Základní charakteristika slohu GOTIKA Základní charakteristika slohu

Historické pozadí vzniku gotického slohu Francie a Anglie vznik jednotných feudálních států Německo a Itálie feudální roztříštěnost Hegemonie církve pevně sjednocená organizace podléhající právu kanonickému také však konflikt mezi mocí světskou a církevní Scholastika učení Tomáše Akvinského: základ katolické filozofie Laicizace kultura a umění přestává být výhradně záležitostí církve

Vymezení gotického slohu umělecký výraz vrcholného a pozdního středověku časové vymezení polovina 12. století – 14. Století v 15. století pozdní období místo vzniku slohu Francie; pak šíření do záalpských zemí, Itálie, Španělska a dalších oblastí Evropy vysvětlení názvu umění Gótů – tedy Barbarů prvé gotické stavby Saint Denis (1132-1144); Ile-de-France

Gotika – obecné znaky v umění Laicizace Uvolnění formy Realismus a symbolismus Změna v myšlení a cítění Umělecké osobnosti Národní rysy gotického slohu Vývoj gotiky je v různých evropských zemích odlišný

Znaky gotické architektury Vertikalita všechny články směřují do výšky Odhmotnění nahrazení zdí okny; ztenčení zdí; členění pilířů Dynamismus architektonické články v určitém napětí Sjednocení prostoru prodloužení chóru, vznik jednolodních chrámů

Konstrukční prostředky gotiky Lomený oblouk zmenšení tlaku a možnost volby výšky klenby typický motiv konstrukce a dekorace Žebrová klenba křížová svedení tlaku klenby do čtyř bodů => ztenčení zdi Vnější opěrný systém opěrný parabolický oblouk; vnější opěrný pilíř; fiála s kraby a kytkou; vnitřní přípora

Opěrný sytém a klenba: konstrukční prvky gotiky

Opěrný sytém a klenba: konstrukční prvky gotiky

Gotická katedrála; členění fasády

Dekorativní prvky gotiky

Dekorativní prvky gotiky Zdroje inspirace: geometrie kružby oken; plaménky; fiály; vimperk; baldachýn příroda rostlinná ornamentika: břečťan, vinná réva, jahodník, dubové listy různé profily gotických žeber různé tvary konzol, svorníků

Členění gotiky ve Francii Raná gotika 12. století Klasická a poklasická gotika 13. a 14. století Pozdní gotika 15. století

Francie – vývoj katedrály Předgotické období cisterciáci; benediktýni Raná gotika Saint Denis; Notre-Dame; Sens; Senlis Sinte Chapelle Vrcholná gotika – klasické období Remeš; Amiens; Beauvais; Chartres Dekorativní (flamboyantní) styl

Členění gotiky ve Španělsku Přechodné období Cisterciácká (Salamanca) Vrcholná gotika Francouzský vliv (plaménková) León, Burgos, Toledo Isabelské období Pozdní „nová“ Salamanca, Segovia, Sevilla

Členění gotiky v Anglii Raná gotika (Early English) Canterbury, Lincoln, Salisbury Guillaume ze Sens Dekorativní (Decorated style) Wesminster Abbey, Your, Gloucestr Exeter, Wells Perpendikulární (Pravoúhlá, kolmá) King‘s College

Anglická gotická architektura normanské vlivy; úzké sepětí s državami na území Francie Raná (normanská) Canterbury; Exeter Dekorativní Westminster Abbey; Gloucester; Wells Perpendikulární King‘s College; Oxford; Norwich

Katedrála v Kolíně - detaily

Gotická architektura v Itálii V Itálii se gotika vyvinula v národní sloh Přednost horizontálnosti před vertikalitou; široce rozevřený prostor Plné zdi; nepoužívaly se vnější opěrné systémy „Předstádium“ renesance Oblasti s gotickými stavbami Charakteristické architektonické školy, odlišné od severu k jihu Benátky -> Lombardie -> Toskánsko -> jižní Itálie

Členění gotiky v českých zemích Raná 13. století Přemyslovská Vrcholná 14. století Lucemburská Krásný sloh Pozdní 15. století Jagellonská - Vladislavská

Gotické památky v českých zemích Církevní architektura Přemyslovská gotika klášterní komplexy Anežský klášter Třebíč, Předklášteří, Velehrad, Plasy Osek Lucemburská gotika Sv. Vít; Emauzy; chrám Panny Marie Sněžné Světská architektura Hrady Zvíkov, Písek; Špilberk Kokořín; Karlštejn Městská architektura Nové město pražské; opevnění Veřejně prospěšné stavby most v Písku; Karlův most

Gotické památky v českých zemích – ukázky Katedrála sv. Víta

Gotické památky v českých zemích – ukázky: Pohled na Pražský hrad

Karlštejn

Kokořín a Kost

Kutná hora: Vlašský dvůr

Zvíkov

Gotické malířství Evropa České země

Gotické malířství – všeobecná charakteristika Znaky plastické modelování , vyjadřování světla a stínu symbolika barev Náměty křesťanská mytologie, legendy madony, piety kultura rytířská, měšťanská Žánry, techniky sklomalba, fresky, desky, iluminace, tapiserie

Malba na skle Chartres 146 oken; nejcennější soubor gotické malby Sainte-Chapelle figurální výjevy na hustě řezaných medilónech Jižní Francie – technika grisaille od konce 13. století se užívalo barev světlejších a bledších; vyústilo to v techniku grisaille, tedy ornamentální barvy , obyčejně černé na bílém skle

Chartres vitráž Ezechiel, 13. století

Okna v Chartres

Nástěnná malba Desková malba Nástěnné malby na hradech a palácích světská tematika válečné, lovecké výjevy inspirace v epické literatuře turnajové scény náměty milostné a mravoučné Výzdoba papežského hradu v Avignonu Desková malba Podobizna krále Jana Dobrého z r. 1365 prvá realistická podobizna z profilu

Gotické malířství v českých zemích Přemyslovská gotika iluminace 9 liturgických knih pro cisterciácký klášter ve Starém Brně Pasionál abatyše Kunhuty Lucemburská gotika Pražská škola Mistr Teodorik malířská výzdoba Pražského hradu Karlštejn – Křížová kaple ambit kláštera v Emauzích Koncepce kaple sv. kříže alegorie nebeského Jeruzaléma 3 pásma deskových obrazů zastupujících církev, království, rytířský stav a univerzitu

Gotické malířství v českých zemích Mistr vyšebrodského oltáře polyptich pro rožmberský cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě 9 desek sestavených ve 3 řadách symbolizujících dětství, utrpení a oslavení Mistr třeboňského oltáře oltář pro augustiniánský kostel sv. Jiljí v Třeboni Krásný sloh madona svatovítská, krumlovská Mistr rajhradského oltáře Husitské malířství

Gotické sochařství

Gotické sochařství: druhy a funkce Funkce náboženská Druhy Monumentální skulptura Komorní sochařství Kamenictví a řezbářství Sochařská výzdoba katedrál Funkce je stejná jako u sochařství románského; rozdíly: neodvrací se od pozemského života a přírody, ale postupně jim přiznává stále větší platnost; také se snaží zlidštit náboženské náměty a působit na cit a fantazii diváka; nástup laických umělců Druhy: Monumentální sochařství: spjato s architekturou, výzdoba chrámů Komorní: přenosné volné sochy (dřevo – řezbářské výtvory)

Sochařská výzdoba gotických katedrál Průčelí „Bible chudých“ Obraz středověkého myšlení Vnější výzdoba stavby „galerie“ nad portály Štíty, věže, boční lodě Opěrný systém – chrliče Interiéry Hlavice, konzoly, svorníky Průčelí katedrály jako odraz středověkého myšlení: Biblické výjevy: „Bible chudých“ ; zrcadlo přírody: svět rostlin a zvířat; věda: postava scholastiky; morálka: alegorie Ctností a Neřestí; historie: Starý a Nový zákon V řezbářství: Náměty Krista (Ukřižování, Ecce homo); Panny marie (madona s Ježíškem); Pieta ( Panna Marie s mrtvám Ježíšem na klíně) Realistická tendence, snaha vcítit se, polidštit postavu Krista. Rostoucí záliba v zobrazování legend a apokryfů, patronů měst a řemeslnických cechů.

Gotické sochařství v Čechách a na Moravě Portály Předklášteří u Tišnova Vyšší Brod, Zlatá koruna, Zvíkov, Český Šternberk Hlavy královen Kostel Sv. Salvátora – Anežský klášter Madony Madona strakonická Mistr madony michelské Porta Coeli: nejranější gotický portál; ě. čtvrtina 13. Století;donátoři královna Konstancie a markrabě Přemysl v tympanonu; saská huť. Další portály: na turalistická rostlinná ornamentika; 3. Štvrtina 13. Století. Hlavy královen: 3. Čtvrtina 13. Století; ještě ve Znojmě. Madona strakonická je dřevěná, z konce 13. Století. Madona rouchovanská. Mistr michelské madony byl pravděpodobně vyškolen ve francii a působil v Brně a je mu připisováno ještě 5 soch:světec z veverské Bitýšky, madona prostějovská a z velkého Meziříčí, madona znojemská a sv Florián ze stejnojmenného kláštera v Rakousku. Ve 14. Století posun k naturalismu: přemyslovský kříž ny „stromu života“ v kostele sv. Ignáce v Jihlavě. Ve 2. polovině 14. století tzv. sedící madony: Bečov (1370), Konopiště

Krásný sloh a pozdní gotika v Čechách Doba Václava IV. Mistr krumlovské madony Znaky Protáhlé, esovitě prohnuté postavy Nezájem o prostorové vztahy Zjemnění výrazu Snížení duchovního obsahu Dokonalost zpracování Definice pojmu krásný sloh: Projev feudální kultury v době jejího úpadku; nejvyšší vrstvy se uzavírají do izolace, obklopují se přepychem, vyžívajíse v zakládaných řídových společnostech, snaží se uniknout z nepříjemné reality do ideálního světa Kolébkou krásného slohu je Praha za vlády Václava IV. Dva hlavní představitele v sochařství: Mistr krumlovské madony, také Plzeňskou madonu, a sv. Kateřinu z Jihlavy Mistr toruňské madony: Vratislavská madona, šternberská madona Spíše manýrismus Krásný sloh vzbudil odpor náboženských reformátorů; Mistr týnského ukřižování: hlavní sochař před husitstvím; monumentalita, realismus. K pozdní gotice v sochařství: Husitské války přerušily vývoj krásného slohu, ale jeho prvky jsou patrné v sochařských dílech až do druhé polviny 15. Století (jihočeské madony); v 60. Letech bylo české sochařství ovlivněno Nizozemci (Mikuláš Gerhaert Leydenský) a ještě to souviselo s vývojem v sousedních zemích (západní Čechy – Sasko; Plzeňsko-Norimberk, jižní Čechy – Švábsko, Morava – Rakousko a Slezsko.) V pozdní gotice se hodně rozvinulo řezbářství, vytvářelo velká výpravná oltářní sousočí, jichž se zacovalo celkem málo. Křivoklátská archa. Pozdní gotika také dospěla k expresionismu.

Zpracovala: Kateřina Jandová, 4.B