Kultura starověkého Egypta

Osnova hodiny Osnova zápisu : 1.) Písmo Jak se staří Egypťané písemně dorozumívali, na co, pomocí čeho psali a jaké památky se nám dochovaly ? 2.) Vědy Které vědní obory, známé nám i dnes, ovládali Egypťané a jakým způsobem je vykonávali a zdokonalovali ? 3.) Stavitelství Jaké nejznámější stavby po sobě zanechala egyptská civilizace a jaké stavební postupy stály u jejich zrodu ? 4.) Malířství, sochařství Kde, jakým způsobem a co zobrazovali Egypťané ?

1.) Písmo hieroglyfy Staří Egypťané užívali tzv. hieroglyfické písmo. Jeho vznik lze datovat nejpozději do roku 3000 p.n.l. Užívalo se přes 700 různých znaků, které lze v prvopočátcích charakterizovat jako piktogramy, tedy systém obrázků, kde každý motiv reprezentuje pouze jednu konkrétní věc (podobné soustavy prokazatelně používaly i další starobylé národy – např. Aztékové). Teprve později se vyvinulo v metodickou soustavu, jež při zachování původně piktogramických znaků umožňovala skládat zcela nové hlásky a slova. Psalo se zleva doprava, zprava doleva a seshora dolů. V posledním jmenovaném případě byly svislé řádky po obou okrajích oddělené čarami. Hieroglyfické písmo však kvůli své náročnosti na zápis jednotlivých symbolů bránilo dalšímu rozvoji gramotnosti. Z tohoto důvodu se z něj vyvinulo nejprve zjednodušené hieratické písmo, neboli kněžské, užívané výhradně kněžími. Dalším zjednodušováním se pak vyvinulo písmo démotické, neboli lidové. Soustava původních piktogramů se změnila natolik, že umění písma se stalo přístupné mnohem širšímu spektru obyvatel. Obr. nahoře vpravo – ukázka obrázkového písma starých Aztéků (střední Amerika) Obr. -> ukázka egyptských hieroglyfů - piktogramů; ve sloupci zprava – znak, význam znaku, výslovnost znaku Obr. <- ukázka slov složených v pozdějších dobách z původně piktogramických znaků; ve sloupci zleva – slovo v písemné podobě, výslovnost slova, význam slova

psací potřeby: papyrus a seříznutý rákos Hieroglyfy uchovávaly důležité informace o životech faraónů, pohromách i dobrých událostech včetně údajů o tom, kdy se odehrály, ale i o zásobách potravin v sýpkách, nebo rozličné náboženské či mravní normy, které bylo třeba předávat z generace na generaci. Krom toho, že se nacházejí na stěnách chrámů a pyramid, bylo potřeba vynalézt způsob, jak umožnit jejich praktické použití v každodenním životě. Proto psali Egypťané seříznutými rákosovými pery (obr. vpravo nahoře) na listy papyru (obr. vpravo dole), které uchovávaly stočené ve svitcích. Přesný způsob výroby papyrových svitků již dávno upadl v zapomnění, neboť jej nahradil z Číny přicházející papír, kvůli kterému se papyrus okolo roku 1000 prakticky přestal využívat. Jediné zprávy máme z Pliniova díla Přírodní dějiny a z několika dalších textů. Základní surovinou byl šáchor. Jeho typicky trojhranná stébla se oprostila od zelené vrstvy a bílá dřeň se nakrájela podélně na tenké plátky. Způsob, jakým se prováděl tak jemný řez, není dosud znám. Poté se plátky nechaly namočené ve vodě změknout. Nejpravděpodobněji se užívala voda z řeky Nil. Následně se jemně lisovaly, aby byly dostatečně tenké a vyložily se těsně vedle sebe s jemnými překryvy a to ve dvou vrstvách, vždy k sobě otočených o 90 stupňů tak, aby vznikla mřížkovaná struktura. Po několika dnech sušení se ořezaly hrubé okraje a zarovnaly nerovnosti na hrubém povrchu. Výrobce mohl takto vzniklé listy spojovat škrobovou kaší do několikametrového svitku. Psalo se inkoustem z směsi sazí, vody a arabské gumy, a to v drtivé většině případů pouze z jedné strany.

Obr. nahoře – ukázka vývoje písma od hieroglyfů (včetně hieratického písma) po římské Obr. vlevo – rostliny egyptského šáchoru s typickými trsovitými listy a stébly pro výrobu papyru Obr. vpravo – list papyru se svisle psanými hieroglyfy a výjevem v hierarchické perspektivě (viz. dále); povšimněte si dobře patrné šáchorové struktury l

památky: Rossetská deska Ćerná žulová deska byla nalezena 15. července 1799 důstojníkem dělostřelectva Pierrem Francoisem Bouchardem při Napoleonově výpravě do severního Egypta. Po prohrané bitvě u Abukíru však byla francouzská armáda donucena desku vydat do rukou britského námořnictva. Od roku 1802 dodnes je deska umístěna v Britském muzeu v Londýně. Je do ní vytesáno poděkování neznámého kněze králi Ptolemaiovi V. Epifanovi z roku 196 p.n.l. Významnost jí dodává trojí provedení nápisu. Konkrétně hieroglyfické, démotické a řecké. Právě řečtina platila v době jejího vzniku za úřední jazyk Egypta. Roku 1814 dokázal démotické písmo porovnáním démotické a řecké části rozluštit britský egyptolog T.Young. Rozluštění hieroglyfického nápisu a celého hieroglyfického písma se však zdálo obtížné, ba přímo nemožné, neboť právě část s hieroglyfy je poškozena. Přesto se to povedlo francouzskému vědci Jeanu Francoisu Champollionovi, ačkoliv nemohl pracovat s originálem, ale pouze s kopií. Jean Francois Champollion Rossetská deska

Texty pyramid Soubor textů, který byl nalezen na stěnách pyramid, je unikátní sbírkou rad, souvisejících s úmrtím faraona a jeho cestou do říše mrtvých. Do roku 1880, kdy je v pyramidě Pepiho I. objevil G.Maspero, se mělo za to, že v pyramidách žádné písemné památky nejsou. Lze je rozdělit na 3 základní typy : a) rituální formule užívané při mumifikaci b) magické formule pomáhající faraonovi při cestě na věčnost c) formule užívané k uctění bohů Soubor textů není v žádné pyramidě zcela stejný a v žádné nelze najít všechny dochované texty pohromadě. První pyramidou, ve které se vyskytují, je tzv. Venísova pyramida (pozn.: Venís = poslední král V. dynastie) z roku 2350 p.n.l. Naposledy se s texty setkáváme v pyramidě krále Aby (poslední král VII. dynastie) z roku 2160 p.n.l. Později je lze v redukované formě nalézt v některých pyramidách Pozdní doby. Při sepisování textů nebyly použity žádné znaky, které by faraónovu pouť na věčnost jakýmkoliv způsobem ohrožovaly. Například ryby byly dle Egypťanů předzvěstí smůly, proto byl hieroglyf, který je zobrazoval, vynechán, nebo deformován. Celkově byl při jejich sepisování užit velice archaický jazyk s množstvím přirovnání, který bez znalosti tehdejších náboženských mýtů a souvislostí nelze s absolutní jistotou přeložit, rozluštit význam klíčových pasáží a správně je vyložit.

Egyptská kniha mrtvých “Egyptská kniha mrtvých” je pouze umělý název sbírky zaříkadel s podobným významem jako Texty pyramid zavedený F. Champollionem, objevitelem tzv. Rossetské desky. Původní název zní “Kapitoly o vycházení z hmotného světa do bezbřehé záře”. Tento text se od počátku Nové říše (okolo roku 1550 p.n.l.) vkládal ve všech možných podobách do blízkosti zemřelého, aby ho doprovázel na jeho pouti z pozemského světa na věčnost, ať už napsaný na svitku, na doprovodných pohřebních předmětech, nebo často prokazatelně přímo na obinadlech mumifikovaného. Přesto z této doby nepochází, neboť stylem i obsahově má velmi blízko Textům pyramid. Psána byla klasickým hieroglyfickým písmem, nikoliv zřídkakdy však také hieratickým a dokonce démotickým. Obsah co do počtu použitých kapitol a jejich chronologické řazení se však od pohřbeného k pohřbenému lišil. Dodnes je nám známo 205 (novodobě účelově) číslovaných kapitol. Kapitoly obsahují cenné rady od umístění klíčových předmětů během procesu mumifikace po všeobecné představy Egypťanů o posmrtném životě. Hlavní pozornost byla soustředěna na splynutím s hodnotami, podle kterých bude bůh Usiris rozhodovat o způsobilosti k posmrtnému životu. Právě soud před Usirem popisuje kapitola 125. Podobně jako v případě Textů pyramid lze kapitoly rozdělit na 3 druhy: a) modlitby užívané za života b) modlitby užívané při průchodu záhrobím c) popis putování duše záhrobím d) amulety

2.) Vědy astronomie aritmetika geometrie lékařství

astronomie Ptolemaios (2. stol.n.l.) rozvíjí Aristotelovy myšlenky geocentrický model = Země je středem vesmíru; kolem ní obíhají ve sférách další tělesa – Měsíc, Merkur, Venuše, Slunce, Mars, Jupiter, Saturn + stálice (= hvězdy, které jsou nehybné, pohybují se společně s oblohou) mapa světa kopie Ptolemaiovy mapy světa

aritmetika znalosti: sčítání, odčítání, násobení, dělení, zlomky + některé složitější operace účel: architektura, výběr daní, sčítání lidu, tvorba kalendáře … hieroglyfické písmo: pouze znaky pro 1, 10, 100, 1000, 10 000, 100 000, 1000 000; čísla tvořena kladením za sebe hieratické písmo: zjednodušení, znaky pro jednotky (1-9), desítky (10-90), stovky (100-900), tisíce (1000- 9000); čísla tvořena kladením za sebe neznali nulu; místo ní v případě odčítání se stejnými hodnotami se zůstatek zobrazoval znakem - dochované památky: Rhindův papyrus (87 úloh, autor Ahmos, přepis 200 let starého dokumentu), Goleniščenův papyrus (25 úloh) Rhyndův papyrus (ukázka) – pojmenován podle skotského egyptologa, který jej objevil v Luxoru roku 1858; pochází z roku 1650 p.n.l.

příklad : Cheopsova (Velká) pyramida geometrie vysoká úroveň nutnost po záplavách opětovně vyměřovat pole téměř žádné písemné důkazy; lze vypozorovat zejména z precizní konstrukce a umístění staveb (pyramid) příklad : Cheopsova (Velká) pyramida - výška: původně 147 metrů - 2 300 000 kamenných kvádrů, hmotnost jednoho průměrně 2,3 tuny - půdorys čtverce, délka strany 235 metrů - odchylka od 90o úhlu: 0,08 % - úhel svírající stěna s podstavou: 51o 51’ pyramidy v Gíze leží téměř v jedné přímce, orientovány jsou však zcela stejně Velká (Chufevova) pyramida

papyrus Edwina Smithe (17.stol. p.n.l.) lékařství zprvu racionální přístup k léčení od 2. poloviny 2. tisíciletí p.n.l. odklon k magickým a náboženským prvkům prokazatelné poznatky z chirurgie, gynekologie a očního lékařství papyrus Edwina Smithe (17.stol. p.n.l.) neúplný opis učebnice chirurgie popis 48 druhů poranění, popis rány, léčby, případně prognózy; popis měření tlaku papyrus Ebersův (16. stol. p.n.l.) popis cévního systému a nemocí s ním spojovaných popis 878 léků včetně návodů na přípravu - popis 90 očních chorob včetně doporučených léků výjev zobrazující podávání antibiotik obsažených v cibuli, česneku a ředkvičce dělníkům na stavbách; znalost účinku chemických látek byla ve starověkém Egyptě na velmi vyspělé úrovni

3. Stavitelství Pyramidy: v Gíze – Velká (Cheopsova) pyramida + pyramidy jeho syna a vnuka Snofrevovy pyramidy Džoserova pyramida Chrámy: Karnak Luxor Abu Simbel

Pyramidy pyramida obecně: jehlanovitá stavba s trojúhelníkovým ,nebo čtyřúhelníkovým půdorysem pyramida v Egyptě: jehlanovitá stavba se čtvercovým půdorysem, v níž byly uloženy ostatky faraónů, Egyptských králů = hrobka stavěny po mnoho (desítek) let, dodnes není přesně známo jak; s největší pravděpodobností za účasti desetitisíců dělníků, otroků, a s využitím nástrojů, založených na plném využití fyzikálních zákonů geometricky velmi přesné, téměř dokonalé materiál: kamenné bloky, vápenec, cihly stavba: 1.) ještě před samotnou prací bylo nutné určitým způsobem upravit podloží do vodorovného stavu; toho mohlo být dosaženo například využitým vody, která se sváděla po celé ploše do stejně hlubokých kanálků, pokud byla poté naměřena všude stejná hloubka, byla i stavební parcela vodorovná 3.) kameny se mohly na místo stavby dopravovat pomocí řady dřevěných klád, po kterých se blok, tažený řadou otroků, sunul; samotná stavba probíhala pravděpodobně spirálovitě a využívala se síť nakloněných plošin, kladkostrojů ad. vybavení 2.) stavební materiál se velice pracně doloval a dovážel i z větších vzdáleností, jedním z možných způsobů mohlo být vylamování předtesaných bloků pomocí páky; následovalo precizní opracování, které je i dnes obdivováno řadou odborníků

Velká pyramida v Gíze Snofrevovy pyramidy Cheopsova, nebo též Chufevova pyramida je vysoká 147 metrů a délka jedné hrany podstavy je 235 metrů. Je tvořena více než 2 miliony kamenných kvádrů, které byly obloženy lámaným bílým vápencem. Ten byl opracován tak dokonale, že do mezer mezi bloky údajně nebylo možné zasunout ani čepel nože. Váží 6 milionů tun. Je nejstarším a zároveň nejzachovalejším ze sedmi divů starověkého světa. Po více než 4 tisíce let byla nejvyšší stavbou na světě, než ji na konci 19. století překonala Eiffelova věž. Je součástí komplexu pyramid spolu s pyramidou jeho syna, vnuka a pyramid jejich manželek. Snofrevovy pyramidy Červená i Lomená pyramida se nacházejí poblíž Dahšúru. První postavená Lomená (tzv. ramboidní pyramida) je jediná svého druhu na území Egypta, její stěny se lomí ve výšce okolo 45 metrů. Jméno Červené (nebo též Růžové) pyramidy je odvozeno od barvy materiálu, ze kterého je postavena. Zajímavé je, že příkaz k jejich postavení dal jeden vládce – Snofrev. Červená (růžová) pyramida krále Snofreva Lomená pyramida krále Snofreva

Džoserova pyramida První egyptská pyramida se nachází v Sakkáře. Původně byla pouze mastabou, tedy nadzemní stavbou z pálených cihel ve tvaru, jaký má 1. stupeň samotné pyramidy, kde byly pochovávány ostatky vládců. Mastabu dal postavit faraón Sanacht. Až faraón 3. dynastie Džoser zadal architektu Imhotepovi úkol navýšit stavbu o další dva stupně. Nakonec Imhotep přidal další tři stupně a pyramida získala dnešní šestistupňový vzhled. Jako materiál byly použity nepálené sušené cihly. Ke úpravě původní mastaby se však využil rovněž vápenec a žula, která se v Sakkáře nenachází a musela být dopravována po Nilu z 800 km vzdáleného lomu. Džoserova pyramida podoba původní mastaby s patrnými komorami pro uložení těl

Chrámy náboženské stavby účel výstavby: uctívání kultu bohů, místo připomínky velikosti zemřelých panovníků (zobrazuje majestátnost a propojení vladaře s vyšším náboženským světem) význam – 2 aspekty: a) „dům boha” (egyptsky „hut neteer”) => místo, kde je bůh stále přítomen, svatyně setkání s bohem b) „domácnost boha” (egyptsky „per neteer” ) => fyzické a majetkové zázemí, které symbolizuje důležitost chrámu a moc toho, kdo jej dal vystavět (např.: sýpky, polnosti, dílny…) -stavba zevnitř ven – začátek od svatyně = centrum chrámu Ramesseum - pohled na zbytky kamenné chrámové stavby (uprostřed), obklopené řadou přiléhajících budov s potřebným fyzickým zázemím (ubytovna kněží, hospodářské budovy ad.), jejichž rozlehlost je vyjádřením úcty a významu ve smyslu „domácnosti boha”

Karnak Chrámový komplex postavený jako středisko uctívání egyptského kultu Amón – Réa, který je spojením kultů starého boha Réa a boha Amóna. Byl budován postupně po téměř 2000 let, od roku 2000 p.n.l. do roku 30 p.n.l. a na jeho výstavbě se podílela většina důležitých vladařů. Nalezneme zde 3 skupiny staveb – svatyně Amóna-Réa, chrám zasvěcený jeho manželce, bohyni Mut a stavba související s thébským bohem Monthem. Amon-Re

Luxor Chrám byl postaven převážně za vlád Amenhotepa III. a Ramesse II. Stával se pravidelným dějištěm festivalu, při kterém královská karavana putovala z chrámu v Karnaku do Luxoru za doprovodu podobizen a reprezentací bohů, kterým byla provolávána sláva, aby se král nakonec v samotném Luxoru setkal se svým „ka”, tedy božským odrazem (podstatou) jeho fyzické podoby.

Abu Simbel V překladu „Velký chrám” tvoří dva starověké egyptské chrámy vytesané do skalního masivu ve 13. stol. p.n.l., které nechal vytvořit faraon Ramesse II. Za důvod jejich vzniku lze považovat nejen uctívání kultu širokého spektra egyptských bohů (egyptské náboženství je polyteistické, tj. uctívá více bohů) ale zároveň kultu samotného Ramesse II. a jeho manželky Nefertari. Místo původního umístění mělo být zatopeno během stavby Asuánské přehrady. Proto byl celý komplex přenesen o několik desítek metrů výš (v letech 1963-1968) a později zapsán na seznam chráněných památek UNESCO.

4. Malířství, sochařství + viz. učebnice… MALÍŘSTVÍ výzdoba chrámů, pyramid, malby na papyrové svitky zobrazování bohů, faraonů, náboženských výjevů, ale i okamžiků z obyčejného každodenního života 2 typické znaky: a) ánfas = tělo a chodidla kresleny vždy zepředu, hlava vždy nakreslena zboku b) hierarchická perspektiva = faraón vždy větší než ostatní <- zobrazení soudu před bohem Usirem a vážení duší -> hyerarchická perspektiva; faraon větší než ostatní

5. Shrnutí písmo: -> hieroglyfické písmo -> pomůcky: papyrus, seříznutý rákos památky: Rossetská deska Texty pyramid 2 zapamatovat Kniha mrtvých vědy: astronomie -> Klaudius Ptolemaios (mapa, geocentrický model) aritmetika geometrie lékařství stavitelství : pyramidy : Velká (Cheopsova) Snofrevovy (Červená + Lomená) Džoserova

chrámy : Karnak Luxor Abu Simbel malířství : -> ánfas -> hierarchická perspektiva