Baroko umělecký sloh konce 16. století z Itálie spojen s protireformací po Evropě se baroko rozšířilo v 17. a 18. století dělí se na umírněné (v protestantských zemích např. Nizozemí, Anglii, Francii) a radikální (zasáhlo katolické země např. Španělsko, Itálii, Habsburskou monarchii i kolonie Mexiko, Peru, Brazílii) je charakteristické dynamikou, náboženským vypětím, pohybem, působením na city, velkolepostí a užíváním drahých materiálů
baroko ovlivnilo: architekturu: stavěli se chrámy, zámky, paláce, zahrady sochařství: převládaly náboženské motivy malířství: objevily se mimo náboženských motivů i nové náměty jako maríny, zátiší, krajiny, oficiální portréty a žánrové scény divadlo: hráli se komedie a balety hudbu: vznikly první opery umělecká řemesla a lidovou kulturu mezi nejvýznamější umělce patřily: sochař G. L. Berniny, malíři P. P. Rubens, H. Rembrand van Rijn, A. van Dyck, dramatik Molière, skladatel J. S. Bach a další
za vlády Ludvíka XV. (1715 - 1774) ve Francii vzniklo Rokoko (rokaj - nepravidelný tvar) umění uzavřené vyšší společnosti, přeumělkovaný, zdobný styl byl lehký, hravý a se vzdušným dojmem ovlivnil zejména malířství, architekturu, odívání, literaturu, hudbu a umělecká řemesla (porcelán)
zdroje: archiv autora