DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0232 Název projektu EU peníze středním školám Masarykova OA Jičín Název školy MASARYKOVA OBCHODNÍ AKADEMIE, 17. listopadu 220, Jičín Předmět Hospodářský zeměpis Tematický okruh Geopolitika a sociální a kulturní problémy lidstva Téma Sídla a osídlení Označení DUMU VY_32_INOVACE_852 Jméno autora Ing. Kateřina Vasilová Datum vytvoření 6. 12. 2013 Anotace Výkladová část ke kapitole sídla a osídlení - dává přehled o rozmístění obyvatelstva a budování sídelní struktury, definuje základní pojmy a popisuje proces urbanizace, lze využít jako osnovu pro výklad učitele a základní strukturu zápisu žáků do sešitu. Následuje pracovní list pro procvičení.

Sídla a osídlení

Geografie sídel – zabývá se rozložením sídel v krajině Geografie sídel – zabývá se rozložením sídel v krajině jejich velikostí, vnitřní strukturou Sídlo - seskupení sídelních jednotek včetně hospodářských objektů a dopravních zařízení na určitém prostoru Historie - dlouhodobý proces – utvářely se během několika staletí

Rozdělení sídel - podle doby užívání sídla přechodná jednoduchá (Mongolové, kmeny v Africe, Indiáni) b) moderní montované domky pro výzkumné a vědecké stanice (Antarktida, Grónsko, Rusko) sídla trvalá venkovská městská

a) Trvalá sídla - venkovská = starší typ osídlení, vychází z přírodních podmínek a je spojen se zemědělstvím Členění: rozptýlená – půda je rozdělena na velké pozemky, které obvykle obhospodařují různé farmy – Kanada, USA, J. Amerika, Austrálie, Skandinávie skupinová - půda je rozdělena na menší pozemky - typické pro evropský venkov 1. liniový typ – sídla jsou rozložena podle komunikační osy – silnice, vodní tok, cesta 2. návesní typ – centrem je náves – náměstí kolem něho jsou seskupena sídla

Obr. č. 1 - liniová struktura sídel

Obr. č. 2 – návesní struktura sídel

Funkce venkovských sídel Výrobní – původní – zemědělsko-produkční – dnes postupně ztrácí význam Obytná – typické – odchod z města Rekreační – část staveb, zachování kulturních tradic Udržování krajiny – zachování přírodních prvků – udržení ekologické rovnováhy

b) Městská sídla - historicky mladší typ osídlení – od starověku – Řím, Athény, nejstarší - Jericho (Izrael) - v Evropě hlavně středověk - koncentrace řemesel, obchodu (trh) + významná funkce obranná - 19. století – rozvoj průmyslu - města podle dopravní polohy (vhodně u dopravního tahu - železnice) nebo blízko naleziště nerostných surovin – dnes z těchto měst aglomerace URBANIZACE Proces nárůstu městského obyvatelstva, koncentrace osob ve městech – znamená jejich rozvoj a růst, širší pojetí – změna způsobu života Stupeň urbanizace = podíl městského obyvatelstva na celkové populaci SUBURBANIZACE - Proces stěhování obyvatel z města do jeho zázemí – satelity

Město - kritéria pro posuzování populační velikost – počet obyvatel počet obyvatel pracujících mimo zemědělství (průmysl, služby) charakter zástavby – podíl vícepatrových domů

Metropole – hlavní město země, státu Světová metropole – největší města světa City – jádro města, centrum úřadů, bank, služeb (nemá obytnou funkci) Aglomerace – srůstání města s okolními sídly – vzniká veliké území propojené intenzivními hospodářskými a obslužnými procesy s hustou osobní a nákladní dopravou (Tokio, Bombaj, Londýn, Paříž…)

Typy aglomerace: 1. Konurbace – souměstí – spojení více městských jader – spojení několika aglomerací, měst – hustě propojené dopravním systémem a funkčními vztahy Př. Porůří – Duisburg, Essen, Dortmund 2. Megalopole (megapole) – vzájemně prorůstající se konurbace, aglomerace, přilehlá sídla – mezi nimi obvykle zůstává určitý podíl volné plochy Př. Bo-wasch – zahrnuje Boston, New York, Philadelphie, Baltimore, Washington Tokajdó – Tokio, Chiba, Yokohama - přes 52 mil. obyvatel – přes 40 % obyvatel Japonska

Problémy aglomerací obrovská spotřeba vody znečištění ovzduší a vznik smogu, inverze zhoršená kvalita vodních toků hluk likvidace domovních odpadů nedostatek zeleně to vše se podepisuje na špatném zdravotním stavu obyvatel (civilizační choroby, nižší průměrný věk, astma, alergie, psychické problémy)

Vnitřní struktura měst Město – koncentruje mnoho funkcí, které se od sebe postupně oddělují --- město se strukturuje do částí: A) EVROPSKÁ MĚSTA 1. historické jádro – většinou středověký původ – charakteristické stavby – dnes reprezentativní fce 2. městské centrum – moderní část – obchody, hotely, banky, další instituce - fce administrativní a obchodní 3. zóny starých průmyslových podniků – blízko centra – dnes nutná rekonstrukce a modernizace

4. Zóna bydlení – členěná podle sociálního. postavení – bohatá vrstva, 4. Zóna bydlení – členěná podle sociálního postavení – bohatá vrstva, střední vrstva, chudší sociální skupiny 5. Průmyslové zóny – moderní průmyslové areály – okraje měst 6. Nákupní zóny – koncentrace obchodních moderních jednotek 7. Suburbánní oblast - za administrativními hranicemi města – zóna bydlení – předměstské bydlení

C) MĚSTA ROZVOJOVÝCH ZEMÍ B) AMERICKÁ MĚSTA Odlišně – vznik na zelené louce – nemají historická jádra obchodní centra = mnohopodlažní (mrakodrapy), rozsáhlejší suburbánní zóny dokonalejší propojení komunikacemi (dálnice) C) MĚSTA ROZVOJOVÝCH ZEMÍ - dnes prudký rozvoj – technická infrastruktura (sítě) nestačí - centrum moderní X okrajové části = chudinské čtvrti ( vysoký podíl přistěhovalců) – slumy, favely, ranchos

Obr. č. 3 – Městská struktura sídel

Použitá literatura: Bičík I.: Hospodářský zeměpis - Globální geografické aspekty světového hospodářství, 1. vyd. NČGS, Praha 2005, ISBN 80-8634-52-6, s. 15 - 20 Obrázky a grafy: Obr. č. 1 - Bičík I.: Hospodářský zeměpis - Globální geografické aspekty světového hospodářství, 1. vyd. NČGS, Praha 2005, ISBN 80-8634-52-6, s.15 Obr.č. 2 - Bičík I.: Hospodářský zeměpis - Globální geografické aspekty světového hospodářství, 1. vyd. NČGS, Praha 2005, ISBN 80-8634-52-6, s. 15 Obr. č. 3 - Bičík I.: Hospodářský zeměpis - Globální geografické aspekty světového hospodářství, 1. vyd. NČGS, Praha 2005, ISBN 80-8634-52-6, s. 19