocots) Rosopsida (Eudicots) Magnoliophyta

Bazální řády krytosemenných

Bazální řády – „Magnoliopsida“ parafyletická, a proto značně nesourodá skupina několik izolovaných bazální a velmi starých linií většina čeledí doložena v křídě, některé již ve spodní jen 3% známých krytosemenných rostlin (30 čeledí, 300 rodů, ca 8000 druhů) znaky jednotlivých skupin zpravidla kombinují vlastnosti jednoděložných a pravých dvouděložných rostlin

Vegetativní znaky Generativní znaky dřeviny i byliny dělohy dvě, vzácně jedna listy zpravidla velké a celistvé (často kožovité) Generativní znaky květy spirální, spirocyklické nebo cyklické trojčetné; rovněž redukované periant obvykle nerozlišený nebo může zcela chybět tyčinky často primárně polyandrické a ještě nepříliš rozlišené na tyčinku a prašník, masivní a listovité pylová zrna monokolpátní (= sulkátní) gyneceum nejčastěji apokarpní vajíčka krasinucellátní, se 2 integumenty

Obsahové látky sekreční buňky s éterickými oleji (např. sesquiterpeny) muškátový ořech, bobkový list, pepř atd. bioaktivní neolignany příp. benzylizochinolinové alkaloidy

Amborellales, Amborellaceae molekulárně vychází jako nejprimitivnější krytosemenná rostlina (zpravidla) jediný zástupce Amborella trichopoda na Nové Kaledonii květy jednopohlavné, primitivní stavba

Nymphaeales

Nymphaeales, Nymphaeaceae Nymphaea candida Nuphar lutea 6/70; kosmopolitní, hlavně tropy a subtropy oddenkaté mokřadní byliny listy plovoucí, zpravidla štítnaté květy nápadné oboupohlavné Victoria regia

Magnoliales, Magnoliaceae

Magnoliales, Magnoliaceae Liriodendron tulipifera Magnolia ×soulangeana 7/230; reliktní areál, (sub)tropická až mírně teplá zóna stálezelené nebo opadavé dřeviny s jednoduchými listy velké nápadné oboupohlavné květy plody měchýřky (šách) nebo nažky v arktotercierní flóře jsou známy fosilní i od nás

Laurales, Lauraceae

Laurales, Lauraceae 14/3000; drtivou většinou tropická skupina Cinnamomum zeylanicum Laurus nobilis 14/3000; drtivou většinou tropická skupina vždyzelené dřeviny listy silné, nejčastěji celistvé, celokrajné – žláznatě tečkované květy drobnější a trojčetné Laurus nobilis – vavřín (Středozemí) Persea gratissima – avokádo (tropická Amerika) Cinnamomum zeylanicum – skořice (Srí Lanka, Indie)

Piperales, Piperaceae

Piperales, Piperaceae 8/3000; pantropická skupina Asarum europaeum 8/3000; pantropická skupina dřeviny, liány, vzácně byliny květy drobné, bez okvětí, v hustých květenstvích benzylizochinolinové alkaloidy Piper (1000) P. nigrum – Malajsie, alkaloid piperin, P. betle (Malajsie) Aristolochiaceae příbuzná skupina ve střední Evropě – srostlé okvětí, spodní semeník Asarum europaeum